Půl století s Kunovjanem - I.díl

Půl století s Kunovjanem - I.díl
Foto: archiv KKUH
Uherské Hradiště Zajímavosti 12 / 08 / 2020

Celé 20. století se na Slovácku neslo v duchu aktivní činnost mladých lidí, kteří zakládali nejrůznější kolektivy zaměřující se na práci s lidovou písní, hudbou, tancem a všemi obyčeji připomínajícími lidovou tvořivost. Těmto aktivitám neunikla ani oblast uherskohradišťského Dolňácka.

Právě zde se ve druhé polovině 20. století zrodilo mnoho folklorních souborů, které svou činnost nepřerušily do dnešní doby. Nesou tak velkou zásluhu na zachovávání a šíření lidových zvyků.

Mezi takové kolektivy patří i Folklorní soubor Kunovjan s cimbálovou muzikou, který v letošním roce slaví již 50 let nepřetržité práce. Půl století zkoušení, vystupování, rozdávání radosti a reprezentování nejen v tuzemsku, ale i v zahraničí si zaslouží připomenutí a poděkování. Proto se naše noviny rozhodly přinášet pravidelný seriál článků věnovaný právě Kunovjanu, který vyústí v samotnou premiéru, již soubor intenzivně připravuje.

Folklorní soubor Kunovjan je v posledních desetiletích znám jako folklorní těleso s dospělými členy. Samotné začátky jsou ovšem spojeny s dětským folklorním souborem Děcka z Kunovic, jehož vedoucí byla Anna Ryšánková, která si ke spolupráci přizvala Miloše Plachého. S postupujícím časem a stárnutím členů se Miloš Plachý rozhodl s nejstaršími „dětmi“, tedy už dospívajícími, založit Folklorní soubor Kunovjan. Ten v podstatě navázal prací i názvem na tradici Slováckého krúžku Kunovjan působícího v Kunovicích od roku 1927 do první poloviny 60. let.

Kdy přesně došlo k založení FS Kunovjan, na tom se pamětníci neshodují. Ovšem je jasné, že se tak stalo na přelomu let 1969 a 1970, kdy soubor začal pravidelně a systematicky pracovat pod vedením Miloše Plachého jako nový soubor písní a tanců městského typu. Nejen názvem, ale i působností byl od samých začátků soubor spojen s Kunovicemi, kde více než 10 let pracoval. Zlomovým byl rok 1983, kdy se zřizovatelem Kunovjanu stal dnešní Klub kultury Uherské Hradiště. I přes tuto změnu je soubor spojovacím článkem mezi zmíněnými městy, která byla do roku 1990 jednou aglomerací.

Ústředními postavami každého souboru jsou vedoucí, na které měl Kunovjan opravdu velké štěstí. Ovšem co by byl folklorní soubor bez zapálené práce všech tanečníků a muzikantů? Právě těm by měl patřit velký dík. Jenom díky tomu, že se rozhodli svůj život doslova zaprodat Kunovjanu, soubor získal věhlas v celé republice a mohl svůj um ukazovat i za hranicemi. Pravidelný dril na zkouškách začal přinášet ovoce v podobě plných diářů s naplánovanými vystoupeními, z nichž některá přinesla souboru významná ocenění. Mezi ta nejdůležitější patřilo ocenění Ministerstva kultury z roku 1988, dvakrát obhájený Laureát mezinárodního folklorního festivalu ve Strážnici či v letech 2003 a 2009 titul FOSKAR za soubor roku.

Kromě prezentace na tradičních slavnostech, festivalech a událostech v regionu se soubor zaměřuje na tvorbu vlastních celovečerních pořadů. S první takzvanou premiérou přišel soubor již roku 1977, když odstartoval nepřetržitou řadu „celovečeráků“ s odstupy v intervalech dvou až tří let. Celkový počet se ustálil na čísle osmnáct a ta devatenáctá premiéra spatří světlo světa již v září. Publikem nejoblíbenější počin byl však úplně jiný projekt. Kdo by neznal legendární Štěpánské večery u cimbálu s půlnočním překvapením, kdy si „souboráci“ připravili ty nejvtipnější divadelní scénky. O lístky na tyto večery se nepřetržitě od roku 1995 vedl každoroční boj.

Za dobu existence Kunovjan vychoval na 5 generací folkloristů a v jeho řadách se vystřídalo bezmála 300 členů. Ti mohli spolupracovat s takovými velikány jako Zdenka Jelínková, Miloslav Vršecký, Eva a Radek Rejškovi, Jaroslav Kubíček, Jaromír Nečas, Jan Rokyta, Jan Maděrič, Jaroslav Jurášek a mnoho dalších. Mezi folklorními kolektivy soubor navázal přátelství a spolupráci s Ondrášem, Sľukem, Všetečníky, Mladinou z Plzně, Rosénkou z Prahy, Ženičkami či s Cimbálovou muzikou Stanislava Gabriela.

V devatenácti případech se Kunovjan podíval za hranice naší země, a to i do tak atraktivních zemí jako Thajsko, USA, Korea, Egypt. Právě z těchto zájezdů často čerpal inspiraci pro svou další tvorbu, například při štěpánských besedách.

Jak se Kunovjan profiloval vlivem jednotlivých vedoucích, jak se proměňovala práce a nadšení, co soubor zažívá a jak se na něj vzpomíná, to si připomeneme v dalších vydáních DOBRÉHO DNE.

Příště si vezmeme na paškál osobnosti, které do souboru vložily mnoho nervů a úsilí.

 

 

autor: Adéla NĚMCOVÁ

Tagy článku

TOPlist

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace