Po letech mezinárodní spolupráce badatelů z oblasti egyptologie, archeologie, antropologie, historie, digitální dokumentace a přírodních věd se podařilo objasnit jednu z největších záhad spojených s unikátní staroegyptskou sbírkou na hradě Buchlově. Výzkum mumie Nefersobek přinesl zásadní poznatky o jejím původu, rodinných vazbách i životním příběhu.

Výsledky několikaletého bádání byly představeny na mezinárodním kolokviu věnovaném buchlovské egyptské sbírce. Potvrdily přitom, že stopování původu této staroegyptské ženy v oblasti nilské delty bylo správnou cestou.

„S jistotou můžeme říct, že mumie Nefersobek patřila ženě ve věku přibližně 35 až 50 let, která žila v období ptolemaiovské dynastie ve starověkém Egyptě. Její rodinné kořeny vedou do oblasti Dolního Egypta, především do okolí Memfidy. Významnou stopou se stalo také jméno její matky Sečaninetbinet, které lze přeložit jako Odvracející zlé oko,“ uvedl na závěr egyptologického kolokvia Pavel Onderka z Národního muzea - Náprstkova muzea asijských, afrických a amerických kultur.

Právě rozluštění jména matky pomohlo badatelům upřesnit okruh rodin, mezi nimiž bylo možné původ mumie hledat. Výzkum přinesl také nové informace o jejím otci.

„Jmenoval se Psamtek a působil jako kněz spojený s kultem boha Banebdžedeta z města Mendetu,“ doplňuje koordinátorka kolokvia Libuše Mikulová.

Podle odborníků však není jisté, že rodina přímo v Mendetu žila. Je možné, že náboženské povinnosti vykonával také v tehdejší významné metropoli Memfidě.

Další část výzkumu přinesla pozoruhodné poznatky o zdravotním stavu Nefersobek. Moderní zobrazovací metody odhalily, že v posledních letech života trpěla závažným onemocněním.

„Náš výzkum ukázal, že Nefersobek měla výrazně podlomené zdraví. Nemoc byla v natolik pokročilém stadiu, že si svých vážných zdravotních problémů musela být vědoma. Pravděpodobně se jednalo o nádorové onemocnění postihující oblast prsou nebo plic. Choroba ji provázela dlouhou dobu a zanechala stopy přímo na kostře,“ vysvětluje antropoložka Gabriela Jungová Vrtalová z Národního muzea.

Navzdory zdravotním obtížím patřila Nefersobek zřejmě k vyšším společenským vrstvám. Nasvědčuje tomu úroveň mumifikace, kterou si její rodina mohla dovolit. Kvalitně provedené balzamování představovalo ve své době nákladný proces vyhrazený především majetnějším rodinám.

Život Nefersobek se odehrával v mimořádně bouřlivém období egyptských dějin. Na sklonku pozdní doby vládli poslední domácí egyptští panovníci, následovalo krátké období druhé perské nadvlády, příchod Alexandra Velikého a nakonec nástup Ptolemaiovců, jejichž dynastie vládla Egyptu téměř tři století až do smrti Kleopatry VII.

Právě do této epochy nyní odborníci buchlovskou mumii s vysokou mírou jistoty zařazují. Současné závěry představují dosud nejucelenější a nejpřesnější rekonstrukci jejího původu a identity. Přestože archeologický výzkum může přinést další překvapení, badatelé se shodují, že se podařilo zodpovědět většinu zásadních otázek, které tuto mimořádnou památku po desetiletí obklopovaly.

Kolokvium na hradě Buchlově nabídlo jedinečný prostor pro mezinárodní odbornou diskusi o významu buchlovské egyptské sbírky za účasti specialistů z řady českých i zahraničních institucí.