Regionální oddělení Knihovny BBB

Regionální oddělení Knihovny BBB
Foto: archiv knihovny BBB
Uherské Hradiště Zajímavosti 12 / 02 / 2016

Dlouhá cesta regionální literatury od Bedřicha Beneše Buchlovana po Jiřího Jilíka

Úkolem každé knihovny by mělo být vybudování a poté samozřejmě i stálé doplňování regionálního oddělení a jeho fondu. Úloha regionu je v dnešní globální Evropě stále důležitější, neboť v jakési „rozplizlosti“ Evropské unie hledáme stále častěji své vlastní kořeny. Máme stále větší a větší potřebu být někde pevně ukotveni, o čemž konec konců svědčí i neuvěřitelný růst zájemců o genealogii, ale potažmo i o regionální literaturu a dějiny našeho regionu.

Regionální oddělení Knihovny BBB je systematicky budováno dlouhá léta, doplňujeme nejenom nově vydané tituly, ale i knihy staré, které se snažíme vyhledávat v antikvariátech nebo různých pozůstalostech. Součástí regionálního oddělení jsou samozřejmě i časopisy, které navíc kompletujeme a vážeme do pevné vazby. Čtenáři tak mohou nahlédnout do všech ročníků DOBRÉHO DNE S KURÝREM, Zpravodaje města, Slováckého deníku (Slovácké noviny, Slovácká jiskra - kompletujeme nepřetržitě od roku 1962), Malovaného kraje (od roku 1969) a mnohých dalších regionálních periodik či časopisů, mnohdy již zaniklých.
Díky velmi dobré spolupráci s okolními městy a obcemi máme k dispozici také několik desítek zpravodajů, např. z Kunovic, Starého Města, Uh. Brodu, Buchlovic a mnohých dalších, které také archivujeme. Zpravodaje bývají velmi často zdrojem cenných informací z dějin obce, nejrůznějších událostí i osobností, které se často v monografiích ani neobjevují. Bývá to zpravidla zajímavý zdroj pro nejrůznější badatele, historiky, ale i studenty.
V současné době najdete v regionálním oddělení:

2 424 knih, 252 brožur, 6 849 periodik, 231 kompletů periodik, 40 audiovizuálních médií a 18 elektronických zdrojů.

Jedinou nevýhodou pro čtenáře je fakt, že knihy z regionálního oddělení nepůjčujeme domů, může si je prostudovat pouze ve studovně, případně okopírovat či ofotit. Je to z toho důvodu, že některé knihy jsou velmi vzácné a jenom velice těžce bychom za ně sháněli případnou náhradu. Ale novější tituly, zejména beletrii po roce 1990, pořizujeme vždy ve dvou exemplářích a jsou dostupné i v oddělení pro dospělé čtenáře.
Knihovna se také snaží regionální literaturu propagovat, zejména besedami s regionálními autory a prezentací nových regionálních knih. Tyto patří mezi návštěvníky knihovny k nejpopulárnějším a jsou také nejvíce navštěvovány.
V letech 1997-2001 vyšlo celkem 5 svazků tištěného Kalendária regionálních osobností, v němž se den po dni připomenula kulatá výročí narození a úmrtí lidí, více i méně významných, kteří se v okrese Uh. Hradiště narodili, zemřeli, tvořili nebo se jeho prostředím nechali inspirovat. V letech 1999-2001 byla kalendária doplněna o medailony vybraných osobností, jejichž životní osudy byly představeny podrobněji a doplněny i o ukázku z literární tvorby. Jmenovitě například Fanek Jilík, František Kožík, Josef K. Boček, Františka Stránecká, Bedřich Beneš Buchlovan, Zdena Ančík, Karel Jaroslav Obrátil, Anežka Huťková, Tomala Bartošík, Josef Hofer, Jan Janča nebo Otakar Horký.
V 80. a 90. letech minulého století byla vydávána brožovaná edice Osobnosti regionu, nejprve jednotlivců a v letech 1989-1991 jako komplety. V nich na samostatných kartónových listech byli představeni regionální spisovatelé, malíři, národopisci nebo historikové.
V dnešní on-line době vám všechny podobné informace obstará databáze RegCat, o níž píšeme na jiném místě.

Tři nejstarší regionální knihy ve fondu Knihovny BBB
František Sušil - Moravské národní písně, rok vydání 1860
Josef Burgerstein - Rozjímání k popukání o Velehradské Dudíkiádě, rok vydání 1861
Josef Vajda - Hrad Buchlov a dějiny jeho, rok vydání 1863

