Za peníze si nekoupíte všechno

Za peníze si nekoupíte všechno
Foto: ara  /  Martina Hýžová ukazuje na pomezí Uherského Ostrohu a Moravského Písku, kde se má dlouhodobě těžit štěrkopísek.
Uherský Ostroh Zajímavosti 07 / 09 / 2011

Rozhovor s Martinou Hýžovou, mluvčí občanského sdružení Zelená hráz, které chce zastavit plánovanou těžbu u Moravského Písku a Uherského Ostrohu

Jak pevná je Zelená hráz, občanské sdružení obyvatel Ostrožska, které nesouhlasí s chystanou těžbou štěrku na pomezí katastrů Moravského Písku a Uherského Ostrohu? Je podpora bezmála tisícovky lidí dostatečná k tomu, aby dokázala zastavit pečlivě zorganizovaný projekt těžařské společnosti Jampílek? I když sdružení vzniklo letos na jaře také na podnět anonymu, autor letáku vyzývajícího obyvatele Ostrohu k veřejnému projednání nového územního plánu se dosud nenašel, těžaře stihlo významně přibrzdit. 
?„Ještě loni touto dobou o chystaném záměru neměla veřejnost ani potuchy. Projekt se přitom chystal léta. Teď je vše jinak,“ říká k netradičnímu vzniku mluvčí a jedna ze zakladatelů Zelené hráze Martina Hýžová. „Názor jednoho občana nikoho příliš zajímat nebude. Ale v okamžiku, kdy na veřejnosti vystoupí organizované seskupení občanů, se všechno změní. Státní instituce mají najednou povinnost s vámi jednat. Počítá se s vámi a lidé vám naslouchají. V tomto ohledu máme velmi dobré zkušenosti například s ministerstvem životního prostředí, médii i vedením měst a obcí.“
Zelená hráz používá ke komunikaci fenomén internetu. Proč?
Snažili jsme se nabídnout rychlé a zároveň kvalitní informace založené na odborných faktech. Nemůžu přece obcházet čtyři a půl tisíce obyvatel našeho města s tím, ať se postaví proti těžbě. Na webu mají lidé vše potřebné, co s těžbou souvisí, a rozhodnutí je pouze a jen na nich. Avšak i pro lidi, kteří nemají přístup k internetu, jsme nechali natisknout dvě čísla informačního zpravodaje.
Projekt na těžbu štěrku je velmi důmyslný, slabiny se hledají velmi těžce. A pokud nějaké jsou, zpracovatel odborného posudku o vlivu na životní prostředí Václav Obluk je dokáže smysluplně vysvětlit. Souhlasíte?
Na slabiny projektu i celého záměru dlouhodobě upozorňuje spousta odborníků i jiných dotčených subjektů. Domníváme se, že žádné argumenty proti těžbě nechce firma slyšet právě proto, že nemá smysluplnou odpověď. Těžařská společnost je dobře organizovaná, v minulých letech dokázala rychle vykoupit spoustu půdy od soukromých vlastníků. Dá se říct, že se připravuje dlouhodobě a cíleně. Firma navíc podle veřejně dostupných informací na webu uzavírá s obcemi v místech, kde chce těžit nebo už těží, smlouvy o spolupráci. V jednom z případů - v Keblicích na Litoměřicku - ji bývalý starosta údajně podepsal, aniž by o tom vědělo zastupitelstvo. Musel tedy nastat soud kvůli právoplatnosti podpisu. Těžařská firma totiž požadovala po obci milionové odškodné za ušlé zisky, které byly vynaloženy na přípravu těžby.
To ale případ Uherského Ostrohu není. Nebo ano?
Podle vyjádření bývalého vedení města, které máme k dispozici, nebyla žádná smlouva podepsána. Máme tady alespoň další důvod věřít, že by vše mělo zůstat tak, jak je. Tedy bez těžby.
Není proto obava z těžby přehnaná? Městská rada přece odsouhlasila, že v žádném případě se těžba do územního plánu nedostane. A bez souhlasu Ostrohu jde stále jen o sny těžařů.
Rozhodně nic nepřeháníme. Posudek o vlivech těžby na životní prostředí je totiž kladný, jeho autor Václav Obluk doporučil výši těžby pouze snížit. Takže se nyní čeká na vydání stanoviska ministerstva životního prostředí. Podle písemného vyjádření vodohospodářky VaK Hodonín Martiny Škodákové by pro nás však nebylo nic ztraceno ani v případě, že přijde souhlas s těžbou. V rámci navazujících správních řízení by se musely příslušné instituce ještě víc zabývat rozporem záměru s platnými zákony a stanovisky účastníků řízení a dotčených orgánů státní správy. Takže, slovy Martiny Škodákové - musíme být stále ve střehu a ukázat, že za peníze nelze koupit všechno. V případě, že ministerstvo vydá negativní stanovisko, můžeme si na dva roky vydechnout. Pak to může investor začít zkoušet znovu.
Což je velmi pravděpodobné.
Ano. Nemůžeme přestat usilovat o svoji věc. Vedení na radnici se může změnit a nyní zveřejněný nesouhlas přestane platit. Velkým problémem současné podoby projektu je navíc přeprava štěrku. Těžební společnost tvrdí, že nákladní auta nebudou jezdit přes centrum Ostrohu. Potíž je ale v tom, že od firmy existuje pouze ústní příslib. A fakt, že jinudy k ložisku přijet nelze. Neboť ze strany Moravského Písku už zazněl jednoznačný nesouhlas zastupitelstva se záměrem těžby a s průjezdem kolem lesa Gajary i podél Nové Moravy směrem na silnici I/54.
Jaký očekáváte vývoj?
Předpokládám, že bez patřičné odezvy nezůstane fakt, že v ohrožení je vydatný vodní zdroj Bzenec-Komplex, což je strategický zdroj pitné vody pro zhruba 130 tisíc obyvatel regionu. Málo se také ví, že celý těžební záměr byl už jednou posuzován v procesu EIA a že byl v roce 2007 vypracován posudek s návrhem na vydání negativního stanoviska. Investor tehdy záměr rychle stáhl, aby to po roce zkusil znovu. Tentokrát u ministerstva životního prostředí. Celý záměr je podle získaných dokumentů prokazatelně v rozporu s platnými předpisy. Negativní stanoviska získal například od radnice ve Veselí nad Moravou, Krajské hygienické stanice Jihomoravského kraje v Brně, Českého inspektorátu životního prostředí v Brně nebo Vodovodů a kanalizací v Hodoníně. Je tady proto šance definitivně zastavit celý projekt. Chci věřit, že těžební firma to nakonec vzdá.

autor: JAROSLAV CHUDARA
TOPlist