Z deníku archeologa aneb Střípky minulosti II.

Z deníku archeologa  aneb Střípky minulosti II.
Foto: Tomáš Heřmánek  /  Expozice pravěku v nově otevřené přístavbě Památníku Velké Moravy - Cyrilometodějském centru.
Staré Město Zajímavosti 21 / 01 / 2023

Stěhovaví ptáci - spojení, které možná přísluší archeologickému oddělení. Za dobu své existence sídlilo na několika místech. Od podzimu roku 2022 ale archeologové našli zázemí v nové přístavbě Památníku Velké Moravy - Cyrilometodějském centru ve Starém Městě, na ulici Jezuitské.

V téže budově je možné zhlédnout 3 interaktivní expozice, z nichž 2 jsou zbrusu nové - multimediální s velkoplošnými projekcemi. Možná si říkáte, že muzeí s podobnou tematikou jste už pár viděli, a váháte s návštěvou. My ale říkáme, že nejlepší zkušenost je ta vlastní. Přijďte se přesvědčit o unikátnosti těchto expozic na vlastní oči!

Ve stopách věrozvěstů Konstantina a Metoděje

První ze tří expozic, nazvaná „Velká Morava“, vypráví okolo základů hřbitovního kostela z 9. století příběh velmože Mojslava. Je to právě onen první velkomoravský kostel objevený v roce 1949 archeologem Vilém Hrubým.

Druhá z nich, „Příběh Konstantina a Metoděje“, rozvíjí formou virtuálních projekcí osudy byzantských věrozvěstů. Tato expozice zavede zvídavého návštěvníka do prostředí Byzantské říše poloviny 9. století a seznámí ho se situací v tehdejší Evropě. Její příběh mapuje zrod, vrchol i pád Velké Moravy, ale také kulturní a literární ohlasy, které jsou s Velkomoravskou říší spojené.

Dotek pravěké minulosti

Ještě hlouběji do minulosti nás přivede zážitková haptická (hmatová) stezka. Ta směřuje doslova proti proudu času! Také ona začíná v době Velké Moravy, ale směřuje až na samý úsvit lidské civilizace. Formou replik a zvětšených rekonstrukcí autentických archeologických nálezů převážně z území Uherskohradišťska můžete sami hmatem, ale i sluchem objevovat dávné kultury, seznamovat se s nádobami, které používaly, se zbraněmi, jimiž bojovaly, se šperky, kterými se krášlily, ale také s kamennými nástroji a rytinami či soškami nejstarších lovců a sběračů, kteří region obývali. Tam, kde končí dobrodružství haptické (hmatové) stezky, začíná svět „Pravěku Uherskohradišťska“, který multimediálními prostředky, ale i skutečnými nálezy z archeologických výzkumů vypráví příběh nejstarších dějin. Odhaluje návštěvníkům osídlení regionu v různých historických obdobích s jeho proměnami či unikátními nálezy. Příběh se začíná odvíjet několik desítek tisíc let před současností, ve starší době kamenné, kdy v nehostinné krajině sužované chladem žili ještě mamuti, srstnatí nosorožci, divocí koně, sobi, polární lišky a sněžní zajíci, které naši předci lovili kamennými nástroji. Změna životního stylu přišla asi v 5. tisíciletí před naším letopočtem, kdy lov zvěře vystřídal usedlý způsob života: pevná obydlí, pěstování zemědělských plodin, chov domácích zvířat či podomácká výroba keramiky. Další část expozice ukazuje, jak naši předci pracovali s nově objevenými kovy: nejprve s mědí a posléze bronzem, z nichž vyráběli šperky, nářadí, ale i zbraně. Setkáme se také s fenoménem ukládání bronzových pokladů, které máme doložené z různých částí Uherskohradišťska: Buchlovic, Polešovic, Horního Němčí a z dalších míst. V jedné z vitrín určitě nepřehlédnete výjimečný jantarový poklad (depot) z Bánova, který byl nedávno objeven a dokládá čilé obchodní kontakty v oblasti tzv. Jantarové stezky, která spojovala sever Evropy s jihem. Závěr expozice pravěku pak patří Keltům a Germánům. Ti se na několik století stali významným protivníkem Římské říše. Díky obchodu s Římskou říší či nájezdům za hranice impéria se na jejich sídlištích setkáváme také s předměty římského původu. Takové cenné importy ukazuje další výjimečný nález: objev hrobu významného germánského muže (snad náčelníka), který pochází z Uherského Brodu.

Tisíce artefaktů i tajemné příběhy

Na stejné adrese se kromě expozic a pracoven archeologů nacházejí i depozitáře, sloužící k uchování sbírkového fondu oddělení. Asi jen málokdo by odhadl, že archeologická sbírka Slováckého muzea čítá více jak půl milionu kusů předmětů: keramiky, zvířecích kostí, ale také kovových, kožených či textilních, popřípadě skleněných artefaktů. Jedná se o nálezy především z oblasti někdejšího okresu Uherské Hradiště, zvláště z oblasti Pomoraví a Poolšaví. Počátky archeologického fondu sahají do začátku minulého století a mezi důležité nálezy patří také ty, které byly získány z velkomoravského pohřebiště ve Starém Městě - Na Valách. Archeologické nálezy z této lokality se tak takřka po sto letech symbolicky vrátily na místo svého nálezu. Nové depozitáře totiž stojí právě v lokalitě Na Valách, v místě někdejšího významného velkomoravského pohřebiště. Z tohoto naleziště také pocházejí jedny z nejcennějších nálezů: zlaté a stříbrné velkomoravské šperky - náušnice, prsteny, gombíky, nákončí. Ty jsou uchovávány v trezorech ve speciální místnosti. Jejich věrné kopie můžete vidět v expozici „Velká Morava“. V rámci archeologického fondu však nalezneme i řadu dalších unikátních předmětů, ozdob a zbraní ze starší i mladší doby kamenné, eneolitu, doby bronzové, doby železné či římské, časného i pozdního středověku, které dokládají bohaté sídelní i pohřební aktivity v regionu Uherskohradišťska a Uherskobrodska. Část z nich uvidíte ve formě originálů ve spodní expozici „Pravěk Uherskohradišťska“.

Archeologie současnosti

Při zpracování sbírkového fondu a publikaci nálezů spolupracuje archeologické oddělení Slováckého muzea se specializovanými vědními disciplínami. Takovou je například dendrochronologie určující stáří dřevěných artefaktů na základě dochovaných letokruhů, osteologie zabývající se kosterními pozůstatky, paleobotanika věnující se nálezům dříve se vyskytujících rostlin, radiokarbonové určování stáří předmětů pomocí uhlíku C14 (využívající pokles počtu atomů v průběhu let), ale také geofyzika odhalující na základě anomálií možné archeologické objekty skryté pod zemí a další. Archeologové Slováckého muzea také spolupracují na dalších projektech - například katalogizaci a digitálním mapování všech archeologických lokalit okresu, na grantových projektech podchycujících vývoj pravěkého a časně historického osídlení nivy řeky Moravy v Dolnomoravském úvalu či na digitalizaci sbírkového fondu. Vedle zpracování rozsáhlých sbírek se s archeology Slováckého muzea setkáte také při přednáškách a tvorbě výstav s archeologickou tematikou. A samozřejmě že archeology Slováckého muzea naleznete často i v terénu. Můžete se s nimi setkat u četných stavebních aktivit v regionu, ale také na archeologických výzkumech. Právě výzkumů, konkrétně jednoho zařízení, které je s nimi spojené, se dotkneme v příštím díle našeho seriálu. Půjde o detektory kovů.

autor: Dana Menoušková, archeoložka Slováckého muzea v Uherském Hradišti

Tagy článku

TOPlist

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace