Alagia: Žádný z kritiků své výhrady neupřesnil

Alagia: Žádný z kritiků své výhrady neupřesnil
Foto: archiv  /  Alessandro Alagia
Uherské Hradiště Zprávy 03 / 07 / 2014

Má české i italské občanství a na Slovácku spoustu kritiků. I přesto se Alessandro Alagia rozhodl kandidovat do Senátu ČR. I když jde do boje jako nezávislý kandidát, má podporu Vize 2014. „Kritiky považuji za přínos, svědčí o tom, že má práce je reálně významná a zajímavá. I z dějin ostatně víme, že všichni lidé, co se o něco snažili nebo něco dokázali, byli také terčem kritiky,“ tvrdí Alagia.

Jak vidíte své šance na úspěch vzhledem k tomu, že na Slovácku, jeden volební obvod, máte hodně kritiků?
Co se týče mých snah a konkrétních aktivit uspět v senátních volbách, pak mohu říct, že jsem velmi rad nadšením lidí a jejich vstřícným přístupem ke mně a proto své šance získat místo v Senátu vidím jako reálné protože lidé chápou, že to myslím vážně a mám jen jeden cíl: napomáhat ke zlepšení života na Slovácku. Můj program je sestaven z reálných a realizovatelných cílů, nikoliv populistických. Navíc považuji za výhodu, že mě znají všichni významní politici, kteří mne respektují. Tito lidé velmi dobře ví ze jsem osoba, která se nedá zmanipulovat a jde vždy přímo za svým cílem. To znamená ze jsem si jistý že pokud se do Senátu dostanu, budu tuto práci vykonávat jak umím nejlíp.
Pokud zmiňujete mé kritiky, pak mohu říct, že jejich existenci v podstatě považuji za přínos. Svědčí totiž o tom, že má práce je reálně významná a zajímavá, protože z historie a dějin je zřejmé, že všichni lidé, kteří se o něco snažili, nebo něco dokázali, byli také terčem kritiky. Je to zcela přirozené a normální. A vždy existovali, a budou existovat lidé, kteří kritizují prakticky každého, kdo něco dokázal, a je vidět na veřejnosti.
Další kritici vyplynuli z mých pracovních a podnikatelských vztahů. V uplynulých letech jsem se zabýval hlavně pronájmy nemovitostí. To bylo moje živobytí. A proto jsem se musel chovat jako obchodník. Ve výsledku to znamenalo mimo jiné i to, že pokud někdo za pronájem nezaplatil, pak musel byt nebo dům opustit. Dodnes mi řada lidí za pronájem nemovitostí dluží. Z těchto lidí se tedy pravděpodobně rekrutuje další okruh mých kritiků.
Třetímu okruhu kritiků vadí, že jsem cizinec, jsem výrazná osoba a mám nějaký majetek. Pro tento druh lidí jsou tyto okolnosti vítaným důvodem k pomluvám a šíření nejrůznějších fám. To však nemám možnost nijak ovlivnit. Mohou jen říct, že kdokoliv o mě něco špatného říkal, vždy jsem takovému člověku položil otázku aby podstatu své výtky konkrétně upřesnil. Ve všech těchto případech jsem se dočkal odpovědi: „Já konkrétně nic nevím, slyšel jsem to“
Rád bych připomněl, že jsem v posledních letech udělal spoustu dobrých věcí, a dostal některá oceněni, jako například Mecenášství - diplom přímo od ministra kultury ČR Daniela Hermana. K tomu, aby bylo to, co tvrdím patrné, stačí nahlédnout na můj profil facebook nebo vyhledat články o mě na internetu, případně oslovit starosty a zástupce obecních složek, které jsem v rámci svých předvolebních cest navštívil. Můžete tak zjistit názor na mě přímo z jejich úst. Velmi příjemné bylo například setkání panem ředitelem ZUŠ Uherské Hradiště Stanislavem Nemravou, se kterým jsme dosáhli, díky mé „intervenci“ na ministerstvu kultury ČR, příslibu vyčlenění peněz na opravu „jeho“ školy.  Nedávno jsem také získal české občanství, čemuž předcházelo dvouleté prošetřování mé osoby, aby o mě úřady zjistily vše potřebné. Vzhledem ke kladnému posouzení mi bylo občanství přiděleno.  Také jsem byl v květnu letošního roku pověřený italským velvyslanectvím organizováním voleb do Evropského parlamentu v Brně, pro Italy s trvalým bydlištěm v kraji. Na základě dobře provedené práce jsem obdržel pamětní medaili od vedení města Brno.

