Závěru letošního ročníku Letní filmové školy využil ministr kultury Lubomír Zaorálek také k návštěvě Galerie Joži Uprky, kde jej její spoluzakladatel Petr Vašát vedle prohlídky díla Evropana slováckého venkova seznámil s připravovanou výstavou slováckého malíře v Paříži, která je naplánována na jaro příštího roku.

Pane ministře co říkáte na nápad představit Uprkovo dílo Pařížanům?

Je to výborný nápad a jsem rád, že se dali dohromady lidé, kteří si uvědomili, jaká je to příležitost. Jak naše ambasáda ve Francii s Petrem Drulákem, tak samozřejmě lidé, kteří se o tuto myšlenku starají tady v Česku. Není tolik příležitostí zaujmout Pařížany, protože nejsme výtvarná velmoc. A v případě Uprkovy výstavy ta příležitost je, zvláště když se k tomu přidá Uprkova vazba na Francii v podobě návštěvy Augusta Rodina na Slovácku u Uprky. Já bych se ale rád poklonil lidem, kteří nejenže připravují výstavu v Paříži, ale také vytvořili Uprkovu galerii v Uherském Hradišti a věnovali tomu čas a energii. V tomto regionu nenajdete zase tolik osobností, které mají co říci v Evropě.

Dokážete ve svém resortu najít i prostředky, kterými byste pomohl realizaci nápadu představit Pařížanům Uprku, Česko, ale i Slovácko?

Je to natolik mimořádná věc, že určitě ano. S ambasádou v Paříži jsme už za mého působení na ministerstvu zahraničí spolupracovali na vícero akcích. Je to příležitost dohodnout se i s dalšími ministerstvy a udělat všechno pro to, aby byla výstava co nejúspěšnější. České centrum v Paříži je dobře zvoleným místem a jak jsem byl při prohlídce informován, tak kolekce pětačtyřiceti obrazů může zaujmout.

Když jste si prohlížel Uprkovy obrazy ze Slovácka, co vám o tomto kraji napověděly?

Především vypovídaly o velkém Uprkově talentu zachytit život na Slovácku. Jejich barvy, „vůně“, charakter… Je v nich něco, čím se nám minulost neuvěřitelným způsobem přibližuje. Fascinující je, že už je to sto let, a přesto jeho příběhy v obrazech neustále ožívají.

Folklor, který zachycují Uprkovy obrazy, je na Slovácku neustále živý. Nekonečné množství folklorních souborů, cimbálových muzik, hody v každé obci, Slavnosti vína a další uchovávání tradic. Našel byste v naší republice podobný region, kde jsou tradice tak živé?

Zajímavé je, že na Slovácku je strašně silná a živá celá kultura. Překvapilo mě, že tady jde kultura spontánně zespodu. Je tady spousta starostů obcí, kteří na mě volají, že chtějí postavit kulturní dům. (úsměv) Je tu obrovský tlak na to, aby se tady kulturně žilo. Vnímá se tady, že kultura je nedílnou součástí běžného života a máme-li udržet obce, tak tam musíme udržet něco více jak živobytí. Nechci se dotknout nikoho v naší zemi, ale to, že na Slovácku jde potřeba kultury opravdu zespoda, je velmi intenzivní. Projevuje se to i v této Uprkově galerii, kde konkrétní lidé našli energii ji vytvořit a udržovat. To jsou kulturní kořeny, které jsou v Uprkových obrazech a jsou i v dnešním Slovácku, a myslím si, že mohou přetrvat velmi dlouhou dobu.

Když byl na návštěvě v galerii ředitel Českého centra v Paříži Jiří Hnilica, tak vzpomínal, že výstavě je potřeba otevřít zdi výstavních prostor. Dokázal byste si představit, že by Slovácko nabídlo Pařížanům nejen Uprku, ale i třeba svůj současný folklor na pařížském boulevardu?  Kroje, muzika, koláčky, víno, …

Určitě bych se pokusil to udělat. Myslím si, že bychom Evropě měli více ukazovat, kým jsme. A Uprka je obrovská šance. Jsem přesvědčený, že si to publikum najde. Jen se o to musíme snažit.

Stejnou komentovanou prohlídku, jakou si užil ministr kultury, můžete zažít každou poslední sobotu v měsíci. Ta nejbližší bude 29. srpna od 14.00 v Galerii Joži Uprky na Masarykově náměstí v Uherském Hradišti.