Včelaran, to není jen koníček, ale životní styl

Včelaran, to není jen koníček, ale životní styl
Foto: archiv Včelaran
Topolná Zajímavosti 04 / 12 / 2020

„Včelaran, to je životní styl. V každém zanechal spousty krásných vzpomínek a přivedl jej mezi kamarády,“ vyznává se Miroslav Lapčík, dlouholetý tanečník a posléze i muzikant cimbálové muziky, autor publikace, do níž z kronik vytáhl a sepsal obsažnou historii souboru. Brožura byla vydána u příležitosti 50. výročí. Oslav 60. jubilea se však soubor kvůli pandemii nedočkal.

Nenápadný soubor z Topolné nás baví už 60. let!      

„Snad nám rok 2021 už nebude házet klacky pod nohy a premiéru budeme moci uskutečnit,“ doufá Vendula Lapčíková, dlouholetá tanečnice, choreografka a vedoucí souboru.

Včelaran udržuje zvyky a tradice

O Včelaranu se již v zakládacím listu první kroniky píše, že muzika bude čerpat svůj repertoár hlavně z okolí své obce, navazujíc tak na slavné tradice bílovských hudců. Od počátku se zabývá udržováním lidových zvyků, tradic a zpracováním folklorního materiálu okolí Bílovic a blízkého Luhačovského Zálesí. Za šedesát let života soubor proslavil Včelary a jejich okolí na mnoha vystoupeních doma i v zahraničí. Dosáhl několika významných ocenění včetně Laureáta MFF ve Strážnici.

    Včelaran se aktivně zapojuje do udržování zvyků a tradic. Rok souboru začíná novoročním umýváním tanečnic po většinou společně stráveném silvestru. Dnes už se sem dá zařadit i tradiční Včelarská baňka - košt slivovice a ostatních pálenek ve Včelarech, fašank, velikonoční objíždění tanečnic v kroji na voze taženém koňským spřežením, pořádání Setkání pod lipú v Topolné, hody s právem, sportovní akce - mnoho let se muzikanti a později i tanečníci účastnili fotbalového turnaje O včelarský žídlík, jezdí spolu na vodu a v posledních letech hrají také turnaje ve volejbale. Konec roku tradičně zakončují vánočním pořadem. Členové souboru jsou spolu velmi často, proto není divu, že spousta z nich skončila se svým tanečním partnerem až u oltáře…

„Roky ve Včelaranu plynou v podstatě jeden jako druhý, mění se pouze místa našich vystoupení a lidé v něm. Tedy lépe řečeno lidé v taneční složce, neboť muzika hraje už desítky let v téměř stejném složení.

    Souborem prošla více jak pětistovka členů

    Soubor s muzikou se narodil v myšlenkách na lidové písničky Vlastimila Dohnala v roce 1960 ve Včelarech a říkali mu Slovácký krúžek. Nejdříve cimbálové muzice primoval Mojmír Vlkojan, zakladatel a duše všeho souborového dění. Ale protože včelarské děvčice nikdy nemohly zůstat pozadu, byl v témže roce založen i ženský pěvecký sbor. No a když už mohly chodit do hospody zkoušet ženské, to by bylo,  aby brzo nebyl na světě také mužský pěvecký sbor. Poprvé se soubor představil veřejnosti u příležitosti MDŽ v Bílovicích, kdy si vyzkoušel své první krůčky před publikem, a pak následovala řada dalších vystoupení při nejrůznějších příležitostech. Po dvou letech Vlkojan odchází na nové působiště do Vracova a primášského žezla hudecké muziky se ujímá Josef Šuranský, po něm pak následuje František Brázdil ml. a začíná třetí období činnosti souboru. Opět začíná zkoušet ženský pěvecký sbor, posléze soubor vystupuje i s taneční složkou a přibývá i nový nástroj - vlastní cimbál. V roce 1977 se taneční složka rozrůstá o členy z Bílovic a Topolné až na dvanáct tanečních párů, soubor přechází pod nově založenou Osvětovou besedu Bílovice a zároveň se přejmenovává na Včelaran.

    V dubnu 1982 se soubor naposled rozloučil se svým prvním primášem Mojmírem Vlkojanem, který oživil zapomenutý tanec bílovské sedlcké, sbíral a upravoval písně našeho regionu a jako výborný pedagog dokázal přenést svou lásku k lidové písni i na ostatní.

    V následujících letech dochází ke generační výměně především taneční složky, soubor přechází pod JZD v Bílovicích, jehož zástupce Jožka Křemeček byl aktivním organizačním členem Včelaranu. Dochází k obměně krojů i pořízení nových nástrojů. Vedoucím souboru je Gusta Knot, vedoucím muziky Milan Blaha, kroje má na starosti Zdenka Lapčíková a choreografkou je Zuzana Lapčíková. Soubor sám pořádá nebo vystupuje na celé řadě akcí. V následujících letech se na primášském postu vystřídali Jožka Šustek, Jura Holásek, František Černý, Stanislav Gabriel ml., než v roce 1993 přichází Jaroslav Hubáček, který zde působí dodnes.

     Soubor jako bájný Fénix povstal z popela

    Rok 2002 byl pro Včelaran přelomový. Činnost ukončila umělecká vedoucí Zuzana Lapčíková-Zdráhalová. Díky komplikacím a složitosti situace skončila i většina tanečníků bývalé generace, z nichž mnozí už dlouho přesluhovali. Včelaran měl namále, přišel o krojový fundus, ale díky vůli a snaze muzikantů i bývalých tanečníků začal soubor znovu.

Jako Fénix povstal z popela a od píky vybudoval kvalitní soubor a udržel muziku. Zodpovědnost za všechny na sebe přebral primáš Jaroslav Hubáček. O rok později obnovený soubor dokázal vystoupit na festivalu Chodníčky k domovu v Opavě a 14. června spatřil světlo světa dnes již tradiční folklorní festival Setkání pod lipú. V roce 2004 se na hasičském bále v Nedachlebicích poprvé objevila Štrajchkapela, která se na popud Ivana Poláška, klarinetisty a basisty Včelaranu, spojuje s muzikanty z Kněžpolanky a stává se z ní samostatná muzika Štrajchkapela z Kněžpole.

Soubor se ze včelarské hospody přestěhoval na památkový domek „90“ do Topolné, kde funguje dodnes. Po Jaroslavu Hubáčkovi a Lubošovi Dohnalovi se funkce vedoucí taneční složky ujala Vendula Lapčíková, která šéfuje soubor dodnes.

 Před dvěma lety založili seminář

    Taneční složka se za posledních deset let už dvakrát generačně obměnila. Většina členů současné aktivní taneční složky se rekrutovala z tanečního semináře, který zahájili v roce 2018. Seminář vedla Míša Dostálková a v roce 2019 se ujala i funkce vedoucí taneční složky. Cimbálová muzika hraje už více jak dvacet let v takřka stejném složení. Mění se jen cimbalisté a basisti. Jak sami muzikanti říkají, dobrých basistů a cimbalistů je vždycky málo.

Na co se můžete těšit?

Pořad, který připravují k 60. výročí souboru, bude opět vícegenerační. „Jedna generace nám přibyla, takže tentokrát 4generační (4G). Tématem je koloběh života a 4 ročních období, kdy každá generace bude "reprezentovat" jedno období lidského života - ale vlastně pšššt, zatím jsem ve fázi "nápadu na papíře", takže podrobnosti prozrazovat nemůžu,“ usmívá se Vendula Lapčíková.

Berou to však i z té lepší stránky. „Mladí tanečníci tak alespoň získali čas navíc, aby potrénovali a zdokonalili se. No, a tanečníci tří starších generací získali čas shodit přebytečné kilogramy a dostat se do formy. Možná...,“ uzavírá a všechny zve Včelaran.

autor: IVA PAŠKOVÁ

Tagy článku

TOPlist

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace