Víkendové výlety

Víkendové výlety
Foto: ilustrační foto  /  Přehrad Ordějov.
Slovácko Zajímavosti 02 / 09 / 2016

Mikroregion Východní Slovácko

Region Východní Slovácko nabízí návštěvníkům pestrou paletu turistických cílů, od vlídných vinohradů a vinařských „búd“ Vlčnova až po drsné horské polohy Bílých Karpat. Náročnější návštěvníci uvítají množství historických památek a zajímavých sakrálních staveb, milovníky a znalce přírody nadchnou rezervace bohaté na vzácnou květenu, myslivce a rybáře uspokojí bohaté revíry. Hustá síť značených turistických stezek a doporučených tras je vhodná nejen pro klasické turisty, ale i pro cykloturisty. Orientaci v regionu usnadňuje zcela nový systém informačních tabulí a směrovek, rozmístěných v obcích, ale i ve volné krajině. K bližšímu poznání oblasti je vybudována i bohatá síť naučných stezek. Podrobnější informace hledejte na www.regionslovacko.cz, www.vychodnislovacko.eu a na webových stránkách obcí: Bánov, Bystřice pod Lopeníkem, Korytná, Nivnice, Suchá Loz, Vlčnov.

Turistické výlety pro celé rodiny
Za přírodními krásami Bánova
Od informačních tabulí v Bánově u restaurace Na Výsluní se vydáte podél státní silnice (kolem „komory“) ven z obce směrem na Slovensko. Asi kilometr za obcí minete vodárnu a po staré asfaltové silničce začnete klesat k přehradě Ordějov. Za ní začnete opět stoupat po polní cestě k bělokarpatským lesům. V lese se cesty různě větví, ale všechny, které míří vzhůru, vás zavedou na hřeben Studeného vrchu, který tvoří jakési předpolí vlastního hraničního hřebene Bílých Karpat. Studený vrch nabízí dále celou řadu možností: návrat do Bánova stejnou cestou (celá trasa má cca 11 km), návrat přes přírodní památku Horní louky a Suchou Loz (13 km), pokračování po červené až na Mikulčin vrch či jižně až na Velkou Javořinu (970 m n. m.) nebo po žluté značce dolů do obce Lopeník a odtud náročným výstupem na Malý a Velký Lopeník (911 m n. m.). Všechny tyto trasy jsou vhodné pro pěší i cyklisty, ovšem jsou fyzicky velmi náročné.

K minerálce Slatina
Počátek cesty je stejný jako u předcházející trasy. Od hráze ordějovské nádrže se však vydáte polní cestou na západ do Suché Loze. Zde si můžete prohlédnout nový překrásný kostel sv. Ludmily. Je to velký, elegantní a moderní kostel se srubovou chrámovou lodí a štíhlou vysokou věží. Drobných sakrálních památek tu najdete víc, třeba malou kapličku zasvěcenou sv. Cyrilu a Metoději či kapličku svatého Rocha - patrona nemocných morem. Informační značení vás zavede k místnímu hřišti, vedle nějž se nachází přirozený vývěr léčivé minerální vody. Tato výborná lithiová kyselka zvaná Loza nebo též Slatina je odborným kruhům známa již od roku 1580. Její ochutnání vás určitě osvěží a potěší. Zpět do Bánova se můžete vydat po klidné silnici II. třídy. Délka trasy je asi 10 km a vhodná je pro pěší i cykloturisty. U přehrady Ordějov je možnost rybaření (povolenky je možné získat na Městském úřadě v Uherském Brodě).

Bystřice opředená pověstmi
Bystřice pod Lopeníkem zaujme každého návštěvníka s romantickou duší. V místě zvaném Kopce na západním okraji obce stojí ve staré habrové doubravě dvě romantické kaple, jejichž původ se opírá o legendu o poustevníkovi. Ten nechtě zabil svou ženu a po dlouhém žaláři dožil svůj život zde o samotě. Legenda je spíše pravdivým příběhem, neboť je známé nejen poustevníkovo jméno, ale i rok jeho úmrtí (1722) a celý příběh jeho života. Poustevník zmizel, ale romantické kapličky, z nichž jedna je zasvěcena Nanebevzetí P. Marie a druhá zase památce sv. Anny, dodnes stojí v doubravě na Kopcích.
Návštěva Bystřice pod Lopeníkem a jejího překrásného okolí se vám vyplatí. Ale musíte se zde chovat slušně a pozorně. Okolní lesy totiž dle legendy hlídají „výskaně“ - lesní divoženky. A v Bystřičce nad ordějovskou nádrží žije vodník, který za nocí láká a vábí všechny slabé a nerozhodné něžně cinkajícím zvonečkem. V okolí obce najdete v lesích spousty studánek, z nichž nejslavnější je ta U Sedmi bratrů. I k ní se váže legenda, ale je velmi temná a truchlivá.

Lesní cyklostezka pod Lopeníkem
Na tuto svěží trasu se mohou vydat cyklisté i pěší a v období růstu hub i nadšení houbaři. Začíná se u obecního úřadu v Bystřici. Odtud se po hlavní ulici přesunete východním směrem ke staré kamenné zvonici a ještě kousek dál na křižovatku u pošty. Zde se nachází rozcestník a vy se musíte rozhodnout, kam chcete pokračovat. Buď se vydáte na romantickou trasu přes hrádek Zubačov, lom Modrá voda (s malým jezírkem) až na zámek Nový Světlov nad Bojkovicemi (tam a zpět cca 18 km), nebo zvolíte možnost pokračovat směrem na Rasovou (motorest, vedle něhož je jiný lom s jezírkem - lokalita chráněná jako přírodní památka), odtud dále po silničce až na Mikulčin vrch a potom dolů z kopce do obce Lopeník k rekreačnímu zařízení Monte Lope (občerstvení, servis kol) a odtud silničkou kolem lomu U Tří mudrců zpět do Bystřice (celá trasa 17 km). Po trase stezky jsou rozmístěna odpočívadla se stojany pro kola. Jsou to sice delší, ale jen středně náročné trasy.

Procházka k vodní nádrži Ordějov
Tato trasa míří na jih od obce. Od obecního úřadu v Bystřici se vydáte k areálu TJ Sokol, přes hlavní silnici a po polní cestě souběžně s potokem Bystřička k vodní nádrži Ordějov. Od tohoto ráje rybářů se můžete vydat na západ po široké cestě vedoucí od hráze až do obce Suchá Loz, kde mají kromě krásného moderního kostela sv. Ludmily také příjemnou hospodu a navíc přirozený vývěr minerální vody Slatina. Do Bystřice pod Lopeníkem se můžete vrátit stejnou trasou (celkem cca 10 km), nebo také přes obec Bánov. Vzhledem k minimálnímu převýšení je to trasa nenáročná, vhodná pro pěší i cyklisty.

Korytná - vycházka k Smraďačce
Minerální pramen vyvěrá v hustých lesích asi dva kilometry od obce směrem na Březovou v trati Hluboček a je již od roku 1580 registrován jako vývěr léčivé sirnaté minerálky s neobvykle velkým množstvím soli a pozitivními účinky na žaludek, střeva a pleť. Pro svůj zápach a špatnou dostupnost však tato minerálka není mezi lidmi příliš známá. Ale „čas mění vše, i časy“, jak napsal jeden z našich básníků, a Smraďačka se stává stále populárnější. K vývěru této minerální vody je nejlepší putovat v září, v rámci vzpomenutého Korytňanského hodování. Vydat se tam lze ale kdykoliv. Je to krátký výlet, který můžete zahájit u obecního úřadu v Korytné. Odtud vede cesta polní cestou k přehradě Lubná, kde můžete na chvíli odpočinout a relaxovat spolu s četnými rybáři. Potom se vydáte proti proudu potoka až ke Smraďačce. Zpět stejnou cestou anebo dle uvážení krajem lesů a pastvinami. Trasa je to středně náročná, ale krátká (do šesti kilometrů), vhodná jak pro pěší, tak i pro cykloturisty.

Nové louky - Podseďák
Další přírodní trasa v blízkém okolí obce. Od obecního úřadu v Korytné se vydáte po silnici směrem na Strání, tedy do kopců. Nepříliš frekventovaná silnička se točí několika serpentinami, z nichž můžete sledovat úchvatnou scenérii podhůří Bílých Karpat a studovat kompozici obce Korytná, která je klasickou ulicovkou, tedy obcí, jež se šířila podél osové a později i vedlejších, téměř souběžných komunikací. Před vrcholem stoupání, poté co silnička již prošla krátkým lesním úsekem, se po pravé straně nachází rezervace Nové louky. Zde můžeme otočit svoji trasu a loukami volně sestupovat zpět ke Korytné. Budete-li se držet vlevo od silnice, kterou jste vystoupali, nemůžete minout lokalitu Březí, úchvatný kout květnatých luk s četnými prastarými duby, buky a hrušněmi, který připomíná polodivoké anglické parky. Minete mysliveckou chatu a cesta vás přivede k rybníku Podseďáku a kolem něj zpět do obce, kde se můžete občerstvit a doplnit ztracenou energii v restauraci U Šotáka nebo v restauraci s názvem pro tuto oblast netypickým - U Žraloka. Trasa je vhodná spíše pro pěší, je středně náročná a měří přibližně šest kilometrů.

