Bezpečnost, zemědělství, zdravotnictví i koně. Senátor Josef Bazala mluví o tom, co dnes trápí Slovácko i celou republiku.

Rozpočet na obranu, podpora mladých farmářů, budoucnost hřebčína v Napajedlích i lékaři, kteří chybí v regionech. Senátor Josef Bazala má na stole hned několik zásadních témat, která se dotýkají každodenního života lidí také v našem regionu. V rozhovoru pro slovácký týdeník DOBRÝ DEN S KURÝREM otevřeně mluví o tom, proč musíme víc investovat do armády, jak zachránit české lesy, co se musí změnit v zemědělské politice, ale i o tom, že koně do Napajedel zkrátka patří.

V posledních týdnech se nejvíce skloňuje téma posilování obranyschopnosti České republiky. Co konkrétně by podle vás měla naše země podniknout, aby nebyla „slabým článkem“, jak jste řekl? 

Česká republika musí investovat do modernizace armády, posílit obrannou infrastrukturu a rozšířit spolupráci v rámci NATO. Bezpečnost není samozřejmost a v dnešní době si nemůžeme dovolit být nepřipravení. Je nutné podporovat aktivní zálohy, rozvíjet obranný průmysl a motivovat mladé lidi k zájmu o službu v armádě, aby byli připraveni na mimořádné události. Jako senátor podporuji aktuální zvýšení výdajů na obranu na úroveň 2 % HDP, což odpovídá našim spojeneckým závazkům. Klíčové je také zlepšení kybernetické bezpečnosti, protože moderní konflikty se neodehrávají jen na bojišti, ale i v digitálním prostoru. Všichni si přejeme mír a je jen rozdíl, jak ho docílit a zabezpečit i do budoucnosti. Svět se zkrátka změnil a my na tu změnu musíme reagovat a být připraveni se bránit. Za minulého režimu jsme vydávali na obranu asi 6% HDP. Nyní jsme docílili sotva 2% HDP, ale deset let jsme obranu zanedbávali, snižovali výdaje, a to nejen my, ale všechny státy EU. Vše ovšem bude o vzájemné spolupráci a koordinaci mezi evropskými zeměmi. Jako Evropa jsme dostatečně silní, vyspělí, bohatí a vlastníme potřebné moderní technologie. Bohužel máme nedobré zkušenosti z minulosti a podle toho se musíme chovat.

Jako předseda podvýboru pro zemědělství jste hostil kulatý stůl na téma hospodaření v lesích. V čem je podle vás největší problém dnešní lesní politiky a jak se dá skloubit ochrana přírody s udržitelným využíváním krajiny?

Naše lesy jsou vystaveny vážným výzvám, zejména změně klimatu, kůrovcovým kalamitám a nevhodné skladbě dřevin. Problém vidím v nedostatečné podpoře pro soukromé vlastníky lesů, kteří často nemají prostředky na efektivní obnovu. Ochrana přírody musí jít ruku v ruce s odpovědným hospodařením – bezzásahové zóny nemohou být plošným řešením. Je třeba podporovat smíšené porosty, které jsou odolnější vůči extrémním výkyvům počasí, a posílit dotační programy na výsadbu druhově pestrých lesů. Spolupráce mezi státem, vlastníky a odborníky je klíčová, aby lesy zůstaly zdrojem dřeva i biodiverzity.

V debatách o českém zemědělství zaznívá slovo „budoucnost“ čím dál častěji. Co by mělo být podle vás hlavní prioritou – a jak v tom může pomoci stát, ale i inovace a moderní technologie?
Budoucnost českého zemědělství spočívá v kombinaci tradičního hospodaření a moderních technologií. Musíme posílit potravinovou soběstačnost a pomoci zemědělcům vyrovnat se s klimatickými změnami. Stát by měl podpořit precizní zemědělství, které využívá chytré senzory, satelitní data a automatizaci ke snížení spotřeby vody a hnojiv. Klíčové jsou také investice do obnovitelných zdrojů energie na farmách. Chceme, aby mladí lidé viděli v zemědělství perspektivu, proto je nutná větší podpora odborného vzdělávání a rodinných farem. Evropské dotace by měly být spravedlivě nastaveny tak, aby chránily české farmáře před nerovnými podmínkami na trhu. Máme jako Česká republika schválenou zemědělskou strategii, což je velmi dobře, ale potřebujeme v ní uskutečnit určité úpravy. Cílem by mělo být, aby zemědělství a potravinářství mělo podmínky pro vytváření co nejvíce přidané hodnoty, a tím pádem uspělo i v konkurenčním prostředí.

Za jeden z nejviditelnějších příběhů posledních měsíců lze bezpochyby považovat snahu o záchranu hřebčína v Napajedlích. V jaké fázi se teď celá věc nachází a jak vidíte šanci, že se do areálu vrátí koně a chov anglického plnokrevníka?

Hřebčín Napajedla je kulturní i historický klenot Zlínského kraje. Naštěstí petice za jeho záchranu získala přes 66 000 podpisů a v Senátu jsme ji projednali s jasným závěrem – je nutné, aby Ministerstvo kultury zahrnulo do památkové ochrany nejen budovy, ale i pastviny. Ministerstvo zemědělství již pracuje na možnostech podpory chovu anglického plnokrevníka. Také se objevili potenciální investoři, kteří chtějí chov obnovit. Situace se posunula správným směrem, ale je nutné dál vyvíjet tlak na stát, aby zajistil zachování této tradice. Myslím, že v minulosti stát udělal chybu, když Hřebčín v Napajedlích dal do kupónové privatizace, a proto je potřeba tuto chybu napravit. Senát nemá rozhodovací pravomoc, ale svým usnesením může apelovat na jednotlivá ministerstva, aby došlo k nápravě. Důležitou roli na obnově chovu koní bude mít samozřejmě vedení Napajedel, které se musí za projevenou iniciativu jasně postavit.

S příchodem nového roku se také často mluvilo o financování zdravotní péče v souvislosti s letošní úhradovou vyhláškou. Je to i oblast, do které vy jako senátor můžete promlouvat?

Zdravotní péče je zásadní téma, které se dotýká každého z nás. Úhradová vyhláška ovlivňuje financování nemocnic a dostupnost péče, proto je důležité, aby byla nastavena spravedlivě a efektivně. Jako senátor mohu tlačit na ministerstvo zdravotnictví, aby se více zaměřilo na podporu regionálních nemocnic, které často bojují s nedostatkem lékařů a financí. Klíčová je také digitalizace zdravotnictví, která může zefektivnit systém a snížit administrativní zátěž lékařů. Měli bychom investovat do prevence a dostupnosti specializované péče, aby pacienti nemuseli dlouho čekat na důležitá vyšetření. Myslím, že lékařů je v České republice dostatek, ale nejsou dobře a spravedlivě rozmístěni. To je ten hlavní problém, neboť jsou ve velkých centrech jako Praha, Brno i další krajská města, a naopak v okrajových částech republiky schází.