Tancovat jsem začal kvůli kamarádce

Tancovat jsem začal kvůli kamarádce
Foto: Lukáš Mach
Uherské Hradiště Zajímavosti 16 / 04 / 2016

Jak se budete chovat vy k nám, tak se budeme chovat i my k vám

Taneční mistr Jiří Herůdek v minulém týdnu oslavil 30. narozeniny. Postupně se osoba šéfmajstra vrývá do paměti studentů, kteří prochází jeho Moderními tanečními kurzy. Jak se ale dostal k tancování on sám? Bylo to díky kamarádce, se kterou šel na hody v kroji. Na taneční zábavě si uvědomil, že jej tancování naplňuje, a začal si hledat nějaký kroužek, kde by se všechny tance mohl naučit. V tu dobu začal fungovat TK Rokaso, který pořádal nábor nových členů. Přihlásil se, prošel výběrovým sítem a začal na sobě tvrdě pracovat. Od té doby ve své práci pokračuje až do dnešních dnů...

Dnes jsi ředitelem TK Rokaso. Jak ses k vedení propracoval?
Klasicky jsem tancoval a v podstatě z ničeho nic na mě vedení spadlo. Původní vedoucí v roce 2005 odešli a já jako nejstarší a nejzkušenější jsem vedení dostal pod křídla. V dnešní době se naplno věnuji Rokasu, vedu taneční kurzy pro dospělé a středoškoláky a k tomu jezdím jako porotce hodnotit taneční soutěže.

Jaké máš vlastní vzpomínky na středoškolské taneční?
Já jsem do tanečních nechodil. V tu dobu už jsem závodně tancoval, takže to pro mě nebylo důležité, a částečně mi to bylo rozmluveno od vedoucích z Rokasa. Každopádně jsem se byl podívat na svou třídu a zatancovat si s nimi na dvě lekce. Všechno mi přišlo velmi upjaté.

Jaký je rozdíl mezi ostatními středoškolskými tanečními a Moderními tanečními?
Ze závěrečných večerů konkurenčních tanečních na Slovácku jsem si odnesl pocit, že se studenti nenaučili v podstatě nic. Viděl jsem, že velká většina nezvládla základní kroky a tance. To je v mých tanečních jiné. Kladu si za cíl, aby si všichni, co do Moderních tanečních přijdou, odnesli perfektní znalost základních tanců. Rozdílný je také přístup k začínajícím tanečníkům. Snažím se brát v potaz jejich podměty a názory. Každoročně vymýšlím nové choreografie, které secvičuji na jinou hudbu. Chci, aby návštěvníci závěrečných večerů viděli vždy něco nového. Taneční kroky se samozřejmě nemění, ale vše kolem nich inovuji.

Co bylo v začátcích Moderních tanečních na konzervativním Slovácku nejtěžší?
Vstoupit do zaběhlého koloběhu. Všichni na školách měli zafixované, že se chodí do jediných tanečních, které zde byly. Samotné děcka se bály vyzkoušet něco nového. Kdyby nebylo odvážlivců z prvního ročníku, všechno by bylo složitější.

Co ti naopak pomohlo vstoupit do ustálených kolejí?
První pozitivní odezva. Kladná reakce studentů a diváků na závěrečný večer. Kladné ohlasy jsou i dnes mým hnacím motorem. Když vidím, že jsou žáci, učitelé i rodiče spokojení, jsem šťastný a žene mě to dál.

Co ti za roky, co vedeš Moderní taneční, udělalo největší radost?
Asi to bude zase zpětná vazba od studentů. Těší mě, když se k nám studenti vrací, nebo se ke mně hlásí a nebojí se mi říct „Ahoj“ na ulici.

Co tě v rámci lekcí zklamalo?
Jednotlivci a skupinky, kterým se podaří zkazit taneční lekci celému kolektivu. Což naštěstí není časté.

Jaký máš dnes pocit z mladých lidí v tanečních?
Každá generace je jiná. Řekl bych, že každý v pubertálním věku chce zaujmout a vydobýt si své postavení ve světě. S tím je spojená nekázeň, sebestřednost a další nešvary. V tanečních hodně záleží na tom, jaký se sejde kolektiv. Od toho se odvíjí následná komunikace a spolupráce. Důležitou roli hraje i škola v tom, jak onen kolektiv stmelí. Když táhnou za jeden provaz, je to jednodušší, než když mám skupinu složenou z jednotlivců.

O dnešní generaci středoškoláků se říká, že jsou laxní. Je těžké je zaujmout?
Některé asi ano. Mladá generace je naučená nad vším diskutovat. Chybí jím pokora a uznávání autorit. Na úvodní hodině říkám: „Jak se budete chovat vy k nám, tak se budeme chovat i my k vám.“ Snažím se spoustu věcí, jak se říká, nehrotit a byt benevolentní. Když ovšem vidím, že to nefunguje, přitvrdím. Snažím se ke studentům přistupovat lidsky a to je dle mého tím hlavním lákadlem. Spousta studentů se také těší na tematické večery a jednotlivé typy tanců.

Co je tvým přáním do budoucna na Moderních tanečních vylepšit?
Rád bych pozměnil celkový světelný dojem sálu v Klubu kultury. To ovšem není úplně v mé režii. Vize do budoucna jsou, aby prostor návštěvníky vtáhl i nádechem barev a aby pocítili, že jsou v jiném prostředí, než kam chodí na plesy a kulturní akce.

autor: ADÉLA NĚMCOVÁ
TOPlist