Z deníku archeologa aneb střípky minulosti V.

Foto: Fotoarchiv Slováckého muzea  /  Replika pěstního klínu v haptické stezce v expozici Pravěk Uherskohradišťska v Památníku Velké Moravy – Cyrilometodějského centra.

Ačkoliv region Starého Města, Uherského Hradiště či Modré je znám především díky archeologickým nálezům z dob Velké Moravy, nesmíme zapomenout ani na stopy daleko staršího osídlení. Vydejte se s námi proti proudu času do míst, která jsou opředena často tajemstvím. Ta vám poodhalí archeoložka Slováckého muzea Dana Menoušková.

U lovecké stezky

Nejstarší dějiny Uherskohradišťska se začaly psát již velmi dávno. Předurčovala ho k tomu výhodná poloha, ale i životodárná voda v podobě toku řeky dnes nazývané Morava. Nejstarší dochované nálezy svědčí o osídlení regionu již v poslední době ledové, kdy nevelké tlupy našich předků - lovců a sběračů - vyhledávaly příhodná, vyvýšená místa s dobrým rozhledem (např. dnešní Černou horu v Jarošově, výběžky Chřibů apod.). Ta jim umožňovala mít dobrý přehled o zvěři, která údolím Moravy procházela a hledala zde potravu. V důsledku ochlazování osidlovala krajinu chladnomilná zvířena zastoupená zejména mamuty, srstnatými nosorožci, koňmi, soby, polárními liškami a sněžnými zajíci. Tábořiště tehdejších lovců nalezneme například v Jarošově - Černé hoře v poloze Rochus, kde se asi 35 tisíc let před současností, v době, které dnes říkáme aurignacien, usadili.

Lovci mamutů

O něco mladší, dnes označované jako gravettské či pavlovienské, jsou nálezy ze západního svahu Černé hory, z prostoru nedaleko lyžařského vleku (Podvršťa), ze svahu nad Jarošovem (Kopaniny) a z prostoru Mařatic (jižní svah Roviny - Kolébky). Ty jsou datovány do rozmezí 32-27 tisíc let před současností a patří kultuře, která do povědomí veřejnosti vstoupila pod Štorchovým literárním názvem „Lovci mamutů“. V tomto období představovala Morava civilizační centrum kontinentu. Je to také doba, kdy v Pavlovských vrších v blízkosti dnešního Mikulova vznikla i slavná soška ženy zvaná Věstonická venuše.

Mimo těchto dosud nejlépe prozkoumaných stanic byly ještě příležitostně osídleny další lokality: například v Boršicích, Březolupech, Buchlovicích, Kudlovicích, Kunovicích, Ostrožské Nové Vsi, Starém Městě, Stříbrnicích, Sušicích, Velehradě. Jsou datované asi 35-10 tisíc let před současností.

Hostina předků? Především sobi, vlci, lišky!

Většina z nás si toto pradávné období spojuje s existencí dnes již dávno vyhynulých mamutů. Mamut sice nepatřil mezi nejčastěji lovená zvířata, když se ho však podařilo skolit, znamenalo to hojnost potravy na delší dobu. Byl důležitým zdrojem masa, tuku, ale také kůže. Ke zpevnění tehdejších stanových obydlí se ale využívaly i jeho kosti. Při výzkumu zvířecích kosterních ostatků z paleolitické lokality v Dolních Věstonicích se ukázalo, že tzv. „lovci mamutů“ ale mnohem častěji než mamuta ulovili soby, vlky a lišky. Mamut byl co do četnosti úlovků až na 5. místě. Mamuti na našem území dosahovali výšky asi 2 až 2,5 m. Samci se od samic odlišovali nejen větším vzrůstem, ale i vystouplejším hřbetem. Měli také delší a zahnuté kly. Plné velikosti mamut dosáhl již v 15 letech. Loveni byli nejčastěji jedinci právě mezi 15. až 25. rokem. Byly to kusy, které ještě neměly takové zkušenosti a daly se snadněji ulovit, také jejich maso bylo chutnější. Mimochodem chutí se mamutí maso blíží tak trochu hovězímu. Víme to díky novějším objevům zmrzlých mamutích těl, která se čas od času nalézají na severu Ruska. Mamuti se dožívali stáří až 50 let. V období gravettienu migrovala jejich stáda z údolí Dunaje přes Moravu do Polska. Loveni byli celý rok, nejvíce ovšem od léta do podzimu. Zdolat mamuta bylo pro každého lovce velkou výzvou, nelovili se však nijak často. Na základě výzkumů je možné předpokládat, že loveni mohli být tak dva za rok.

Z lokality Boršice, polohy Chrástka, je znám jiný vzácný osteologický nález pravěkého zvířete. Dochovala se zde lebka rosomáka. To byla kunovitá šelma, která žila a byla ulovena asi před 32 000 lety. Rosomáci i přes neohrabaný vzhled výborně šplhali, plavali a poskoky se pohybovali vpřed. Za den mohli zdolat až 70 km, a to i v zimě, neboť jejich široké tlapy s kožní řasou mezi prsty se téměř neboří do sněhu. Neměli stálá obydlí, příležitostně se ukrývali v jeskyních, pod vývraty nebo v norách v půdě či ve sněhu. Dosahovali délky kolem 1-1,5 m. Ulovit je bylo velmi náročné.

Podnebí doby ledové

Klima ve starší době kamenné (paleolitu) mělo charakter střídajících se chladných (doba ledová - glaciál) a teplých období (doba meziledová, interglaciál). Glaciály byly desítky tisíciletí trvající chladné a suché výkyvy způsobené kombinací více příčin (např. pokles intenzity slunečního záření, postavení Země vůči Slunci). Projevovaly se výrazným snížením průměrných teplot a souvislým zaledněním v severnějších částech Evropy. V pásmu předpolí ledovců, kam patřilo i naše území, panovalo podnebí s dlouhou suchou zimou a krátkým vlhčím létem. Po bezlesých stepích a tundrách se proháněla chladnomilná stepní zvířena. Teplá období, oddělující od sebe doby ledové, byla příznivější než dnešní podnebí. Přesto byla také kolísavá. Přechody mezi dobami ledovými a meziledovými byly pozvolné, dlouhé mnoho tisíc let.

Lovci mamutů ve Starém Městě

Nejnověji se s příběhem lovců mamutů a jejich následovníků lovců sobů můžete podrobně seznámit v expozici Pravěk Uherskohradišťska v Památníku Velké Moravy - Cyrilometodějském centru ve Starém Městě. Do doby, kdy žili, vás ve zkratce uvede animovaný film, který příhodně navozuje atmosféru doby ledové. Podívat se ale můžete také na autentické nálezy tehdejších kamenných nástrojů. Byly vyráběny z pazourku, rohovce, ale také radiolaritu, eventuálně křišťálu či obsidiánu. Štípaly se z nich různé hroty, škrabadla, rydla či čepelky, které sloužily jako nástroje i zbraně. Možná budete překvapení, jak malých dosahují rozměrů a jak jsou pečlivě opracované. Zručnost našim pravěkým předkům rozhodně upřít nemůžeme. Vedle kamenných nástrojů jsou v expozici představeny i nálezy mamutích kostí, ale také fotografie a informace k archeologickým výzkumům, které v regionu Uherskohradišťska doložily pobyt paleolitických lovců i mezolitických sběračů.

A čím se budeme zabývat příště? Podíváme se na umělecké předměty starší doby kamenné, konkrétněji na tzv. mobilní umění.