Andělé z D1 zachránili život dvěma lidem. Čeká je metál

Foto: ceh  /  Jiří Vašica, Martin Mikloš a Jiří Stuška (zleva) zachránili na dálnici D1 život dvěma lidem.

Andělé z D1. I když riskovali vlastní životy, neváhali a pustili se do vyprošťování a zachraňování lidí při havárii cisterny s palmovým olejem, kterou zachvátily plameny. Jiří Vašica, Jiří Stuška, Martin Mikloš, záchranáři z Uherského Hradiště, však nebyli jediní. „Kdyby nepomáhali další lidé, nic nezmůžeme,“ zdůraznili hrdinové.
V boj o lidské životy se proměnila jejich poklidná cesta domů, vraceli se z Prahy ze školení urgentní medicíny. Kamion havaroval jen několik sekund před nimi… „U nehody jsme byli v první vlně, cisterna byla převrácená na boku, pět šest lidí už pomáhalo. Nikdo přitom nevěděl, co přesně v cisterně je, označení už nebylo čitelné. Kolega nakonec našel řidiče, vezl potravinářský olej,“ vracel se v čase Jiří Vašica, který u záchranky v Uherském Hradišti pracuje už dvacet let.
Trojice hrdinů pomáhala s vyprošťováním, ale hlavně s organizací záchranných prací. Na určené stanoviště přenášeli zraněné. „Jenže kamion hořel víc a víc, přibývalo dýmu a navíc se ozývaly výbuchy od praskajících pneumatik. Stanoviště jsme proto několikrát posouvali dál. I auta, to ale bylo samozřejmě složitější,“ vylíčil Martin Mikloš. I když mají všichni léta praxe, v podobné situaci jako na dálnici byli poprvé. „A navíc jsme u sebe neměli žádné záchranářské vybavení, jen rukavice a lékárničku,“ doplnil Vašica. „Jsme však zvyklí na různé situace, musíme je zvládnout. To lidé okolo zaslouží obdiv, na místě se třeba objevila zdravotní sestřička, která byla úžasná, ošetřovala zraněné a neustále je hlídala, kdyby náhodou kolabovali. A taky dva neznámí vojáci, kteří pomáhali s vyprošťováním s nasazením vlastního života, na lanech se dokonce snažili odtáhnout hořící auto… V podstatě jsme je násilím museli odvést do bezpečí,“ prozradil Mikloš.
Záchranářské práce všem ztěžoval vítr, kouř, tma. „A neznalost terénu. Když jsme nehodu hlásili na dispečink, vůbec jsme nevěděli, kde jsme. Obvykle zasahujeme v rajónu,“ dodali záchranáři, kteří přiznali, že měli strach. „Určitě ano, to je přirozené. Kdybychom byli ve službě, vůbec bychom se tak blízko nedostali. Čekali bychom na pokyn hasičů, aby se ze zachránců nestali pacienti… Ale tady nebyl čas, intuitivně do toho prostě jdete,“ vysvětlil Vašica. „Snažili jsme se mezi sebou mít vizuální kontakt, ale kvůli kouři to nebylo možné. Bylo to hodně stresující, nevěděli jsme, jestli se náhodou někomu něco nestalo,“ pokračoval Mikloš.
Domů přijeli kolem půl čtvrté ráno, asi s pětihodinovým zpožděním, rodinám jen stroze oznámili, že zasahovali u nehody. Služební auto, které bylo celé černé od oleje, ještě před vrácením do garáže umyli. „Uvědomil jsem si, že mám to štěstí ve zdraví obejmout přítelkyni a dcerku. Stačilo jet po dálnici o pár sekund dříve a mohlo to pro nás dopadnout úplně jinak…,“ svěřil se ještě Mikloš.
O publicitu a plácání po ramenou nestáli, jejich identitu však na Facebooku odtajnil Pavel Novotný, starosta Řeporyjí. Když se to provalilo, jejich mobilní telefony zahltily obdivné SMS zprávy a telefonáty. „Když už někdo bez našeho vědomí zveřejnil naše jména, chtěli jsme všechno uvést na pravou míru. Jen jsme dělali svoji práci. Ale nebyli jsme zdaleka sami, vždyť pomáhali i ranění. To jsou opravdoví hrdinové,“ zdůraznili záchranáři z Uherského Hradiště, kteří převezmou Vyznamenání starosty města Uherské Hradiště. „Hrdiny jsou ale už nyní, i bez něj,“ potvrdil starosta Stanislav Blaha.