Z brodského muzea do České národní rady

Z brodského muzea do České národní rady
Foto: z rodiného archivu
Uherský Brod, Brno Zajímavosti 17 / 11 / 2009

Zajíček: Platilo, platí a bude platit, že pravda a láska nemohou být poraženy

V nocích po útoku na studenty na pražské Národní třídě roznášel po Uherském Brodě strojopisné letáky - tak to začalo. A dále pro jednoho z hlavních iniciátorů kolem listopadového dění na Uherskobrodsku Stanislava Zajíčka, který nyní žije a vyučuje na brněnské střední škole, vše pokračovalo dlouhým výčtem aktivit a zážitků. V náročném pracovním vytížení a neustálém boji s arogancí moci si našel čas, aby pro náš týdeník zavzpomínal, jak on sám zažíval tyto události a léta následně získané svobody a demokracie.

Jak jste se vy osobně zapojil do listopadového dění?
Gymnaziální studenti svolali shromáždění občanů k soše Jana Amose Komenského. Když jsem viděl, že se nikdo nemá k jejich podpoře, udělal jsem to sám. S kolegyněmi jsme pak v Muzeu J. A. K. založili první brodské Občanské fórum. Přidávala se další a muzeum se stalo jakýmsi řídicím centrem dění do doby, než jsme spolu se zástupci ostatních skupin ustanovili brodské Koordinační centrum OF. Když pak došlo ke svobodným volbám, nemohl jsem odmítnout nabídku na kandidátku OF do České národní rady. Byl jsem zvolen a následující dva roky prožil velmi poučným parlamentním životem v Praze.

Měnil byste postup přechodu z komunismu na kapitalismus? A jaké by to byly změny?

Myslím, že nemůžeme mluvit o přechodu z komunismu na kapitalismus. Protože nebylo a není nic z toho. Lze mluvit o přechodu z reálného socialismu na demokracii, a ten bych tedy neměnil. Nikdo nic lepšího pro správu věcí lidských neustanovil.

Jak na události 17. listopadu reagoval brodský region?
Není myslím rozdílu mezi Brodskem a jinými kraji. Dlouhodobý strach a ponížení vypěstovaly v lidech nejen apatii, ale také energii. Stačilo ji uvolnit a došlo k výbuchu. Spontánních demonstrací u Muzea Jana Amose Komenského se účastnilo pořád více lidí, vznikala Občanská fóra (především tam, kde lidé pracovali) a vše popohnala masově podporovaná generální stávka. V Uh. Brodě jsme rekonstruovali řízení městského národního výboru a město spělo k tomu nejvýznamnějšímu - prvním svobodným volbám v polovině roku 1990.

Lze překonat komplikace, které vývoj 20 let s sebou nyní přináší?

Lidská vůle dokazuje věci, nad nimiž zůstává rozum stát. A na ní vždycky záleží.

Při loňském ročníku Letní filmové školy prezentovali lidé z ministerstva vnitra projekt mapující komunistickou propagandu. Nechová se dnešní mediální scéna opět jako propagandistická, byť v odlišném způsobu projevu?

To není problém propagandy, ta je věčná, jen mění tvář. Vždy je tu přece klíčová schopnost úsudku, schopnost k odvaze hledat pravdu - zkrátka pořád se musíme učit nenechávat se opíjet rohlíky, ať už jde o prodej politiky, nebo omlazovacího krému.

Co byste vzkázal společnosti, aby si vzala k srdci?
Pořád si opakujme Magorovu báseň z května roku 1983: Píseň si zpívám, má jeden takt, s ďáblem se nesmí sjednat pakt.

Platí i dnes, že pravda a láska musí zvítězit?
Platilo, platí a bude platit, že pravda a láska nemohou být poraženy.

Čím dnes žijete?
Bojem proti aroganci veřejné moci. Krajský úřad na hodinu odvolal ředitele, který doslova ze země vydupal jedno z nejlepších moravských gymnázií, kde jsem učitelem. Okolnosti jsou podezřelé a důvody nicotné. Protestují tisíce lidí. Druhou stranu to vůbec nezajímá. Takový je můj Listopad po 20 letech - se studenty i ostatními bojovat také v ulicích za ředitele Gymnázia Matyáše Lercha v Brně pana Petra Kovače (viz kovacgml.cz). 

autor: PAVEL PRINC
TOPlist