Půl století s Kunovjanem - III.díl

Půl století s Kunovjanem - III.díl
Foto: archiv KKUH  /  Romana Habartová v kunovském kroji.
Uherské Hradiště Zajímavosti 31 / 08 / 2020

V životě člověka jsou velké životní etapy často spojené se změnami. Ty se nevyhýbají ani všem folklorním souborům. Takovou velkou změnou prošel i folklorní soubor Kunovjan v dubnu roku 1991.

Na převzetí jsem nebyla připravená, přišlo to jako blesk z čistého nebe

Pozici vedoucího opustil Miloš Plachý a vystřídala jej tentokrát něžná ženská ruka etnografky Romany Habartové. Ta svou tvůrčí činností ovlivňovala ráz Kunovjanu 10 let. V pozici vedoucí vytvořila velkou řadu choreografí a jako autorka se podepsala pod tři celovečerní premiérové pořady souboru.

Jaké pro vás bylo převzít v roce 1991 soubor po takovém esu, jakým byl Miloš Plachý?

Těžké, na převzetí jsem nebyla připravená, přišlo to od Miloše Plachého jako blesk z čistého nebe… V roce 1989 a pak v roce 1991 avizovala ukončení aktivní činnosti většina tanečníků z generace, která byla s M. Plachým svázaná od dětství. Měli jsme však štěstí, že v Kunovjanu vždy docházelo k postupnému překlenutí generací, k přirozenému předávání zkušeností i rolí. S takovými lidmi je štěstí a radost pracovat.

 Vaším oborem je etnologie. Jak vám právě studium tohoto oboru pomohlo při práci v Kunovjanu?

Když se ohlédnu zpět, vlastně mohu upřímně říci, že také Miloši a Marii Plachých vděčím za to, že jsem se rozhodla právě pro tento obor. A tak jsem opustila své sny být módní návrhářkou a šla touto cestou. Pro práci v souboru jsou bonusem nenahraditelné informace o lidové kultuře a jejím kontextu, představa synkretičnosti lidových tradic a jejich vzájemná propojenost. Studium oboru mi dalo možnost potkávat se s řadou vynikajících lidí, kteří nás tzv. formovali. Čas trávený s velikány oboru a dialog s nimi byl pro mne vždy zdrojem inspirace.

 Podařilo se vám soubor v roce 1999 dostat na velice významný festival HOLIDAY FOLK FAIR INTERNATIONAL do USA. Jak vzpomínáte na tento zájezd?

Bylo to jedno z mých přání dostat soubor na jednotlivé kontinenty a zajímavé festivaly. Procestovali jsme Wisconsin, ale veškeré dění se odehrávalo v Milwaukee a Chicagu. Na festivalu se představilo na šedesát národnostních skupin z celého světa, které ovšem žijí v USA. Kunovjan byl jediný, kdo v kompletním obsazení přicestoval ze zahraničí. Za dobu pobytu jsme uspořádali dvanáct vystoupení na školách. Tanec formou pracovních dílen vyučovali tanečníci Kunovjanu společně s mexickým tanečním pedagogem a někteří z nás se sem opakovaně vrátili a vyučovali moravské lidové tance místní folklorní skupiny. Soubor se zde představil na závěrečném galaprogramu pro více než dvacetitisícové publikum.

 Co považujete za svůj největší úspěch v Kunovjanu?

Úspěch není nikdy o jednom člověku, je to týmová práce.  Jsem ráda, že Kunovjan plynule navázal na Plachého éru, že zpěváci a tanečníci spolu s muzikanty táhli lidsky i umělecky za jeden provaz, že tato generace za sebou nechala další zajímavou stopu. Že ze souboru vykrystalizovali další skvělí umělečtí a organizační vedoucí, pokračovatelé Kunovjanu…

K výročním oslavám Kunovjanu plánujete vydat monografii. Co mohou od této knihy čtenáři očekávat, pro koho bude kniha určená?

Almanach je pro všechny, kdo o něj projeví zájem. Je to shrnutí všeho, co v souvislosti s Kunovjanem vedlo k zájmu o tradice, k rozvíjení a podpoře kulturního života regionu. Je jakousi kronikou i galerií. Ohlédne se za krúžkařskou činností v Kunovicích, odhalí kořeny souboru Kunovjan, Kunovjanu Miloše Plachého a všech čtyř generačních obměn. Fotograficky přiblíží tvorbu Kunovjanu i jeho krojové vybavení, úspěchy doma i v zahraničí, něco ze zákulisí, souborové lásky a svatby, soupisy zahraničních cest či členů souboru a muziky Kunovjan.

Do souboru jsem přinesl obrovský dril na zkouškách

Dalším vedoucím, který se nesmazatelně zapsal do historie folklorního souboru Kunovjan, je David Pavlíček. Dnes již ostřílený dramaturg, moderátor, choreograf a tvůrce nejrůznějších kulturních pořadů. I pro něj byl Kunovjan místem, kde získával své první zkušenosti s prací na jevišti a později jevištní projev mohl sám utvářet. Pozici vedoucího převzal po Romaně Habartové v roce 2001.

Byl jste třetím vedoucím v historii Kunovjanu. Co nového jste do tvorby a prezentace souboru vnesl?

Snažil jsem se pokračovat v tom, co započal Miloš Plachý. Kombinace hereckých záležitostí, folklorních motivů a humoru. Do souboru jsem přinesl obrovský dril na zkouškách, ačkoli za pana Plachého a Romany to byl také dril. Myslím, že tanečníci za mojí éry měli nejlepší fyzičku. Do nácviků jsme začali zapojovat materiál ze Slovenska pro nastudování, ale nezapojovali jsme ho do prezentace na jevišti. To zvýšilo atraktivitu zkoušek a také jejich náročnost. Ovšem o to víc to následně mrzelo tanečníky, kteří nově nabyté prvky nemohli ukázat na jevišti.

Vaše jméno je spojeno se Štěpánskými besedami u cimbálu s půlnočním překvapením. Co vás vedlo k vytvoření těchto večerů? Proč myslíte, že se staly tak výjimečnými a který podle vás byl nejlepší?

To se těžko odpovídá, co nás k tomu vedlo… Vycházelo se z vánočních večírků Kunovjanu, které byly vždy uzavřené a kdy si tanečníci dělali legrácky sami pro sebe a ze sebe. První ofiko pokus o zveřejnění byl v roce 1991 s pořadem Najvonuk aneb Kunovjan na ruby.

Výjimečné se stály díky tomu, že to bylo něco úplně nového a humorného. Navíc uprostřed Vánoc. Lidé se chtěli o Vánocích také bavit, nejenom zpívat koledy. Toto byla „díra na kulturním trhu“, které jsme jako soubor využili.

Za mě nejlepší a zároveň nejnáročnější byla Miss Transvestit 1997. Kluci se museli převléct za holky, a to včetně promenády v plavkách. Což na tu dobu bylo neskonale drzé.

Jaká byla generace tanečníků, které jste vedl?

Každý vedoucí by měl asi odpověď, že jeho generace byla nejlepší, ale v rámci Kunovjanu to nejde. Každá z 5 generací byla jiná a jsou naprosto neporovnatelné vůči sobě. 5 vedoucích, 5 generací, 5 různých přístupů ve vedení souboru a s nimi i různá odezva diváků, ALE VŽDY JEDEN KUNOVJAN.

Jaký byl váš konec v Kunovjanu?

Můj pomyslný konec začal už v roce 2007, kdy se Kunovjan spojil s Handrláčkem z Kunovic vedeným Zdeňkou Haškovou a Ivanou Janásovou. Kunovjan tehdy neměl novou generaci tanečníků. Soubor bylo potřeba tanečně obměnit a najít i nového vedoucího, který by byl pro novou generaci přijatelný. Odcházení nikdy není lehké, ale je potřebné. To opravdové bylo v roce 2012, kdy jsem soubor předal mladým puškám definitivně.

autor: Adéla NĚMCOVÁ

Tagy článku

TOPlist

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace