V Uherském Hradišti se otevírá první přístav

V Uherském Hradišti se otevírá první přístav
Foto: sal
Uherské Hradiště Zajímavosti 27 / 04 / 2010

Na Baťově kanále zakotví v pátek lodě Danaj a Morava

Jan Antonín Baťa, zakladatel vodní cesty, která dostala jméno slavného rodu ševců, by se při dnešní návštěvě Moravního nábřeží v Uherském Hradišti divil. Kdyby se časovou smyčkou dostal do dnešní doby, nejspíš by si spokojeně dal ruce v bok, zhluboka se nadechl a řekl své oblíbené: „Dobrá práce. V pátek 30. dubna se tady u řeky Moravy otevře nové přístaviště rekreační plavby.
„Přístav na Baťově kanálu přinese do města nejen výletní plavbu, ale stane se novou, netradiční vstupní branou do královského města. Návštěvníci projíždějící Slováckem na hausbótu budou mít možnost zakotvit a vydat se na prohlídku města. Obyvatelé Uherského Hradiště pak zajisté ocení pravidelné plavby, které budou určeny také cyklistům a in-line bruslařům, říká Jiří Durďák ml., manažer Sdružení obcí pro rozvoj Baťova kanálu a vodní cesty na řece Moravě. „Plavbu z Uherského Hradiště do Kostelan nad Moravou budou lidé moci absolvovat tam i zpět na palubě lodi, nebo si protáhnou svaly a pro jednu z jízd využijí cyklostezku vedoucí po pravobřežní hrázi řeky.
První cyklisté si mohli tuto variantu vyzkoušet už v sobotu 24. dubna, kdy byla stezka vedoucí až z Kroměříže slavnostně otevřena. S pelotonem vyrazíme už v 9 hodin ráno z Kroměříže a se zastávkami v jednotlivých městech a obcích pojedeme až do Starého Města. Pro snadnou dopravu do Kroměříže posílí České dráhy přepravní kapacity kol u ranních vlaků, dodal Durďák ml.
Lodě Morava a Danaj, na které se mimochodem už plavil i prezident republiky Václav Klaus, se na první plavbu z nového přístaviště vydají 30. dubna. Při slavnosti, která začne ve 14 hodin, bude výletníkům hrát cimbálovka Harafica. Jedna plavba potrvá půl hodiny, stát bude dvacet korun a jezdit se bude až do pozdního večera. Pořadatelé chystají také dvě překvapení. Galerii na vodě a návštěvu ze světa pohádkových bytostí.
Kromě Uherského Hradiště se budou letos otevírat ještě dva přístavy. V Napajedlích na Pahrbku a Rohatci. Počet kotvišť se tak zvýší na patnáct. Ve všech si je možné půjčit zhruba třicet hausbótů. K jejich rezervaci může posloužit také internet. „Do konce dubna zprovozníme on-line rezervační systém na webu Východní Moravy. Umožní to lidem rychlou orientaci, jestli je v jimi zvoleném termínu hausbót volný, a celkově se tak velmi zjednoduší komunikace s provozovatelem, sdělila Dana Daňová, ředitelka Centrály cestovního ruchu Východní Moravy.
Dříve zanedbaný Baťův kanál se do dnešní podoby začal měnit v roce 1995. Dnes, po rekonstrukci, patří v regionu k nejnavštěvovanějším cílům turistů z celé země. Těžkým nákladním lodím tak už definitivně odzvonilo.
„Po vyčištění zanesených kanálů a rekonstrukci plavebních komor začaly postupně vznikat nové přístavy a přístaviště. Potahová stezka, dříve využívaná pro tažení nákladních člunů koňmi, se proměnila v bezpečnou cyklostezku spojující Nedakonice s Kroměříží a na vodní hladině se opět objevily vlny od projíždějících výletních lodí, člunů a hausbótů. Život se na řeku opět vrátil, říká k proměně Durďák ml. „Po regulaci řeky Moravy ve 30. letech 20. století jsme však na tuto dominantu nejen Uherského Hradiště jakoby zapomněli. Práce na regulaci, které zaměstnaly stovky dělníků, byly jednou z posledních příležitostí, kdy řeka zajišťovala obživu stovkám rodin. Kvůli jezům se ztratila rozmanitost a množství ryb, které po řece táhly často až z moře, a s nimi se vytratilo rybářské řemeslo. Ztratili se také převozníci, těžaři říčního písku, košíkáři se svými vrbníky či plavčíci z četných plováren. Řeka se stala pouze zdrojem vody pro vodní elektrárny, závlahy a průmyslovou výrobu. Lidé na ni začali pohlížet jako na věc zcela obyčejnou a samozřejmou.
Přitom plavba je spojena s Moravou od dávnověku. Dobře o tom věděl také Jan Antonín Baťa, který se o stavbu dnes stále významnější turistické atrakce zasloužil. Vytvořil proto plán na splavnění řek a vybudování kanálů tak, aby vodní cesta spojila Odru, Dunaj a Labe. Baťa chtěl tehdejší Československo spojit hned se třemi moři.
„Šedesát kilometrů dlouhý kanál byl prvním krokem k realizaci této velkolepé stavby, připomněl Durďák ml. „Vodní cesta se dvěma říčními a dvěma kanálovými úseky byla důmyslným plavebním a zároveň závlahovým dílem spojujícím Baťov, tedy dnešní Otrokovice, s  Rohatcem.
Do výstavby kanálu však významně zasáhla 2. světová válka. Po jejím skončení sice byla plavba obnovena, po komunistickém převratu ale téměř skončila. Definitivní tečku za Baťovými plány pak udělala šedesátá léta 20. století. Tehdy se plavba už zastavila úplně. Vodu od té doby začaly brázdit jen sportovní veslaři. Což dnes, kdy Baťův kanál zažívá rozmach, zní jako neskutečná pohádka.

autor: JAROSLAV CHUDARA

Galerie

TOPlist