Javořina
Pro náročné turisty a zejména cykloturisty je připravena obtížná trasa, směřující z Korytné až na nejvyšší vrchol Bílých Karpat, na velkou Javořinu (970 m n. m.). K urychlení nástupu je vhodné od obecního úřadu zamířit do kopců po silnici směrem na Strání. Na nejvyšším místě, kdy už se před vámi otevře překrásná Straňanská dolina uzavřená hradbou Velké Javořiny, se vydáte napravo po červené turistické značce, která vás po 11 kilometrech přivede na vrchol Velké Javořiny. Odtud se můžete vrátit stejnou cestou zpět, nebo kombinací zelené turistické značky dolů do Strání (v místní části Květná je příjemné koupaliště) a státní silnice, či jinými cestami dle vlastního uvážení. Nezapomeňte, že je to velmi náročná trasa s vysokým převýšením, ale je stejně tak vhodná pro cykloturisty jako pro náročně pěší turisty. Doporučujeme orientaci podle turistické mapy Bílé Karpaty.

J. A. Komenský
Od turistického informačního bodu se vydáte kolem kostela sv. Andělů strážných k lesoparku, odtud potom dolů do vsi k rodišti J. A. Komenského, tedy Bartkovu mlýnu, v němž je pamětní síň J. A. Komenského. Poté půjdete Komenského ulicí zpět ke kostelu, vedle nějž stojí stará nivnická usedlost přeměněná v sedlckou chalupu. Po prohlídce můžete navštívit v sousedství stojící Nadační dům Dr. Kachníka s Vychovatelskou knihovnou J. A. Komenského a řadou artefaktů připomínajících tuto naši velkou osobnost. Během trasy máte v letních měsících možnost navštívit hotel Savary s bazénem a tenisovými kurty.
 
Po stopách sucholožské kyselky
Od obecního úřadu v Suché Lozi se vydáte kolem kostela k východu, ale po chvíli odbočíte na jih k hřišti a k vývěru Slatiny. Vedle místního sportovního areálu vyvěrá vynikající minerální voda. Je to lithiová kyselka zvaná Loza či také Slatina. Již roku 1580 ji brněnský městský lékař a fyzik Tomáš Jordán z Klausenburku uvedl ve svých spisech jako léčivou a pramen označil za vydatný. Protože má podobné účinky jako některé minerální vody v nedalekých lázních Luhačovice, byla Slatina již od roku 1902 čerpána pro komerční účely pod obchodním názvem Slovačka Loza. Provoz sice před padesáti lety zanikl, ale pramen je stále vydatný a kvalita minerálky vynikající.
Po nezbytném osvěžení chladivou minerálkou přímo z pramene pokračujete k jihu. Po třech stech metrech se na rozcestí vydáte větrolamem doprava. Po chvíli uvidíte vlevo před vámi skupinu lip s kaplí sv. Petra a Pavla. Po odpočinku na posvátném místě se po staré silničce vydáte na vrchol stoupání, odkud se vám otevře čarokrásný pohled na vrchol a úbočí Studeného vrchu. Přímo pod sebou uvidíte malou vodní nádrž zvanou Losy, stačí jen seběhnout z kopce a osvěžit se. Do obce se můžete vrátit po staré silničce lemované alejí ořešáků. Trasa měří asi pět kilometrů, je snadná a vhodná jak pro pěší, tak pro cyklisty.

Malý okruh okolo Vlčnova
Od Informačního centra (IC), kde je parkoviště pro auta a cykloturisté si zde mohou uschovat kola, je to jen pár kroků do Galerie na Měšťance se stálou expozicí vlčnovského kroje a tematickými výstavami. Odtud se vydáte ke kostelu sv. Jakuba Staršího. Po prohlídce kostela můžete navštívit Slováckou jizbu pod kostelem a potom se osvěžit v nedalekém Pekařství-cukrárně Javor nebo v restauraci Sokolovna. Dále podle směrovek k hospodářské usedlosti čp. 65 s netradiční ukázkou tradičního bydlení. Dále vás trasa provede okolo zdobené kapličky k Rolnickému domu č. 57, kde je expozice zřízená Muzeem Jana Amose Komenského v Uherském Brodě. Po jeho návštěvě ukončíte procházku okolo staré sýpky v restauraci Na Pekárně již na dohled od IC. Trasa měří asi dva kilometry a není náročná.
 
Od „búd“ ke Kovářovu žlebu
Od IC ve Vlčnově se vydáte dle směrovek přímo do Vinohradské ulice a k vlčnovským „búdám“, od restaurace Pepčín dále kolem vinohradů až k rezervaci Kovářův žleb, proslavené vzácnými a teplomilnými rostlinami i hmyzem. Směrovky vás dále navedou na pěšinu, po níž vystoupáte až na vrchol Myšinců do místa, kde donedávna stával Kounicův zámeček Pepčín. Odtud se vydáte dolů k vyhlídce na Uherský Brod a panoráma Bílých Karpat. Pak zpět do Vlčnova areálem vinařských búd a dolů do obce k IC. Tato středně náročná trasa měří něco málo přes pět kilometrů a je vhodná pro pěší i cykloturisty.

autor: IVA PAŠKOVÁ a TEREZA TYMROVÁ
TOPlist