Ještě bych rád dodal směrem ke kritikům i lidem, kteří o mě smýšlejí v dobrém - samozřejmě jsem vždy připravený odpovídat i na nepříjemné, ale věcné, dotazy ze strany veřejnosti. Proto jsem na mých internetových stránkách publikoval své mobilní číslo a e-mail.. Odpovídat na cokoliv se rozhodně nebojím a zodpovím takové dotazy velmi rád.
Proč jste se rozhodl kandidovat? A proč jako nezávislý? Nezkoušel jste jít do voleb jako kandidát některé ze stran a tím zvýšit své šance na úspěch? Vím, že jste s některými stranami jednal, ale jednání ztroskotala. Proč?
Kandidovat do Senátu ČR jsem se rozhodl proto, neboť nejsem spokojený s vývojem situace v České republice, a stávající senátorka nepracuje podle mých představ. Senátor by měl chodit mezi lidi, naslouchat jejich problémům, otvírat dveře vůči důležitým lidem z vedení státu, pomáhat běžným lidem v kontaktech na správných ministerstvech a podobně. Senátor by měl vykonávat jen svou senátorskou funkci, a to dlouhodobě, nikoliv působit ve dvou či třech dalších funkcích (jako například ředitel školy, ředitel nemocnice, starosta, člen zastupitelstva atd.). Jen tak může být pro lidi svého obvodu užitečným přínosem.
Prakticky všechny strany, se kterými jsem jednal, se většinou vyjádřily k mé kandidatuře pozitivně, nicméně jejich vedení mělo podmínku, abych v případě svého úspěchu ve volbách plnil jejich vize a plány. A to bezvýhradně. Tedy i tehdy, pokud s některými rozhodnutími a plány těchto stran nebudu souhlasit, i třeba v případech že by některá rozhodnutí byla nevýhodná pro zájmy Slovácka. A to je pro mě nepřijatelné. Chci lobbovat za zájmy mých voličů a za Slovácko, nikoliv za zájmy nějaké politické strany. Proto jsem se nakonec rozhodl, že do voleb půjdu jako nezávislý kandidát. Ponesu tak plné rozhodnutí za své výroky, za své kroky a za celou svou práci. A nebudu se moci obávat, že za takou snahu dostanu od nějaké strany výtku. Taková práce mě láká, protože dává smysl. A také by měla po mě zůstat dobře vykonaná práce, aby v době, kdy už tady nebudu, si na mě lidi vzpomněli a pomatovali si mě za moje dobré skutky.   
  Ve volebním programu máte jako druhý bod zvýšení bezpečnosti v ulicích na Slovácku. Mám tomu rozumět tak, že se na Slovácku necítíte bezpečně? V jakém ohledu?
 Na Slovácku se cítím poměrně bezpečně, ovšem ne tak bezpečně jako před dvaceti lety, když jsem se na Slovácko přistěhoval. Ve svém volebním programu jsem tento bod zmínil z toho důvodu, že se mi příliš nelíbí některé negativní jevy na Slovácku a České republice, které například v Itálii dosáhly takřka extrému. Jedná se například o stále více policejních passatů na silnicích, ale stále méně (nebo stále málo) policistů v ulicích českých měst a obcích. Znepokojil mě například nedávný případ přepadení zlatnictví za bílého dne v Uherském Hradišti. Možná, kdyby město častěji brázdili policisté, násilník a zloděj v jedné osobě by si do zlatnictví vůbec netroufl. Také jsem se setkal na svých cestách a setkáních s lidmi z Uherskohradišťska s častými názory, že se například na městských sídlištích a některých vesnicích strážníci a policisté prakticky vůbec neobjevují. Pokud ano, tak jen pomalu projedou jednou, maximálně dvakrát ulicemi v autě, ale ani z něj nevystoupí. Přitom odlehlá místa často (hlavně večer) „okupují“ opilci, zdrogovaná či opilá mládež a podobně. Lidé mi říkají, jak se těchto skupinek obávají.
Byl bych velmi nerad, kdyby se tyto jevy podceňovaly. V Itálii, v některých městech, už bezpečnostní situace dosáhla takového vrcholu, že vyjít do ulic s drahými hodinkami na ruce nebo s větším obnosem peněz v kapse je čiré bláznovství. Proto by bylo dobré se na pouliční kriminalitu velmi rychle zaměřit, než se ještě více rozšíří a vymkne kontrole.
Je velmi důležité říct, že za tento stav nemohou samotní policisté ani jejich vedení. Chyba je ve vládě. Pokud stát omezuje počty policistů, a navíc je finančně špatně ohodnotí, pak je chyba v legislativě. Ta by se v tomto ohledu měla výrazně změnit. Je nutné mít na služebnách více policistů a zvýšit jejich platy.

Už máte nasbíraných 1000 potřebných podpisů, abyste mohl kandidovat jako nezávislý? Termín je do 5. srpna...
Jedinou výjimkou, mezi stranami, které vůči mě neměly žádné podmínky, byla strana Vize 2014, mezi jejichž členy mám řadu přátel. Tito lidé mi přislíbili technickou podporu mé kampaně (to znamená možnosti PR, marketinkové know-how, kontakty s novináři atd.) i podporu jako nezávislého kandidáta. Tato strana nemá vůči mně žádné smlouvy či podmínky, kterými by mě v mé případné senátorské činnosti omezovala.  Proto jsem se rozhodl přijmout její podporu, a sbírání podpisů tak není potřebné.

Můžete čtenářům přiblížit, kudy vedla vaše cesta do České republiky, respektive na Slovácko? Jak dlouho zde žijete? A proč jste si vybral zrovna Česko?
Na Slovácku žiji dvacet let a líbí se mi tady stále více. Když jsem před lety v Luhačovicích poznal svou manželku Janu, nějaký čas jsme bydleli v Itálii. Život pro mladé lidi je tam ale velmi komplikovaný. Lidé se tam potýkají s nedostatkem práce, prudce tam vzrůstá kriminalita, nájmy za bydlení jsou doslova obrovské. Proto jsem se rozhodl, že zkusím žít v České republice a přestěhovali jsme se na Slovácko. Tehdy jsem přišel prakticky s prázdnou kapsou. Začínali jsme doslova od nuly a počítali každou korunu. Tento region je mi velmi blízký, protože podoba krajiny i podnebí jsou tu podobné jako v některých krajích v Itálii. Hlavně dlouhé stráně, pole a vinice – ty jsou typické jak pro Itálii, tak pro Slovácko. Je mi tu velmi dobře, mám tady spoustu přátel, a proto jsem na Slovácku velmi spokojený. Byla tady spokoneá i moje maminka která do své smrti s námi na Slovácku bydlela a rovněž si zdejší lidi i krajinu zamilovala.

autor: PETR ČECH

Tagy článku

TOPlist

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace