Unikátní archeologické nálezy ve Velehradě

Unikátní archeologické nálezy ve Velehradě
Velehrad Zajímavosti 03 / 08 / 2012

Mají význam i z evropského měřítka

Pozůstatky hradeb bývalého cisterciáckého kláštera a dvou věží, středověké hroby nebo dlaždice s motivem draka, to je jen hrstka unikátních nálezů archeologů ze společnosti Archaia Olomouc, kteří už dva roky provádějí záchranný výzkum v podzemí a areálu velehradské baziliky Nanebevzetí Panny Marie a sv. Cyrila a Metoděje. Získané poznatky mají obrovský význam i v evropském měřítku.
Za nejdůležitější objev archeologové považují odkrytí části původního opevnění cisterciáckého kláštera, který byl ve 13. století obehnán kamennou hradbou z pískovcových bloků. V nárožích zeď zesílily věže. „V dějinách archeologického průzkumu na Velehradě byla vůbec poprvé odkryta hranolová věž, která stála v severozápadním nároží. Její pozůstatky jsme nalezli pod stánkem s občerstvením v uličce mezi farou a mateřskou školou,“ prozradil archeolog Zdeněk Schenk. Masivní základy věže sahaly až do hloubky dvou a půl metru, její výstavba se odhaduje do poloviny 13. století. Další věž archeologové odkryli loni v říjnu v zahradě situované východně od baziliky. „A o měsíc později jsme před stávající pozdně barokní bránou z roku 1769 do internátu Stojanova gymnázia odkryli základy původní brány, která byla poprvé zobrazena na rytině Karla Hirschmenzela z roku 1667,“ doplnil Jan Mikulík, Schenkův kolega z olomoucké společnosti Archaia.
Pod starou dlažbou Stojanova nádvoří se zase ukrývala důmyslná síť pozdně barokních kanálů, odvádějící dešťovou vodu. Zásadní objev přinesl i archeologický výzkum v prostorách nově budovaného vstupu do lapidária. „Odkryli jsme pozůstatky zděných staveb z období vrcholného středověku. Jde především o část severní a jižní zdi vymezující původně krytý kamenný koridor, který byl spojnicí s východní částí klášterního areálu, kde se nacházel opatský dům, kaple, nemocnice a hospic. Koridor vznikl asi v první polovině 14. století,“ odhaduje Schenk.
Archeologové samozřejmě narazili i na množství zlomků středověké a novověké kuchyňské keramiky, skleněných pohárů nebo zvířecích kostí, které jsou dokladem skladby jídelníčku klášterní komunity. Na seznamu objevů jsou i stříbrné mince ze 16. a 17. století. „Zcela ojedinělý nález představuje dlaždice s reliéfním vyobrazením draka uzavřeného v kosoúhelném geometrickém tvaru, v rozích doplněného rostlinnými ornamenty,“ prozradil Mikulík. Drak přitom ve středověku představoval symbol zla, zosobnění samotného ďábla. „Má detailně propracovanou tlamu s ostrými zuby, na hlavě špičaté ušní boltce a výrazné nozdry i oči. Nechybí blanitá křídla, ocas a silné pařáty s drápy,“ popsal dlaždici Schenk. K zajímavým kovovým nálezům patří jezuitský církevní medailon z pozdně barokního období s vyobrazením sv. Františka Xaverského a sv. Ignáce z Loyoly.
„Odkryv dvou středověkých věží a severní obvodové hradby můžeme směle označit za významný nejen v rámci České republiky, ale ve středoevropském měřítku vůbec. I když se opevnění nedochovalo v původní podobě, v době své slávy sneslo srovnání s opevněními ostatních cisterciáckých klášterů středověké Evropy, jakými byl třeba Vyšší Brod, rakouský Heiligenkreuz, francouzský Morimond nebo klášter Santa Maria de Poblet ve Španělsku,“ shodují se archeologové.

autor: PETR ČECH
TOPlist