Z deníku archeologa aneb střípky minulosti VI.

Z deníku archeologa aneb střípky minulosti VI.
Foto: Ladislav Chvalkovský  /  Soška sedící těhotné ženy vyřezaná z prstního článku mamuta pocházející z lokality „Skalka“ v Předmostí u Přerova.
Uherské Hradiště Zajímavosti 18 / 02 / 2023

Technická zdatnost, smysl pro detail i umělecký talent - charakteristiky právem náležící našim pradávným předkům

Mnohým z nás by se mohlo zdát, že naši dávní předkové řešili pouze otázku přežití a věci, které byly nad rámec těchto základních potřeb, šly stranou jejich zájmu. Dnes už víme, že způsob jejich myšlení a uvažování se nijak nelišil od smýšlení našeho. Témata jako víra, estetické cítění či pocit „líbit se“ byla vlastní i lidem ve starší době kamenné. O tom, jaké umělecké výrobky ztvárňovali, se dozvíte od archeologa Slováckého muzea Zdeňka Kuchaře.

Umělecké otisky paleolitu

Nejstarší umělecké projevy pravěkého člověka se na evropském území objevují v období mladého paleolitu a pro většinu dnešní společnosti jsou spjaty se známými nástěnnými malbami v jeskyních Altamira ve Španělsku, případně v neméně slavné jeskyni Lascaux ve Francii. Příklady paleolitických nástěnných maleb nalezneme i na našem území. My se však zaměříme na něco trochu jiného, ale z badatelského hlediska neméně důležitého. Podíváme se na problematiku tzv. mobilního umění, tedy uměleckých výrobků, které člověk doby lovců mamutů mohl nosit u sebe při putování za stády migrující zvěře a mít tak své talismany či „bůžky“ neustále po ruce.

Umělecké předměty, které dnes nacházíme v kontextech loveckých stanic pravěkých lidí, jeskyních a také v jejich hrobech, se objevují v několika formách. Rozeznáváme kresby a rytiny na plochých kamenných destičkách nebo na kostech ulovených zvířat, plasticky ztvárněné reliéfy, ale i trojrozměrné sošky. Při pohledu na hotové výrobky nelze paleolitickému tvůrci upřít technickou zdatnost, smysl pro detail ani umělecký talent.

Materiál uměleckých výrobků? Suroviny, které poskytla příroda

Veškeré materiály, které pravěký člověk potřeboval k výrobě uměleckých výrobků, si musel opatřit v přírodě. Pro výrobu kamenných předmětů musel nalézt vhodné ložisko. Rytiny se nejlépe ryly na ploché břidlicové desky, k výrobě sošek byl používán krevel či vápenec. Paroží, kosti, zubovinu či mamutovinu bylo možné nalézt volně v přírodě, ale s ohledem na mystiku tzv. "lovecké magie" předpokládáme, že lovci preferovali výrobu rytin a sošek zvířat spíše z kostí vlastnoručně ulovených kusů zvěře. V době před 30-25 tisíci lety se na území dnešní Moravy poprvé na světě objevují výrobky z vypálené hlíny. Tehdy však ještě ne ve formě keramických nádob, ale právě jako drobné figurky lidí a zvířat.

Symbolika zobrazovaných motivů

Paleolitičtí umělci ve svých dílech často ztvárňovali lidské postavy. Mezi nálezy se objevují sošky žen, tzv. venuší, z nichž nejznámější je z hlíny vypálená figurka, která byla v roce 1925 objevena při výzkumu vedeném Karlem Absolonem v Dolních Věstonicích. Není však jediná. Neméně významná je z Dolního Rakouska pocházející Willendorfská venuše vytesaná z vápence, dále soška ženy vyřezaná z krevele, která byla objevena v Petříkovicích na severní Moravě, či ženská postava z mamutoviny, kterou se podařilo nalézt v Moravanech nad Váhom na západním Slovensku. Existovaly však i figurky zobrazující mužské postavy. Příkladem může být loutka muže vyrobená z mamutoviny, která byla objevena v hrobě šamana odkrytého ve Francouzské ulici v Brně. Kromě figurek lidských postav se objevují také předměty zobrazující lidské pohlavní znaky či jiná stylizovaná vyobrazení ženského či mužského principu.

Další kategorií jsou umělecká vyobrazení zvířat. Objevují se ve formě rytin, reliéfů i plastik vyrobených z různých materiálů. Zajímavým fenoménem jsou keramické hlavičky zvířat, se kterými tehdy člověk sdílel krajinu. Mezi vyobrazovanými zvířaty se objevuje mamut, kůň, nosorožec, kozorožec, sob, antilopa, objeveny však byly i předměty představující medvěda, jeskynního lva, sovu nebo dokonce rosomáka.

Z období mladého paleolitu pochází také množství artefaktů nesoucích abstraktní výzdobu tvořenou sériemi kratších či delších rýh a skupinami meandrů, které mnohdy dohromady tvoří esteticky působivé vzory. Mezi takto zdobenými artefakty nacházíme předměty denní potřeby, jako jsou lžíce a lopatky, předmět připomínající dýku, dále například součásti oděvu a šperky, mezi kterými vynikají zdobené zápony a přívěsky z kostí a mamutoviny.

Zobrazování žen v paleolitickém umění spojujeme s tzv. magií plodnosti a kultu matky země. Symbolická vyobrazení pohlavních znaků nám ukazují, jak paleolitičtí lidé vnímali rozdíly mezi ženským a mužským principem. Oba tyto principy pro ně byly evidentně posvátné. Vyobrazování lidských postav však může být spojováno i s kultem předků. Některé figurky nemusí vyobrazovat lidi, ale například démony nebo jiná ztělesnění různých sil z nepozemských světů. V duchovním světě lovců pak vzniká tzv. "magie lovu", v jejichž hmotných projevech můžeme rozpoznávat obdiv k síle a velikosti zvířat, ale také úctu ke zvířatům jako ke zdroji obživy. Symbolika loveného zvířete je nejlépe vidět na použití ostatků konkrétního druhu zvířete k jeho zobrazení, například plastika mamuta vyrobená z mamutího klu nebo rytina koně vyhotovená na koňské čelisti.

Počátky matematiky a kartografie

U abstraktních uměleckých projevů jsou pokusy o jejich interpretaci vůbec nejtěžší. Výzdobu předmětů v těchto případech nemůžeme jednoznačně považovat za něco, co vzniklo pouze z estetického důvodu. Není vyloučeno, že jsou v ní zakódovány první doklady práce s časem, počítáním či první pokusy o zapisování znaků. Vyloučená není ani snaha o zobrazení prostoru, ve kterém lovci žili. Příkladem toho může být rytina na mamutím klu nalezeném v Pavlově, která nápadně připomíná krajinu Pálavských vrchů.

Otisky pravěku

Nálezy paleolitických uměleckých předmětů jsou na Moravě spojovány se známými lokalitami, mezi které patří především Dolní Věstonice, Pavlov, Předmostí u Přerova a jeskyně Moravského krasu. Právě z těchto lokalit jsme si vypůjčili některá z uměleckých děl pravěkých lovců, abychom vám pomocí jejich věrných replik umožnili nejenom pohledem, ale i hmatem ohodnotit uměleckou úroveň výtvarníků ze starší doby kamenné. Zmíněné zdařilé repliky těchto děl jsou totiž instalovány v nových prostorách Památníku Velké Moravy - Cyrilometodějského centra ve Starém Městě v tzv. haptické (hmatové) stezce. Ta je úvodní částí expozice Pravěk Uherskohradišťska a zprostředkovává poznání nejen nevidomým a slabozrakým, ale každému, kdo se odváží prozkoumat dávnou minulost novými netradičními cestami. A co nás čeká v dalším díle? Obeznámíme se s historií obranných pevností a posvátných shromaždišť na Uherskohradišťsku.

autor: Zdeněk Kuchař, archeolog Slováckého muzea v Uherském Hradišti

Tagy článku

TOPlist