RegCat - užitečná pomůcka pro zájemce o region
Co podivná zkratka RegCat znamená? Jedná se o unikátní regionální databázi článků, kterou od roku 2004 společně budují regionální oddělení Knihovny BBB a odborná knihovna Slováckého muzea. Prvotním úsilím obou institucí bylo především sjednotit přístup k velmi podobným regionálním informacím, efektivněji využít různé informační zdroje, více využít zdroj muzejní knihovny a uspokojit širokou poptávku zájemců o regionální historii.
Co to ale v praxi všechno obnáší? Odborní pracovníci regionálního oddělení Knihovny BBB a odborné knihovny Slováckého muzea monitorují veškerý regionální tisk, populární i odborný, dále také všechny dostupné deníky či časopisy vycházející v České republice a pokud najdou článek týkající se našeho regionu, rozepíší ho do regionální databáze článků RegCat. Články se týkají všeho významného v našem regionu, ať už lidí či událostí. Chcete vědět, kolik článků napsal Jiří Jilík? Zajímá vás letní filmová škola? Potřebujete do školy pověst z Míkovic? Chcete zjistit, co se psalo o uherskohradišťské věznici v Reflexu a kdy navštívil papež Velehrad? Právě pro vás je určena databáze RegCat, kterou najdete na adrese:
http://katalog.knihovnabbb.cz/kat-r/
http://knihovna.slovackemuzeum.cz/cs-cz/regcat.html
V katalogu si najdete požadovaný záznam, který se skládá z autora článku, názvu a zdroje, např. Malovaný kraj: Národopisný a vlastivědný časopis Slovácka. Roč. 38, č. 4 (2002), s. 26.,  a příslušná knihovnice vám jej vyhledá ke studiu.
Databáze v současné době obsahuje 34 224 záznamů Knihovny BBB a dalších 29 455 záznamů Slováckého muzea, ke dnešnímu dni tedy více než 63 000 záznamů týkajících se našeho regionu.
Pokud by se do budoucna podařilo připojit i další paměťové instituce, např. Státní okresní archiv, znamenalo by to pro badatele i zájemce o region značné ulehčení jejich práce.

SPLK - Spolek přátel literatury a knihovny
Když několik nadšenců založilo v roce 1997 spolek, k jehož hlavním cílům patřila podpora čtenářství, propagace knihovny a regionální literatury, patrně vůbec netušili, že aktivity spolku se v mezičase stanou zajímavou součástí uherskohradišťské kulturní nabídky.
Patrně nejzajímavější akcí je každoroční Knihovnický taneční vínek (viz pozvánka), kde se první březnovou sobotu setkávají pracovníci knihovny se svými čtenáři a příznivci při hudbě a tanci. Největší akcí, kterou SPLK zorganizoval, byl třídenní celostátní Sjezd sběratelů a přátel ex libris s mezinárodní účastí, uskutečněný v Uh. Hradišti v září 2006. Mnoho příznivců si také získalo pořádání pravidelných vlastivědných a přírodovědných výletů za poznáním méně známých koutů a zajímavostí našeho kraje.
Spolek přátel literatury a knihovny vyvíjí také publikační a vydavatelskou činnost, úzce zaměřenou na literaturu regionu a od svého vzniku vydal již několik publikací. Jedná se většinou o bibliofilské reedice knih hradištských spisovatelů. Také se snaží navázat na odkaz Bedřicha Beneše Buchlovana v oblasti bibliofilství a sběratelství ex libris vydáváním grafických souborů či volných listů, např. Miroslava Maliny, Karla Beneše, Jiřího Boudy nebo Pavla Hlavatého.
Novější publikace či grafické listy je možné zakoupit v Knihovně BBB.

Publikační činnost SPLKu
Bedřich Beneš Buchlovan: Já a sběratel, 2001
Jaroslav Melichárek: Hradišťské návraty, 2001
Bedřich Beneš Buchlovan: Ta hradišťská brána, 2002
Alena a Vilém Jůzovi: Uherské Hradiště, 2003
Jan Hubáček: Letiště v Uherském Hradišti-Mařaticích, 2007
Zdeněk Pilát: Modrá lucerna, 2010
Bedřich Beneš Buchlovan: Na Holém kopci, 2015

Stálá expozice bibliofilií a uměleckých knižních vazeb
Od roku 2008 je v Knihovně BBB umístěna stálá expozice cca 350 bibliofilií a vzácných uměleckých knižních vazeb z pozůstalosti Bedřicha Beneše Buchlovana, která se na základě přání jeho syna JUDr. Dušana Beneše vrátila po více než padesáti letech zpět do Uherského Hradiště.
Expozice se skládá ze dvou souborů, z nichž první tvoří knihy s autorským podílem BBB, druhý a obsáhlejší soubor tvoří sbírka Benešových bibliofilií. Je zajímavá také tím, že některé umělecké knižní vazby vytvářeli bývalí profesoři a žáci dnes již zaniklé knihvazačské školy, která v našem městě působila v letech 1918-1950. Jedná se zejména o Rudu Kubíčka a Karla Dudeška, uměleckého knihvazače evropského formátu, který zde studoval
Expozice představuje širší veřejnosti uměleckou hodnotu knihy, její krásu a rozmanitost v rozličných grafických podobách a poukazuje na skutečnost, že i kniha může být v některých případech uměleckým dílem. Sličná tvář a pestrý šat vystavovaných exemplářů jsou důkazem umu, profesionality, nápaditosti a představivosti našich předků a také potvrzením faktu, že v elektronickém světě 21. století zůstávají takto vypravené knihy na pomyslném piedestalu, zcela vzdáleny všem elektronickým knihám, webovým stránkám či internetovým blogům.

autor: Radovan Jančář

Tagy článku

TOPlist