Z deníku archeologa aneb střípky minulosti III.

Foto: Rita Pavelková  /  Detektorová prospekce v lesním prostředí. Archeolog Zdeněk Kuchař se svou kolegyní.

Archeolog, archeologický, archeologie, … Všichni tato slova známe, ale co znamenají? Vychází z řečtiny, v níž „archaios“ znamená starý a „logos“ nauka - jde tedy o vědu/nauku studující minulost prostřednictvím archeologických pramenů.

Nejde však o prameny písemné, ale patří mezi ně zejména hmotné pozůstatky lidské činnosti - pozůstatky obydlí, opevnění, hrobové jámy, kostry či zbraně, nástroje či šperky. A právě skupina tří posledních jmenovaných předmětů byla vyráběna z různých přírodních materiálů, včetně kovů.

Detektory kovů v odborné archeologii

Právě kovy tvoří významnou složku mezi soubory archeologických nálezů představujících artefakty vyráběné v minulosti. Vyskytují se na lokalitách datovaných od doby objevu odlévání mědi a dalších drahých kovů přes období, v němž se k nám rozšířilo hutnictví železa, až po středověká a novověká naleziště. Používání detektorů kovů se v posledních desetiletích stalo díky jejich masovému příchodu na náš trh standardní metodou pro vyhledávání kovových artefaktů při archeologických výzkumech. Jako archeologové je využíváme při záchranných výzkumech prováděných při realizaci stavebních akcí za účelem získání maximálního počtu kovových artefaktů, ale i při prospekcích vybraných lokalit v terénu. Provádění těchto prospekcí spadá do skupiny tzv. nedestruktivních metod archeologického výzkumu, je však ve své podstatě částečně destruktivní, a to tím, že z archeologické lokality odebíráme kovovou složku celkového potenciálního nálezového souboru, nacházejícího se v uloženinách pod povrchem země. Argumenty o potenciálním závažném ničení nálezových situací odborně vedenou prospekcí v zemědělsky využívaných lokalitách jsou však vyvráceny faktem, že dosah detekčních přístrojů je omezený. Vyzvedáváme tak vlastně předměty pouze z ornice, která je pravidelně přeorávána, a proto se artefakty většinou již nenacházejí v místech svého původního uložení. I přesto jejich polohu a další nálezové okolnosti pečlivě zaznamenáváme, tyto informace jsou pro nás při následném zpracování nalezených předmětů velmi důležité. V lesním prostředí je motivací archeologů pro provádění odborných prospekcí zájem o záchranu artefaktů, které jsou ohroženy ilegálními hledači s detektory kovů.

Ohrožené lokality

Z právního hlediska je cílené vyhledávání archeologických artefaktů bez povolení Archeologického ústavu Akademie věd České republiky považováno za přestupek a může být potrestáno pokutou a zabavením detekční techniky. Legální prospekce v terénu tak můžou v principu realizovat pouze oprávněné instituce. Ani tento zákonný rámec však nezabránil ilegálním hledačům vyrabovat některé významné lokality v našem regionu. Z lesního prostředí lze uvést hradiště Holý kopec datované do pozdní doby bronzové, odkud byly ukradeny celé soubory vzácných kovových artefaktů již na sklonku 90. let. Zájmu hledačů však neušly ani lokality na polních tratích. Příkladem za všechny mohou být nížinná germánská sídliště z doby římské na katastrech obcí Vlčnov a Dolní Němčí. S přibývajícím počtem hledačů přibývá také počet nově objevených lokalit. V horším případě jsou lokality vykradeny, aniž bychom se o jejich existenci vůbec dozvěděli, v tom lepším nás na ně upozorní spolupracují hledači, a tak je možné na těchto nalezištích naplánovat odbornou prospekci.

Vykradači lokalit a černý trh s artefakty

Velké zastoupení mezi tzv. „detektoráři“ mají ilegální hledači, kteří o spolupráci s odbornými institucemi nestojí. V rámci celé České republiky je jejich počet odhadován na desítky tisíc. Lze je v principu rozdělit do dvou skupin. První z nich jsou zájmoví sběratelé, přičemž někteří se zaměřují na mince, jiní na období třicetileté války, první či druhé světové války, ale také na konkrétní pravěká období. Tito hledači pak ze svých nálezů tvoří své vlastní sbírky a pro nejcennější nálezy si pak ve svých domácnostech budují vitrínky. Avšak i tato činnost představuje protiprávní jednání s ohledem na znění zákona o ochraně sbírek muzejní povahy, který ve své podstatě umožňuje vytvářet takové sbírky pouze na základě splnění zákonných podmínek. Další skupinu představují profesionální hledači, kteří si svou činnost přetvořili z koníčku na výdělečný podnik. Nutno připomenout, že naprosto za hranou zákona. Tito lidé své nálezy prodávají na domácím i zahraničním trhu zájemcům z okruhu často movitých sběratelů starožitností, čímž se napojují na složitou nadnárodní síť černého trhu s archeologickými artefakty. Dopouštějí se tak trestných činů na úrovni našeho i mezinárodního práva a jsou v hledáčku Policie České republiky i Interpolu. V případě prokázání takové činnosti jim hrozí podmínečné i nepodmínečné tresty či vysoké pokuty. K soudním procesům se zločinci z řad hledačů, pašeráků a překupníků archeologických nálezů bývá často přizván archeolog, aby vyjádřil hodnotu zabavených, nejen kovových předmětů. Posudek archeologa má pak vliv na výši trestu pro konkrétního zločince.

Možnosti a limity amatérské spolupráce

Narůstající počet hledačů na našem území však také vedl ke vzniku komunit, které sdílí své nálezy na několika webových stránkách, vydávají svůj časopis a vzdělávají se v oblasti archeologie na amatérské úrovni. Díky osvětě, která v těchto komunitách v posledních letech probíhá, se část z nich aktivně zapojuje do legálně organizovaných prospekcí na bázi dobrovolné spolupráce bez nároku na výdělek či nálezné. Jenom v regionu Uherskohradišťska a blízkého okolí víme o desítkách hledačů, kteří se aktivně účastní odborně vedených prospekcí, jež na zájmových lokalitách čas od času pořádáme. Na území celé Moravy působí pak těchto nadšenců stovky a díky jejich organizačním schopnostem v rámci jejich komunity tak nezřídka dochází i k jejich nadregionální spolupráci s odbornými institucemi napříč celou Moravou. V jejich průběhu kromě záchrany artefaktů dochází mezi hledači a archeology také k výměně informací a zkušeností napříč regiony. Hledači získávají vědomosti o nalezených artefaktech, jsou poučeni o metodice odborných prospekcí a sami si vyzkoušejí zavedené dokumentační postupy. Zájem o takovou formu spolupráce je vítaný a z pohledu práva, ale i filozofie naší instituce jde zatím o jedinou přijatelnou variantu spolupráce s těmito hledači.

V zájmu příštích generací

Díky osvětě a navázané spolupráci s poctivou částí detektorářů si tak může odborná i laická veřejnost v našich expozicích prohlédnout velké množství cenných kovových artefaktů pocházejících z organizovaných prospekcí i náhodných nálezů. Nejcennější a nejvíce reprezentativní nálezy jsou v současnosti vystaveny v expozici Pravěk Uherskohradišťska v budově zrekonstruovaného Památníku Velké Moravy - Cyrilometodějského centra ve Starém Městě. Předměty získané od nálezců v posledních měsících pak plánujeme prezentovat v rámci výstavy věnované právě problematice detektorů kovů v archeologii, kterou bude možné navštívit v hlavní budově Slováckého muzea na podzim letošního roku.

Zaujalo vás toto téma a vlastně i novodobý koníček dneška? Budeme rádi, pokud s námi budete spolupracovat. A to nejen v této oblasti, ale také v oblasti stavebnictví, kterou si z pohledu archeologie přiblížíme příště.