Z deníku archeologa aneb střípky minulosti IV.

Foto: Zdeněk Kuchař  /  Výzkum germánské osady při budování nových bytových domů v Uherském Brodě

Archeolog a stavba, v mnohých z nás toto spojení vyvolává spíše obavy. Nicméně ty nejsou na místě! I archeologové chtějí mít vše co nejdříve hotové a dokončit záchranný výzkum v co nejkratším čase a umožnit stavebníkům hladký průběh výstavby.

Pokud se chystáte stavět rodinný dům nebo novou výrobní halu pro své podnikání, spolupráce s archeology vás nemine. Ač už jste fyzická nebo právnická osoba, vězte, že se na vás vztahují zákonné povinnosti vůči různým institucím. Jaké to jsou z hlediska archeologie a co z nich vyplývá, se dozvíte v tomto článku od archeologa Slováckého muzea Zdeňka Kuchaře.

Záchrana minulosti

Mnozí z nás se mylně domnívají, že archeologové při různých stavbách zdržují samotnou výstavbu a prodlužují termíny. Že přicházejí neohlášeni, že rozkopou při stavbě rodinného domu celé okolí a obdobné mýty. Archeologům neprávem přistála nálepka „zdržovač stavby“. Pokud se s archeologem v rámci stavby setkáte, jde o tzv. záchranné výzkumy. Jejich základním smyslem je záchrana nálezů a z nich plynoucích informací, kterým hrozí nenávratné zničení způsobené destruktivními zásahy - tedy například výstavba silnice, podzemních garáží, ale i rodinných domů. Pro jedince možná samotný nález nemá hodnotu (může se jednat například o odlišně zbarvené vrstvy hlíny), nicméně po seskládání pomyslných střípků dokáží archeologové zasadit informace do kontextu dalších, již dříve získaných, informací. A některé artefakty ze záchranných výzkumů uvidíte na vlastní oči i v muzeích. K takovým patří hrob germánského velmože z Uherského Brodu či rituálně obětovaný mladý pár z Kunovic - na ty narazíte v Památníku Velké Moravy - Cyrilometodějském centru, a to konkrétně v expozici Pravěk Uherskohradišťska.

 Než kopne stavebník do země…

Stavba je povětšinou tzv. během na dlouhou trať. Kromě získání stavebního povolení a vyřízení s ním spojených administrativních záležitostí pro vás jako pro stavebníka vzniká při plánování nové stavby také povinnost oznámit svůj záměr Archeologickému ústavu. Tato povinnost vyplývá ze zákona o státní památkové péči a vztahuje se na všechny osoby, které plánují stavební činnost či jiný druh zemních prací, při kterém by mohlo dojít k narušení archeologických situací, objektů nebo jednotlivých nálezů. Geograficky se tato povinnost vztahuje na tzv. „území s archeologickými nálezy“. Co však přesně znamená tento pojem? Podle platné legislativy se tímto rozumí veškeré území České republiky s výjimkou oblastí prokazatelně vytěžených důlní činností. Archeologickými nálezy se pak rozumí veškeré doklady lidské činnosti od dob pravěkých lovců a sběračů až po novověk. Patří mezi ně pozůstatky loveckých stanic, sídlišť, pohřebišť, kultovních míst, dále zaniklé komunikace, těžební či výrobní areály i samostatné ojedinělé nálezy archeologických artefaktů.

Jak má tedy stavebník, ať už běžný občan, či komerční investor, postupovat při plnění povinností vůči archeologickým institucím? V prvé řadě je potřeba oznámit stavební záměr Archeologickému ústavu. To lze provézt na webových stránkách tohoto ústavu pomocí příslušného formuláře. Tento krok je potřeba učinit již při plánování stavby, tedy tak, aby okamžik oznámení předcházel prvotním terénním zásahům na místě budoucí stavby. Předaná informace o stavebním záměru zahrnuje kontaktní údaje na stavebníka, krátkou charakteristiku plánované stavby či terénního zásahu a přiložení výkresové dokumentace včetně situačních plánů stavby. Nezbytné je také oznámení plánovaného termínu zahájení prací.

Tím však povinnosti stavebníka nekončí. Ze zákona musí v místě stavby umožnit provedení archeologického výzkumu. Jak to tedy v praxi dále probíhá? Archeologický ústav předá oznámený stavební záměr vybrané instituci, která může provádět archeologické výzkumy. V našem regionu je většina stavebních záměrů předávána archeologickému oddělení Slováckého muzea v Uherském Hradišti, výzkumy na katastrálním území Starého Města provádí Moravské zemské muzeum v Brně, malý počet vybraných stavebních akcí mají po stránce archeologie na starosti větší instituce s nadregionální působností. Po předání záměru konkrétní instituci komunikuje archeolog již přímo se stavebníkem, který musí na své stavbě fyzicky umožnit provedení samotného výzkumu. Není se však čeho bát. Na velkém množství staveb dochází z pohledu archeologie k negativnímu zjištění a celý výzkum pak probíhá formou archeologických dohledů. Ty zahrnují pouze fotografickou a písemnou dokumentaci zemních prací a ve své podstatě stavbu nezdržují. Při pozitivním zjištění je pak proveden archeologický výzkum v takovém rozsahu časové, technické a personální náročnosti, jakou si vyžadují konkrétní odkryté situace. S časově i finančně nejnáročnějšími archeologickými výzkumy musí počítat stavebníci, kteří plánují své stavby na parcelách v historických jádrech Uherského Hradiště a Uherského Brodu. V takových místech je vysoká pravděpodobnost přítomnosti rozsáhlých archeologických situací s velkým množstvím movitých i nemovitých nálezů.

 Kdo to všechno zaplatí?

Kdo vlastně nese náklady takového archeologického výzkumu? Samotné provedení archeologického výzkumu v terénu i následné laboratorní zpracování nálezů je finančně poměrně náročná záležitost. Platná legislativa říká, že náklady archeologického výzkumu provedeného na stavebních akcích investičního či lépe řečeno komerčního charakteru nese v plném rozsahu investor. Naopak pokud je stavebníkem soukromá osoba a stavbou je budování rodinného domu určeného pro vlastní bydlení, tak v tom případě archeologická instituce po stavebníkovi proplacení archeologického výzkumu nepožaduje.

Sídla pradávných kultur

A jaké lokality v našem regionu archeology nejvíce zajímají? Máme povinnost zajímat se o všechna místa, kde probíhá výstavba, protože nikdy nevíme, kde se na probíhající stavbě objeví nové naleziště, jak tomu bylo v posledních letech v případě dosud neznámých germánských osad v Uherském Brodě a v Polešovicích. Z prověřených míst jsou to již zmíněná historická jádra našich měst, zaměřujeme se také na úrodné nížiny podél řek Moravy a Olšavy, které byly pravidelně osidlovány lidmi různých pravěkých kultur od prvních zemědělců až po naše slovanské předky. A právě pravěkými kulturami se budeme zabývat v dalším pokračování tohoto seriálu. Jejich tábořiště byla i v těsném okolí či přímo v Uherském Hradišti.