Z deníku archeologa aneb Střípky minulosti X.

Foto: Tomáš Heřmánek  /  Sídliště Olšava“. Jehla, opasková zápona a oděvní spony

Málokterá dějinná epocha vzbuzuje, už jenom prostým vyslovením jejího pojmenování, takový ohlas jako doba římská.

Germáni doby římské na Uherskohradišťsku

Doba římská (40 př. n. l. - 380 n. l.) představovala dějinnou epochu, ve které se velká část nejen evropského území nacházela pod nadvládou Římské říše. Morava však do této sféry římského vlivu nespadala. Na jejím území v této době sídlilo několik generací příslušníků kmene Kvádů, který zde kulturně nahradil keltský lid mladší doby železné. Tito Germáni žili svobodně, avšak z důvodu blízkosti hranic s římskými provinciemi Noricum (zhruba oblast dnešního Rakouska) a Panonie (oblast dnešního Maďarska a části Balkánského poloostrova) byli neustále v kontaktu s římským světem. Na území Moravy přes hranice říše prostupovaly legie římské armády, římské zboží a mince, ale také římské způsoby, móda a životní styl. To vše nám prozrazují nejen zápisy antických letopisců, ale také výsledky archeologických výzkumů germánských osad, pohřebišť, ale i pozůstatků římských pochodových táborů.

Na počátku letopočtu

Doklady o přítomnosti Germánů ve starší době římské (50-180 n. l.) v našem regionu zaznamenáváme především na Uherskobrodsku. Germánské sídliště a pohřebiště bylo doloženo na tratích „Dřínky“ a „Pajsarůvka“ na hranici katastrů Vlčnova a Dolního Němčí, odkud byly při detektorových prospekcích vyzvednuty celé soubory germánských i římských kovových artefaktů. Nejvýznamnější objev spadající do tohoto období však představuje kostrový hrob germánského velmože, který se podařilo odkrýt na katastru Uherského Brodu v blízkosti Kozákova mlýna. Pohřební výbava tohoto vysoce postaveného Germána (snad i kmenového náčelníka) zahrnovala mimo jiné sadu čtyř oděvních spon, honosnou opaskovou přezku, bronzový nožík či pár bronzových ostruh. Nejcennějším milodarem však byla sada tří bronzových a jedné keramické nádoby pocházející z území Římské říše, která mohla představovat dar nebo úplatek za protislužbu či záruku míru. Unikátnost tohoto hrobu spočívá v tom, že se jedná o první bohatý kostrový hrob ze starší doby římské objevený v našem regionu.

Nově objevená germánská sídliště

V posledních dvou letech se nám na Uherskohradišťsku podařilo objevit a prozkoumat dvě dosud neznámé sídlištní lokality, které náležely germánským kmenům a které obě datujeme do období mladší doby římské (180-325 n. l.). První z nich se podařilo zachytit v listopadu roku 2021 v Uherském Brodě v těsné blízkosti sídliště Olšava. Zde byla postupně odkryta zaniklá osada sestávající z pozůstatků šesti dřevohliněných chat kůlové konstrukce, několika zásobních jam na uskladňování sklizně, které byly poté, co dosloužily svému účelu, zasypány sídlištním odpadem; dále mnoho více čí méně interpretovatelných sídlištních objektů, které spojujeme s hospodářstvím osady, a několik rozoraných mazanicových ker, které mohly představovat pozůstatky nadzemních pecí. Z movitých nálezů, které vydala tato lokalita, lze vyzdvihnout opaskovou záponu, soubor bronzových oděvních spon, díky kterým je možné osadu datovat, jehlu s ouškem, keramické přesleny ke spřádání přízí a hliněné závaží tkalcovského stavu, tedy předměty dokládající místní výrobu textilií; dále jehlici se zdobenou hlavicí a drobnou římskou minci. V závěru výzkumu došlo k překvapivému objevu, když se podařilo odkrýt kompletně dochovanou dvoukomorovou pec, která sloužila k vypalování kvalitní na kruhu vytáčené, umě zdobené keramiky vyráběné z jemně plaveného keramického těsta s vysokým obsahem grafitu. Místní výrobu keramiky tohoto typu můžeme vysvětlovat jako pokus o napodobování kvalitnějších nádob pocházejících z dílen v Římany obsazeném provinciálním území, avšak styl výzdoby a tvary nádob vyzvednutých z vypalovací komory zde objevené pece jsou svébytným projevem místního germánského obyvatelstva. Výrobu poslední várky této keramiky se však hrnčíři nepodařilo dokončit, celá poslední vsázka produkce tak zůstala v peci až do jejího objevení. Samotná pec sestávala ze dvou komor, které od sebe odděloval děrovaný rošt stabilizovaný masivním podpěrákem. Ve spodní komoře se topilo, v komoře nad roštem se vzniklým žárem vypalovaly keramické nádoby. Pec se dochovala kompletní díky metodě, jakou byla zbudována. Nebyla vystavěna na úrovni terénu, naopak byla vytesána do tvrdého sprašového podloží, které uchovalo její konstrukci do dnešních dnů. Tato pec se řadí k významným objevům posledních desetiletí, protože jde teprve o třetí germánskou pec tohoto typu objevenou za posledních 100 let archeologického bádání na území našeho regionu.

Druhou nově objevenou lokalitu s doklady pobytu germánského obyvatelstva se podařilo na podzim roku 2022 objevit na trati „Díly“ v Polešovicích při stavbě rodinných domů. Germánský pobyt je zde doložen od 2. poloviny 3. století až do 4. století n. l. Dochovaly se po nich zahloubené objekty s popelovitou výplní, jeden i s pozůstatkem pece, jejíž výplň obsahovala kromě destrukce původní hliněné kopule také střepy rozbitých keramických nádob, omazy dřevohliněných staveb, skelnou a železitou strusku, zvířecí kosti; dále nástroj vyrobený z odřezaného jeleního parohu určený nejspíše ke kopání nebo provrtané kamenné závaží rybářské sítě. Lokalita „Díly“ byla dosud z hlediska archeologických nálezů známá pouze díky pohřebišti kultury popelnicových polí z mladší až pozdní doby bronzové, germánské osídlení bylo v této poloze zaznamenáno tedy vůbec poprvé.

Za sklem vitrín i dotykových obrazovek

Pokud vás zaujalo období Germánů doby římské, neváhejte a navštivte naši novou expozici Pravěk Uherskohradišťska, která se nachází ve zrekonstruovaném Památníku Velké Moravy - Cyrilometodějském centru ve Starém městě. Můžete si zde mimo jiné prohlédnout originály předmětů pohřební výbavy zmíněného germánského velmože, jehož objevu je v expozici věnován velký dotykový panel. Ten je doslova nabitý informacemi o tomto hrobě včetně velkého množství fotografií a dalšího interaktivního obrazového materiálu.

Jaké téma si přiblížíme v příštím čísle? Otevřeme otázku bydlení v raném a vrcholném středověku.