Sladký život mezi včelami

Sladký život mezi včelami
Foto: pri
Ostrožská Nová Ves Zajímavosti 28 / 01 / 2011

František Nešpor: „Kdybych nevčelařil, přišel bych o nádherné chvilky, které u včel trávím. Včely se pro mě staly v dobrém slova smyslu medovou drogou.“

Cesta ke včelám

František Nešpor se stal nejznámějším propagátorem včelařství v okrese. Je to 72 letý důchodce, který se ke včelaření dostal shodou okolností až když mu bylo 39 let. I za tak krátkou dobu a při nezděděných genech včelařských rodů se stal na poli včelařství významnou osobností s nejedním úspěchem. Úspěchy nechejme až na samotný závěr, nyní k jeho začátkům. „Včely mě v životě moc nepronásledovaly, nikdo z rodiny se této zálibě nevěnoval,“ říká František Nešpor, než prozradil, kdo ho k dnes největšímu koníčku a zálibě přivedl. „Měl jsem velké štěstí, že mou životní cestu zkřížil včelař Vladimír Hlaváček. Byl to kolega v zaměstnání. Ve volných chvílích jsme se bavili o včelách a postupně tak přišlo k tomu, že jsem si na inzerát koupil svoje první včelstvo.“

Rozhodně se netají tím, a také ve své knize, kterou napsal, se nebojí přiznat, co dnes po třiceti třech letech včelaření pociťuje. „Dnes včelařím s jednadvaceti včelstvy. Kdybych nevčelařil, přišel bych o nádherné chvilky, které u včel trávím. Včely se pro mě staly v dobrém slova smyslu medovou drogou. Každý včelař bez váhaní přizná, že ho včely neustále něčím překvapují a že je pořád se co učit. A nezáleží na tom, jak dlouho včelaří.“


15 milionů let

Med není jen tradičním produktem Slovácka. V každém případě tvoří nedílnou součást vypovídací hodnoty produktů, které nám nabízí náš kraj. Jeho charakteristická chuť a vůně se liší podle kraje, ve kterém se získává, a podle druhu medu. „Medy jsou dva, květový a medovicový. Známější je květový, který se získává sběrem nektaru z květů, který včelky vysávají. Květové medy mohou být jednodruhové – řepkový lipový apod., a obsahují více vitamínů. Druhý med je medovicový, nesprávně nazývaný lesní, ten obsahuje více stopových prvků. Producenti medovice, mšice, méry aj. vysávají ze stromů (častěji na jehličnanech) chlorofyl, který přeměňují v trávicím traktu na jednoduché cukry. Ty následně vyměšují a včeličky je sbírají,“ popisuje Nešpor dva základní druhy medu. Nesmíme opomenout, že včely jsou nepostradatelné a velmi důležité pro národní hospodářství. „Ač se to nezdá, hlavním a nejdůležitějším přínosem včel je přenos pylu na tělíčku do jiného květu, při kterém dochází k opylování. Přínos opylení stromů a rostlin tvoří 90 procent hospodářské hodnoty a zbylých 10 procent tvoří včelí přímé produkty - med, mateří kašička aj.“ prozrazuje Nešpor. Statisticky je ověřeno, že při přisunutí včelstva blíže k místu, kde je zapotřebí jejich práce, výsledná produkce je o třicet procent vyšší, než kdyby mělo včelstvo stanoviště ve větší vzdálenosti.

Včela byla původně lesní hmyz a žila uvnitř dutin stromů. „Včely v nezměněné formě jejich vnitřního řádu fungují údajně 15 milionů let. První zmínky, kdy si je člověk začal podmaňovat, se datují od starého Egypta. V našich krajinách domestikace nastala za dob Marie Terezie. Po vydání jejích včelařských patentů v r. 1775 nastal velký rozvoj včelařství. V této době bylo vymyšleno také nejvíce patentových pomůcek pro včelaře,“ prozrazuje Nešpor poutavě, tak jako to jistě dělá i při včelařských hodinách.

 

Na stáří do školy

V Ostrožské Nové Vsi se stal jednatelem místních včelařů a současně zastává post jednatele i v Okresním včelařském výboru. Dostal se tak ke statistickým informacím. Ty jsou tak jako většina důležitých oborů, směrů a pohledů nekompromisně přesné. O to, abychom mohli každoročně ochutnat slaďoučkou medovou pochoutku, se v okrese stará dle statistik 837 včelařů. Jejich průměrný věk je 55,8 let. „Průměrný věk přes 60 let byl v minulosti též v naší včelařské organizaci, což mě zneklidnilo. Začal jsem si klást hned několik otázek, ze které byla ta nejzásadnější - jestli máme své nástupce,“ připomíná si Nešpor. To ho vedlo v roce 1997 k práci s dětmi ve včelařském kroužku při Základní škole. „Od roku 1999 ho navštěvuje pravidelně jednou týdně sedm dětí. Láká je poznání a dobrá pověst kroužku, i když se každý bojí žihadla. U včelaření ale někteří zůstali, přestože odešli na vysokou školu,“ říká Nešpor.

Děti nejvíc lákají soutěže, které vypisuje Český svaz včelařů. „Jsou to oblastní kola, dále národní kolo a následně mezinárodní kolo. Toho se v loni zúčastnily děti z deseti států, letos se Zlatá včela bude konat v Rakousku,“ říká Nešpor. Nejdřív probíhají oblastní kola a přidává, že soutěž není vůbec jednoduchá. „Je rozdělena do pěti disciplín. Nejnáročnější je test z včelařských otázek, poznávání stromů a rostlin, včelařská praxe s poznáváním včelařských pomůcek a poslední disciplinou je mikroskopování. Dovoluji si tvrdit, že mnoho starých včelařů - praktiků by velmi stěží obstálo ve  zkušebních testech,“ dodává.

Za jedenáctiletou historii osmkrát vyhráli oblastní kolo a postoupili do národního. „Loni jsem očekával, že se dostaneme do mezinárodního kola. Marek Bedřich skončil velice blízko postupových míst, ale nepodařila se mu nešťastně botanika. Byla to i moje chyba, že jsem tomu věnoval málo vyučovacích hodin a neupozornil jsem ho na přesnost odpovědí,“ prozrazuje Nešpor a přiznává, že udržet pozornost při vyučování je velmi těžké. „Zimní období je trochu složitější než práce kolem úlů. Ve třídě je musím upoutat něčím, co je zajímá. Mám sice spoustu filmů, ale více je baví, když vyrábíme rámky do úlu se zatavováním mezistěn, prostě připravujeme si materiál na jaro. Naposledy jsme si spolu užili, když jsme odlévali svíčky na školním jarmarku,“ říká Nešpor s úsměvem a pochopením pro dětskou neposednost. „Když už jsme venku v přírodě, je to jednodušší, ale to jejich skotačení musím hlídat.“

 

Nikdy není pozdě

Jak se dá zvládnout začít včelařit až v dospělém věku? „Do všeho se člověk postupně vpravuje. Je to taková spirála, která vás vede nahoru. Včely jsem si rozhodně na začátku nepořizoval kvůli tomu, abych vydělával na medu nebo aby mi zušlechťovaly zahrádku. Byl jsem úplný začátečník, ale když jsem začal, snažil jsem se dělat věci dobře a neustále je rozvíjet. To mě motivuje a pohání kupředu i dnes,“ odpovídá na otázku Nešpor. Definicí jednoduchosti je pro něj práce s nízkonástavkovými úly. „To si alespoň myslím já a jsem ochoten ukázat každému, jak se v nich včelaří. Názor mi tvoří moje poznatky. Snažím se je předávat, aby noví včelaři, tak jako jsem byl já, nemuseli pátrat po tom samém, co jsem objevil za dobu mé práce,“ říká Nešpor.

 

Nepochopitelná tajemství

Při našem povídání se mi začíná zdát, že při včelaření se dá zažít nejspíš plno dobrodružných zážitků. Úl je místo plné neskutečných scén, které nám příroda v podobě nevysvětlitelných tajů představuje. „Ze všech zážitků se mi nejvíc vryl do paměti tento. Moc nerad rozebírám včely časně z jara. Jednou sluníčko však krásně svítilo, a popadla mě touha trochu si zavčelařit. Jedno včelstvo mám doma a začal jsem je prohlížet. Uviděl jsem označenou matku, a tak jsem dal plást s matkou opatrně bokem, a dívám se dál a najednou jsem viděl neoznačenou další matku. To odporovalo všem encyklopediím, které hlásají, že matka může být jen jedna. Vnitřně jsem měl zvláštní pocit, pak jsem  usoudil, že dělaly tzv. tichou výměnu, protože jen při tiché výměně matky mohou být v úle matky obě dvě, mladá ještě neoplozená. Výměnu provedly nejspíš pozdě na podzim a matka se už nestačila oplodnit, a dobu, kdy mohou být v úle obě matky si tak protáhly až do jara. Je to neskutečně dokonalá kultura tvorečků maximálně se řídících instinkty. Byl jsem zvědavý, jak to dopadne, a když jsem se za čtrnáct dní díval, zjistil jsem, že nechali matku starou a mladou včely usmrtily, protože jim nebyla schopna zabezpečit základní potřebu – klást vajíčka“ zmiňuje Nešpor krásu a současně přísný řád včel, který se projevuje nejen v úlu, ale i mimo něj. „Včela je flórokonstantní. Když se zalétá na jeden zdroj, tak tam létá do té doby, dokud ho nevyčerpá. Kdyby toto nedodržovala, tak by nedošlo k opýlení. Jednou by letěla na hrušku a podruhé na jablko, což není možné. Zdroj mění až po jeho vyčerpání. Když se nad tím zamýšlím, je úžasné, jak jedno do druhého zapadá,“ přiznává Nešpor. „Taje včel jsou velmi pozoruhodné a nečekal jsem, že mě včely tak uchvátí. Fascinující je také jejich dorozumívání. Když se po objevení pastvy vrátí průzkumnice do úlu, tančí včelí taneček. Pobíhá na plástu v takové osmičce a intenzitou třepetání zadečkem určuje ostatním přesné místo a vydatnost zdroje snůšky. Člověk asi nikdy říši včel úplně nerozluští a nepochopí“.

 

Za poznáním na stezku

Za svou neustálou propagaci včelařství a neutuchající zájem o práci s dětmi si František Nešpor na své konto připsal nominaci na cenu Josefa Vavrouška. Josef Vavroušek byl federálním ministrem životního prostředí, na jeho počest se uděluje tato cena za aktivní prosazování udržitelného rozvoje a za činnost usilující o pozitivní řešení vzájemně spjatých ekologických, sociálních a ekonomických problémů. „Dostal jsem se mezi osmnáct lidí z republiky a bylo to pro mě velmi povznášející,“ skromně přiznává radost ze svého úspěchu. Současně nabízí možnost podívat se na web ČT - Toulavá kamera, kde je pod datem 6. června uložený dokument o místní včelařské stezce, kterou včelaři z Ostrožské Nové Vsi a z Uherského Ostrohu uvedli do provozu. „Na cyklostezce z Kunovic do Uh. Ostrohu je od lázní dvanáct stanovišť s naučnými panely. V lázních jsme tento projekt doplnili výstavkou starých úlů,“ popisuje v rychlosti Nešpor.

A aby toho nebylo málo a děti v lavicích měly učebnici, rozhodl se vydat také knižní publikaci - Včelí království. „Na necelých sto stranách se čtenáři dozví něco z mé třicetileté praxe.“

 

Dobře míněná rada

Jak rozpoznat kvalitní med? Prý se to rozpoznat moc nedá. Falsifikátoři jsou dokonalí, i zkušebny s tím mají problém. „Obyčejná rada je, že pokud na vánoce na trh přijdete koupit med, a je tekutý, tak u květových medů bych o kvalitě začal pochybovat. Může totiž být ztekucený přehřátím. Pokud je chybně zahříván, tak se zničí veškeré enzymy, a stává se z něj pouze sladidlo. Zkrystalizovaný med dává určité záruky, že jde o med kvalitní. Doporučil bych raději kupovat pastované medy. Krystalizace proběhne také, ale je řízená. Vytvoří se jen drobné krystalky a med je neustále v mazatelné konzistenci,“ vysvětluje Nešpor.

autor: Pavel Princ
TOPlist

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace