Kolik slibů, modliteb, básniček a písniček během padesáti let obchůzek vyslyšel Mikuláš? Kolik navštívil dětí? Kolik jich před ním klečelo a slibovalo, že už budou hodné? To dnes asi ztěžka spočítáme, ale byly jich určitě stovky.

Jindřich Barry Dostál je držitelem českého rekordu „Nejdéle sloužící Mikuláš v České republice“. Mikulášem je po dobu 50 let, bez přerušení. Právem se stal 4. května 2023 součástí České databanky rekordů Agentury Dobrý den Pelhřimov.     

Letos jej obchůzka také nemine. Opět si obleče svůj červený plášť, nalepí vousy a se stříbrnou berlí a Knihou hříchů vyrazí za dětmi. Nejprve v neděli 3. prosince na tradiční Mikulášský jarmark na buchlovické náměstí a poté v úterý 5. prosince na obchůzku po známých. „Obchůzku postupně omezuji. Nemám už tolik síly, abych ukočíroval rozdivočené čerty, kteří od začátku nasadí vysoké štamprlové tempo, které si já, jako svatá osoba, nemůžu dovolit, protože musím mluvit k dětem srozumitelně do pozdních hodin," povzdechl si buchlovický Mikuláš, který každý rok přijíždí na voze taženém koňmi společně s družinou andělů, čertů a liturgickým průvodem masek, vedeným světlonoši. 

Hradišťák zapustil kořeny v Buchlovicích

Jindřich Dostál je Hradišťák bydlící v Buchlovicích a je úzce spjat s Hradišťanem, kde aktivně působil tři desetiletí. „Nejprve jsem začal jako osmiletý chodit do Hradišťánku, kde nás vedla Jindřiška Staňková, manželka zakladatele souboru a primáše muziky Hradišťan. V patnácti jsem přešel do dospělého souboru, kde jsem prožil jedny z nejšťastnějších chvil mého života,“ vyznává se Jindřich Dostál, dlouholetý tanečník a zpěvák, kterému nikdo neřekne jinak než Barry. Přezdívku získal už v mládí, kdy hrával za Ajax Amsterdam stoper Barry Hulshoff, který měl dlouhé vlasy stejně jako Jindřich a byl mu i podobný. S věkem samozřejmě podobnost zmizela, ale přezdívka zůstala.

Jan Vančura mu předal osudové žezlo

Jak se dostal k roli Mikuláše? V období tvrdé normalizace měl dosavadní hradišťanovský Mikuláš, basista muziky Jan Vančura, společně s primášem Jaroslavem Staňkem zákaz veřejného vystupování za to, že odsoudili v roce 1968 vstup sovětských vojsk do Československa.

„Jan mi vzhledem k mé výšce a výřečnosti navrhl, abych roli svatého Mikuláše převzal. Tehdy jsme ani jeden netušili, že to bylo osudové předání žezla. A jsem rád, že Jan Vančura stále sleduje moji mikulášskou pouť, i když má už 97 let,“ říká Jindřich Dostál, který nejprve „mikulášoval“ v souboru společně s čerty a anděli, za které se převlékali tanečníci Hradišťanu. Později chodíval po jejich dětech, známých a ve firmě Koma Modular, kde dlouhá léta působil.

Za Mikuláše chodil i na vojně

Jeho pouť nebyla přerušena ani v době vojenské služby. Během vojny působil ve Vojenském uměleckém souboru Západního vojenského okruhu v Táboře, kde byl zařazen do funkce tanečník. Tehdy organizoval pro děti z mateřských a základních škol mikulášské besídky i s Mikulášem a nadílkou. „Byla tam výborná parta a máme všichni spousty historek, na které ještě teď vzpomínáme při abiturientských setkáních vojáků Varšavské smlouvy, které čas od času organizuji,“ usmívá se Barry, který za těch 50 let zažil spoustu příhod a slyšel básničky od „Lenin vyhnal z Ruska cara, Lenin vyhnal boháče" až po anglické, německé a dokonce latinské básničky.  „Vzpomínám si, jak před námi i gymnazisté klečeli a odříkávali modlitbičku. Dnešní děti v sobě mají méně pokory i strachu. Možná by občas neuškodilo sáhnout jim do svědomí,“ uvažuje nahlas Mikuláš.

Hodně drahý Mikuláš...

Dodnes vzpomíná na rozvernost čertů, která občas nadělala vrásky na čele nejen svatému Mikuláši. Na začátku 90. let začal jeden nejmenovaný podnikatel spolupracovat s anglickou stavební firmou. Bylo mu zapůjčené luxusní auto Bentley v bílé kůži, se kterým pro Mikuláše, anděla a dva čerty přijel. „Seděl jsem vpředu a z ničeho nic se ozval zezadu hurónský smích. Poté, co jsme vyzpovídali jeho dcery, otevřel před námi vzácnou whisky, kterou anděl hbitě zabavil do košíku. Při zpáteční cestě se opět čerti s andělem dusili smíchy. Teprve až jsme vystoupili, konečně jsme se dozvěděl proč! Jeden z čertů měl ve výbavě krátké trojkové vidle na hnůj, které při jízdě zabodl do stropu auta - samozřejmě přes bílou kůži - a pak se na vidlích houpal jako v městské dopravě. Druhý čert měl kutilsky vyrobené zvonce s drsným okrajem, jeden ze zvonů se mu při vysedání zaryl do sedadla auta a vytrhl z něj cár kůže. Byl to tehdy velmi drahý Mikuláš!,“ vypráví Barry.

V ohrožení jsem byl u vlastních dětí

„Děti můj převlek neprohlédly, v ohrožení jsem byl až u svých vlastních dětí, Ondry a Táni. To jsem si musel brát rukavice a hlavně boty, které neznali,“ doplňuje. Za dobu 50 let jej doprovázela spousta čertů i andělů. Jeden z jeho dlouholetých andělů, profesor matematiky, pak ve vyšším věku prohlásil: „Dnes jsem andělem naposledy, vypadám jak z vykřičeného domu. Přecházím tedy plynule na funkci čerta." Druhý anděl, na kterého se nedá zapomenout, byl doslova barokní anděl Mirek Jakoubek z Buchlovic. "Moc rád na něho vzpomínám a věřím, že ve své andělské cestě pokračuje dál a z nebe se na nás všechny dívá,“ připomenul přítele Barry.

 V neděli v podvečer rozzáří dětem oči Mikuláš, který každoročně zavítá na buchlovický jarmark