Přes půl roku jezdil do Prahy, aby se setkával s tehdejším kandidátem na prezidenta Petrem Pavlem. Herec a mluvčí Slováckého divadla Jožka Kubáník byl totiž součástí týmu generála ve výslužbě a i díky jeho radám dnes máme novou hlavu státu.

„Byla to neuvěřitelná zkušenost a jsem rád, že jsem u něčeho takového s tak bezvadným člověkem byl,” říká Jožka v následujícím rozhovoru.

 Jak se to vlastně přihodilo, že jste se dostal do týmu generála Petra Pavla?

Na začátku je asi dobré říct, že jsem sice herec a moderátor, ale že se věnuji i školení manažerů, úředníků, tiskových mluvčí a politiků. Radím jim se zvládnutím trémy, s vystupováním před kamerou, jak si poradit s novinářskými dotazy. Loni na jaře jsem školil úředníky pražského magistrátu a po několika dnech jsem dostal sms od kamarádky, která mi nabídla další práci.

 Práce pro prezidentského kandidáta Petra Pavla se nabízí přes sms?

On to právě pan generál nebyl. Byla to nabídka mediálních tréninků pro Andreje Babiše. To jsem odmítl. Druhý den jsem tuhle historku vyprávěl kamarádům v Českém rozhlase a díky nim se dostala k manažerce komunikace pana generála s tím, že někoho takového jejich tým právě hledá.

 Takže jste se vypravil do Prahy?

Ano. Tam jsem se s manažery dohodli, že se s panem Pavlem sejdu osobně a pak se rozhodneme, zda budeme dále spolupracovat.

 Proč?

Každého klienta nejdřív musím osobně poznat a pokud mezi námi zafunguje dobrá chemie, to znamená, že vycítíme, že si rozumíme, že na sebe dokážeme vstřícně reagovat a že nás baví být spolu, tak pak můžeme spolupracovat.

 Jaké bylo první setkání s Petrem Pavlem?

Proběhlo v Roudnici na Labem a bylo to vlastně vtipné, protože když jsem na ně s kolegyní přicházeli, prošli jsme kolem Andreje Babiše, který si jel svoji kampaň. Na smluvené místo pan generál přišel v dobrém rozpoložení. Hned na úvod mi řekl, že ví, kdo jsem, a já jsem se mu tedy nemusel představovat a rovnou jsem řekl, co mu nabízím. Už tam si mě získal tím, jak byl milý, jaký měl smysl pro humor, s jakou chutí třeba citoval Járu Cimrmana. Asi po hodině jsme se rozloučili a po několika dnech mi telefonovala manažerka kampaně s tím, že pan generál se spoluprací souhlasí.

 Předpokládám, že jste pak připravil strategii. Jak vypadala?

K tomu nemůžu nic říct, protože jsem vázaný mlčenlivostí, omlouvám se.

 Jak dlouho jste s panem Pavlem pracovali?

Aktivně jsme začali loni o letních prázdninách. Scházeli jsme se nejdřív jednou týdně na několik hodin, s blížícími se volbami samozřejmě častěji.

 Co obsahovaly vaše rady?

O tom také mluvit nemůžu, je mi líto.

 Dobře. Tak to zkusme obecně. Co říkáte klientům, kteří chtějí využít vašich služeb?

Záleží, s čím chtějí pracovat. Někdo se chce zdokonalit v technice, tedy mít znělý hlas, správně dýchat a mít díky tomu pod kontrolou stres. Další se chce naučit mluvit dobře před kamerou, nebo před větším množstvím lidí. Jiný klient se potřebuje naučit komunikovat s novináři. Je to individuální.

 Týkají se vaše rady i rétorických dovedností, tedy toho, co a jak dotyčný říká?

Ano. Důležitý je ale celý balíček. Takže třeba i řeč těla. Sleduji, jak stojí, kam ukazují špičky bot, co dělají jeho paže, jak podává ruku, kam se dívá, jak si dokáže obsáhnout svůj manévrovací prostor. Ale mnohem důležitější je pochopit, proč tak jedná a co mám změnit v jeho myšlení, abychom dosáhli společného cíle.

 Z čeho čerpáte?

Mám výhodu, že jsem herec, takže vím, jaké je to před kamerami. Zároveň jsem tiskový mluvčí, takže vím, jaké jsou potřeby novinářů. A hodí se mi i moje zkušenosti s rozhovory pro rozhlas, kdy se mých hostů ptám, naslouchám jim a snažím se z nich dostat něco jiného, než na co bývají zvyklí, takže jsem i takový psycholog amatér. (úsměv) Důležité je také uvědomit si, kdo z klientů je introvert, tedy komu velká pozornost nedělá dobře, nevyžívá se ve světlech kamer, a kdo naopak extrovert a potřebuje spíše krotit. Vždycky musíte vyjít z konkrétní osobnosti a nastavit spolupráci na míru.

 Jak velký zájem o vaše rady je?

Docela velký. Uvědomte si, že zvládnutí komunikace je dnes pro mnohé alfou omegou. Jediné vystoupení před desítkami kolegů, kterým prezentujete nový nápad, nebo před kamerami, či mikrofonem vám může ovlivnit celou následující kariéru. Takže je dobré, když máte alespoň základy zvládnuté a nejste celou noc ve stresu z toho, že druhý den budete blekotat.

 Jste přísný?

Nejsem. Přísností nic nezmůžete. Jsem klidný, trpělivý a snažím se každého klienta otevřít tak, aby vůbec nevěděl, že na něčem pracuje. Vlastně si jen povídáme a sem tam něco vyzkoušíme. A taky chválím. To dělám rád, protože potom se ten druhý uvolní a ví, že jde dobrou cestou. Pak se všechno zrychlí.

 Když nemůžete být v mnoha věcech konkrétní, tak aspoň řekněte - je tohle vrchol vaší kariéry?

Byla to neuvěřitelná zkušenost a jsem rád, že jsem u něčeho takového s tak bezvadným člověkem, jako je pan prezident Pavel, byl. Jestli je to ale vrchol, nevím. Co je vrchol kariéry? Každý jej má někde jinde. Někdo je šťastný, že je v týmu prezidenta, jiný je šťastný, když rozesměje diváky a zapomenou na starosti, pro dalšího je vrchol, když napíše knihu a lidi mu pak píší, že nemohli přestat číst do dvou do rána. A znám i neskutečně chytré a schopné lidi, pro které je vrchol dne, když vypnou mobil, pustí si Ellu Fitzgerald a louskají pistáciové ořechy. Záleží na hodnotách každého z nás.

 Co vás tedy v nejbližší době čeká?

Pokud se ptáte na další spolupráci s panem prezidentem, tak ta v plánu není. Na začátku jsme se domluvili, že skončí prezidentskou volbou. Nicméně máme na sebe telefony, tak kdyby cokoliv potřeboval, všeho nechám a rád mu pomůžu. Nudit se teď ale rozhodně nebudu. V Českém rozhlase budu od března zase moderovat můj pořad Na pohovce JK, jednou za čas si užijeme natáčení s diváky, to teď připadá na 24. března. Taky budu hrát ve Slováckém divadle a starat se o jeho obraz na veřejnosti a mám i několik dalších nabídek na spolupráci s lidmi, kteří chtějí pomoct a poradit podobně jako pan prezident. Tak se moc těším, co to přinese.