Příběh keltského džbánku, který byl objeven v Míkovicích, trati „Na Drahách“ v roce 1937.

Příběh keltského džbánku

Až budete procházet nově otevřenou expozicí Pravěk Uherskohradišťska v Památníku Velké Moravy - Cyrilometodějském centru ve Starém Městě, všimněte si na konci prohlídkové trasy vitríny věnované mladší době železné - době laténské. Mezi charakteristickými keltskými nádobami tam naleznete i neobvyklý a nikterak velký džbánek s tordovaným (zkrouceným) uchem.

Laténské osídlení Uherskohradišťska

Z Uherskohradišťska známe několik důležitých keltských (laténských) lokalit. Severozápadně od Uherského Hradiště v blízkosti areálu archeoskanzenu Modrá se rozkládá naleziště známé jako Modrá „Hrubý díl“. Z tohoto místa známe nálezy ze samotného počátku laténského osídlení. Objeveny zde byly například domy z doby laténské, ale také mnohem drobnější nálezy. A to především charakteristická kolkovaná keramika (zdobená pomocí razidel), přesleny k namotávání příze, ale i kovové nálezy zbraní a šperků. Jinou, takto významnou lokalitu nalezneme jižně od Uherského Hradiště, na katastru obce Polešovice v místních částech nazývaných „Torštot“ a „Nivy“. To jsou místa, kudy povede trasa nově budované dálnice D55. V těchto polohách se někdy na přelomu 6. a 5. století před naším letopočtem rozkládalo laténské sídliště s charakteristickými obdélníkovými chatami se sedlovou střechou a se zaoblenými rohy. Vedle nálezů chat známe z těchto míst i četné keramické nálezy, ozdoby, šperky včetně skleněných či bronzových náramků. Z místa zvaného „Nivy“ je pak třeba připomenout nález kolkované části láhve, která je zdobena motivem stylizovaného dekorativního letu ptáka. I tento nález můžete mimo jiné v expozici pravěku v Cyrilometodějském centru vidět. Torštot a Nivy však nebyly osídleny jen na počátku laténského období, ale také na jeho konci.

Suvenýr nebo příchod nových osadníků

Nález džbánku z Míkovic se ale z daného schématu vymyká. Džbánek byl v Míkovicích, trati „Na Drahách“ objeven již v roce 1937. Jeho neporušenost a úplnost nasvědčovala, že mohl být součástí výbavy hrobu. Atypicky provedený kus se dlouho nedařilo kulturně zařadit. Až relativně nedávno se džbánek podařilo dát do souvislosti s expanzí Keltů na jihovýchod Evropy ve 3. století před naším letopočtem. Jde tedy o cizí prvek na našem území. Původ džbánku je třeba hledat někde v rumunském Sedmihradsku, v maďarském Potisí, na území bývalé Jugoslávie, či na Slovensku, kde se obdobné tvary vyskytují. V našem prostředí je takový džbánek raritou. Je to doklad silného vlivu z Karpatské kotliny, který se na Moravě objevuje ve 3. století před naším letopočtem a který souvisí s cestou Keltů na jihovýchod Evropy. Co vedlo k tomu, že se džbánek kulturně zapadající do tradic jihovýchodní Evropy dostal na jihovýchodní Moravu? Mohl to být suvenýr z cest, dárek, který si někdo přivezl, vzpomínka, ale nález mohl souviset i s příchodem lidí z této oblasti, kteří se připojili k procházejícím Keltům a své nové domovy mohli najít na Moravě.

Co víme o Keltech?

Sami Keltové osídlili území jižní Moravy v průběhu 5. století před naším letopočtem. Druhá keltská vlna pak Moravu zasáhla v první polovině čtvrtého století. Keltové jsou etnikum, s nimiž je spojena řada prvenství. Jsou tak prvním národem na našem území, jehož jméno máme doložené z písemných pramenů. Až dosud si archeologové vypomáhali tak, že kultury označovali třeba podle typického výzdobného stylu (například kultura s lineární keramikou), způsobu pohřbívání (mohylová kultura) nebo významného místa nálezu (věteřovská kultura). Jak si ale říkali sami pravěcí lidé, nevíme. Keltové jsou tak první, jejichž název je autentický - původní. V Čechách se usadil kmen Bójů, od něhož je odvozováno pojmenování pro české země (Bohemia; Boiohaemum - domov Bójů). Na Moravě sídlil kmen Volků-Tektoságů. Antické zprávy popisují Kelty jako divoké barbary pohrdající smrtí. Vyzdvihují jejich oddanost náboženství a učenlivost. Zmiňují sklon k obžerství, zálibu v dekorativnosti, důvtip i schopnost napodobovat. Jak dokládá i džbánek, který je hlavním hrdinou našeho příběhu, byli Keltové ovšem i zdatní „cestovatelé“ a zruční řemeslníci. S Kelty také souvisí vzestup zpracování železa a výroba železných nástrojů, šperků a zbraní. Byli také první, kdo na našem území razili mince nebo vyráběli keramiku na hrnčířském kruhu.

 Víra keltských předků

Podle zpráv antických autorů byli Keltové „hluboce oddaní bohům“. Jejich rok byl členěn mezi čtyři významné svátky: svátek jara (Beltine - 1. května), oslava po sklizni (Lugnasad - koncem srpna), svátek mrtvých (Samhain - v listopadu) a probouzení nového života (Imbolc - koncem ledna). Z božstev je třeba připomenout boha nebes a hromu - Taranise, boha války Tutatése, který ochraňoval bojovníky; Lug byl bůh obchodu a řemesla, Epona bohyně vod zobrazovaná na koni, Cernunnos bůh s jeleními parohy a Esus - bůh stromoví. Tyto bohy uctívali Keltové na posvátných místech: v hájích, u studánek a pramenů či v blízkosti jeskyní. Mezi posvátná zvířata patřil kanec, mezi rostliny například dub či jmelí a mnozí z vás si vzpomenou na druidy - laténské kněží, kteří vykonávali řadu posvátných obřadů a úkonů. 

Svébytný umělecký cit

Vedle označení Keltové se setkáme i s pojmem latén či laténská civilizace. Je to název odvozený od švýcarské lokality „La Téne“ na břehu Neuchâtelského jezera spojovaného s četnými keltskými nálezy. Zrod keltské civilizace je spojen s vlivy vyspělého Středomoří na civilizaci starší doby železné střední a západní Evropy. Pod vlivem luxusních importů z antického světa, které proudily na dvory knížat starší doby železné, se postupně formovala svébytná a od předchozích či sousedících kultur se odlišující civilizace s nezaměnitelným a charakteristickým výtvarným projevem. V keltském umění či řemesle, na mečích, opascích, sponách, ale i dalších ozdobách, se tak setkáme nejen s gryfy (bájnými stvořeními, která jsou zobrazována se lvím trupem, zadníma nohama a ocasem a s orlí hlavou, krkem, křídly a pařáty), ale i s motivy rybích měchýřů, také s palmetami (ornament, který vychází z podoby palmových listů) a úponky a fantaskními či hybridními tvary. Tyto specifické výzdobné prvky jsou pro nás atraktivní dodnes a spolu s unikátností civilizace Keltů vytváří ono nezaměnitelné kouzlo doby laténské.

V příštím čísle otevřeme téma germánských kmenů, které se v době římské usadily na území Uherskohradišťska.