Včelka Mája by Honzu s Lubošem jistě ocenila

Včelka Mája by Honzu s Lubošem jistě ocenila
Foto: Kateřina Nosková
Uherský Brod Zajímavosti 02 / 12 / 2022

Dobrých zpráv je v éteru stále míň a míň. Bohužel, ani med není výjimkou, jeho cena stoupá a kvůli špatnému počasí prý včelaři nepočítají s nijak rekordní snůškou. O to víc potěší informace z Uherského Brodu.

V jeho samém centru, na pozemku tamního gymnázia, se dva studenti druhého ročníku, Jan Krchňáček a Lubomír Habarta, společně se zástupcem ředitele Drahoslavem Viktorýnem a školníkem Václavem Slintákem s vervou pustili do včelaření. Samozřejmě, že s podporou vedení školy, hlavně ředitele Karla Machálka. A jak se chlapci k tomuto, mezi mládeží nepříliš častému, koníčku dostali?

„Ještě na základce jsem se nemohl rozhodnout, jakému koníčku se budu věnovat. Mamka mě jednoho dne naložila do auta a odvezla do Domu dětí a mládeže, kde pan Sladký vedl, včelařský kroužek. Hned mi bylo jasné, že toto je ta pravá činnost pro mě. První úly jsem postavil u našeho domu a pak přišla na svět myšlenka umístit včely i na pozemek gymnázia. V současné době máme dva úly a na příští rok nám firma z Jesenice, která se zabývá výrobou úlů, přislíbila darování - místo zapůjčení - proskleného pozorovacího úlu. Je to dost drahá záležitost, tu bychom si jinak dovolit nemohli. Celkem bychom u školy chtěli mít pět úlů,“ vysvětluje Jan Krchňáček.

V dnešní době se technika rychlým krokem prosazuje i ve včelařství. Dřív by asi včelaře nenapadlo, že by mohli mít úlovou váhu. A právě tu má v plánu vyrobit druhý ze studentů, Lubomír Habarta. „Umožní mi to členství v kroužku mikrořadičů, který na gymnáziu vede syn školníka. Úlová váha je zařízení umístěné pod úlem, které měří nejen hmotnost, měnící se podle toho, jak včely odlétají a přilétají se snůškou, ale měří i teplotu v úlu a zvuk, který prozradí, zda se v úlu neděje něco špatného,“ přibližuje technickou vymoženost Luboš.

Ale zpět ke včelkám. Jak je vlastně včelstvo složené? V centru dění je včelí matka. Každý den naklade až 1 500 vajec. Oplodnění se děje na takzvaném snubním proletu, oplodňovacím letu, a tehdy jsou v centru včelí péče i trubci. Tato doba končí v září, v době, kdy venkovní teplota pomalu klesá, stromy dávno odkvetly, lučních květů je už taky pomálu. Včelám skončila sběračské sezóna. Tehdy přestanou trubce, jako již nepotřebné, krmit a oni hynou. Silné včelstvo představuje až neuvěřitelných čtyřicet tisíc jedinců.

Honza s Lubošem toho o chovu včel vědí opravdu hodně. „Ve včelíně panuje pevný řád. Každý má svou práci, která prakticky nikdy nekončí. Část včel přináší snůšku, část se stará o vajíčka, neustálou péči vyžaduje i vnitřek úlu. Takže nejen med, ale osazenstvo úlu umí vyrobit například i propolis, tmel se silnými dezinfekčními účinky. Jím utěsňují případné škvíry v úlu, kterými by mohl vnikat studený vzduch. Důležité je udržení vnitřní teploty. Včely si topí pohybem, vytvoří kulovité těleso, uvnitř je matka, a jak rotují, střídají se ty uvnitř a vně tělesa, vzniká teplo, a to až třicet stupňů. Jakmile by teplota klesla pod deset stupňů, včely by uhynuly,“ vysvětluje Honza. A jaký že je med, který včelky nasbírají v městské aglomeraci? „Je pro mnohé překvapivě kvalitní, na rozdíl od medu z polních ploch, často zasažených chemickými postřiky, ve městě toto nehrozí,“ dodává.

Oba studenti mají radost, že se jim na škole daří lákat další zájemce o včelaření: „Už je nás asi patnáct. Včelaření je obecně prospěšný koníček, přirovnali bychom jej k dobrovolným hasičům. Jaké ovoce by bez včelek asi uzrálo na stromech? To si raději ani nepředstavujme."

A dá se včelaření vlastně naučit: Zkušení včelaři ví, že co včelař, to výzkumník. Každý má trošku jiné podmínky. I tím jde o velmi inspirativní koníček. Člověk se dozví hodně o přírodě, ale zároveň musí být manuálně zručný. Včelařská sdružení žijí bohatým spolkovým životem - přednášky, zájezdy, výměna zkušeností. K nemocným včelkám nemůžete zavolat veterináře, musíte vypátrat, jak jim pomoci.

Včelaření je teda náročný, inspirující koníček. Až si budete pochutnávat na chlebu s máslem a medem, mlsat perníčky, či si léčit nachlazení čajem s medem, vzpomeňte si třeba na Honzu s Lubošem a jejich včelařské kolegy a buďte jim vděčni. A vzpomeňte i na ty včelky, z nichž každá si plní své úkoly s maximálním nasazením. Prakticky se upracují k smrti. A pokud chytnete nějaké to žihadlo, může vás těšit, že obsahuje látku účinnou proti revmatu. „A tělo si na včelí jed zvykne," dodává se smíchem na závěr našeho rozhovoru Honza Krchňáček, „dostal jsem i dvanáct žihadel najednou - a nic. Žádná reakce.“

Od včelek můžeme taky převzít metodu na zahřátí, pokud teplota u vás doma klesne pod příjemnou úroveň. Vezměte se pěkně všichni kolem ramen, utvořte kroužek a točte se tak dlouho, až se zahřejete. Pomoci může i pohárek teplé medoviny.

autor: Alena Kučerová

Tagy článku

TOPlist

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace