Zemřel Miroslav Valenta senior

Zemřel Miroslav Valenta senior
Uherské Hradiště Zajímavosti 20 / 08 / 2008

Slovácko přišlo o jednu z nejvýznamnějších osobností porevolučního období a „tatíčka slováckého fotbalu“

Nad Slováckem visí černá vlajka. Nejen tento kraj totiž přišel o jednoho ze svých velikánů, který se nesmazatelným písmem zapsal do porevoluční historie Uherského Hradiště i širokého okolí. V úterý ráno podlehl vážné nemoci charismatický podnikatel, uznávaný mecenáš, „tatíček slováckého fotbalu“ i milovník Slovácka, jeho vína a lidí pan Miroslav Valenta senior. Zemřel ve věku 76 let. Poslední rozloučení se koná dnes ve 14 hodin ve smuteční síni v Mařaticích.

Podnikatel, který se stal vzorem
Přestože se nikdy za „osobnost“ nepovažoval, bezpochyby jí byl. Když v devadesátých letech přišel se svými syny na Slovácko, bylo Uherské Hradiště i Staré Město, kde začal podnikat, nevýraznými městy. Už jeho příchod a první nonstop obchod ve Starém Městě byl hozeným kamenem do klidných vod okresního města, které bylo za komunismu zvyklé žít svým monotónním životem. V neděli čerstvé rohlíky se staly něčím, co bylo do té doby nepředstavitelné. Miroslav Valenta, kterému řekl jen málokdo jinak než senior, byl vždy svými myšlenkami krok před ostatními. Proto se také jeho firmě dařilo a vzkvétala. Na co však při cestě vzhůru nikdy nezapomínal, byla slušnost v jednání i podnikání a také skromnost, což v dobách bujarého kapitalismu byl jev spíše vzácný.
„Naší velkou výhodou bylo, že jsme podnikání pojali jako rodinnou firmu. To bylo strašně důležité, protože jako rodina jsme si dokázali vždy všechno vyříkat nebo se třeba i konstruktivně pohádat,“ vzpomínal před časem při rozhovoru pro týdeník DOBRÝ DEN S KURÝREM na začátky podnikání Miroslav Valenta, který jako „otec“ dal rodinné firmě nejen všechny své schopnosti, dovednosti a jistě i celé své srdce, ale také část dnes již slavného jména. Vždyť SYNOT znamená spojení slov SYNové a OTec. A časté přirovnání Miroslava Valenty seniora k novodobému Tomáši Baťovi zajisté nebylo přehnaným tvrzením. Vždyť společnosti, u jejichž zrodu stál, dávaly práci desítkám, později dokonce stovkám zaměstnanců. Navíc jeho chování i odpovědný přístup k podnikání i společnosti byly příkladem a vzorem pro mnohé.
I když otěže vedení dynamicky se rozvíjejícího holdingu časem předal do rukou svých synů a vrcholového managementu, vždy se aktivně zajímal o dění v jednotlivých firmách. Rád se aktivně účastnil porad, diskutoval se zaměstnanci, dělil se s nimi o své názory a svým charismatickým přístupem usměrňoval další proplouvání holdingu neklidnými vodami rodícího se českého kapitalismu. Uměl být i přísným šéfem, ale nikdy nebyl cholerický. Rozzářené oči, široký úsměv, přátelské podání ruky i skutečný zájem o věc zůstanou pro mnohé nezapomenutelnou vzpomínkou.
Avšak na Miroslava Valentu seniora zdaleka nebudeme vzpomínat pouze jako na představitele holdingu SYNOT.

Tatíček slováckého fotbalu
Do srdcí tisíců sportovních fanoušků se zapsal především jako „tatíček slováckého fotbalu“. Vždyť to byl právě on, za jehož prezidentování dosáhl regionální fotbal doposud největší slávy a mezinárodního věhlasu. Především díky jeho osobnímu zaujetí, elánu a silnému zázemí rodinné firmy došlo ke spojení do té doby nesmiřitelných rivalů z obou stran řeky Moravy a dříve samostatné fotbalové kluby ze Starého Města a Uherského Hradiště nastoupily na náročnou cestu za vysněným „fotbalovým Olympem“. Miroslav Valenta senior si k práci pro fotbal totiž přinesl srdce zdatného sportovce. Vždyť v mládí patřil dokonce k české plavecké špičce, poté hrál a později i trénoval basketbal. Pod jeho vedením se ze slováckého fotbalového klubu vyklubala dravá štika, která dobývala nejen první ligu, ale dokonce měla namířeno i do evropských pohárů. Velmi kvalitní kádr, prvotřídní zázemí a zbrusu nový fotbalový stadion i start jedinečného projektu Fotbalové akademie, jehož se stal „senior“ obětavým patronem, bylo toho předpokladem.
I po odchodu holdingu SYNOT, a tedy i Miroslava Valenty seniora z fotbalu však na kopanou nezanevřel. Emotivně prožíval úspěchy i neúspěchy slováckého klubu a ještě v červnu sledoval na vlastní oči marnou snahu fotbalistů 1.FC Slovácko o návrat do nejvyšší soutěže, aby pak ulehl s těžkou nemocí, která nad ním bohužel zvítězila. Význam jeho osobnosti pro rozvoj regionálního sportu ocenili také představitelé okresního ČSTV a sportovních odborníků, kteří letos na jaře vyznamenali Miroslava Valentu seniora prestižní Cenou za celoživotní přínos ke sportu.

Slovácko si zamiloval
Byť nebyl původem Valach, Miroslav Valenta senior se vždy hrdě hlásil ke svým valašským kořenům. Silné pouto si ale vybudoval také ke Slovácku, kde začal žít i podnikat. Nejenže se jeho láska k regionu zhmotňovala v nespočetném množství stavebních investic jeho rodinné firmy, které pomáhaly královskému městu Uherské Hradiště i jeho okolí pozvednout se mezi nejlepší města a regiony u nás, ale mnozí si jej budou pamatovat také jeho srdečného mecenáše. Nejen holding SYNOT, ale později také Nadace Děti - kultura - sport totiž vždy uměly finančně pomoci nejrůznějším sportovním, kulturním, ale i sociálním či zdravotním projektům. Úsměv spokojených dětí, upřímný stisk ruky a poděkování nebo třeba prestižní „Cena Ď“, kterou jako vděk za finanční podporu získal od ředitele Národního divadla, mu pak znovu a znovu nalévaly energii do žil a motivaci k tomu, aby byl rodinný podnik ještě úspěšnější a mohl tak pomoci ještě více potřebným.
Smrtí Miroslava Valenty seniora osiří také mnohé společenské události, kterých se vždy tak rád a ochotně účastnil. Setkávat se s lidmi, povídat si, sdílet jejich pocity, ale také umět jim poradit a podělit se s nimi o svůj pohled na věc patřilo k jeho zamilovaným činnostem. Vždy elegantní a usměvavý senior našel na Slovácku spoustu svých přátel. Chodíval s nimi na pohárek dobrého vína, popíjel s nimi kávu nebo si jen tak nezávazně, ale vždy upřímně a dobrosrdečně povídali. Když se jako penzista vracel do Rožnova pod Radhoštěm, řekl: „Musím se přiznat, že mně bude spousta lidí chybět a nepřestanu je nikdy řadit mezi své nejlepší přátele. Ale s tím se nedá nic dělat, to přináší život. Rád se budu do Hradiště a na Slovácko vracet, protože těch spoustu let, která jsem zde žil, mi nikdo ze vzpomínek nevymaže.“
Životní odkaz a poselství Miroslava Valenty seniora zase nikdo nevymaže ze vzpomínek nás, kteří jsme jej znali a měli rádi.

TOPlist

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace