Archeologové mají důkazy, v „pradolině“ řeky Moravy žil Homo erectus
Foto: iDobryDen.cz
Stavba dálnice u Starého Města vydává další svědectví o životě v dobách dávno minulých. Archeologický výzkum profesora Jiřího Chlachuly z Centra environmentálního výzkumu jednoznačně prokázal osídlení z nejstaršího úseku doby kamenné. A to opakovaně v průběhu několika posledních set tisíc let, kdy v údolí řeky Moravy žil člověk Homo erectus, předchůdce neandrtálců.
„Staré Město patří k nejstarším prozkoumaným pravěkým lokalitám na území České republiky, je výjimečná stářím, ale i nálezy. Máme jasné důkazy, že osídlení je podstatně, podstatně starší než pozdně paleolitičtí lovci mamutů, kterými byli už lidé moderního typu, tedy Homo sapiens sapiens,“ potvrdil Jiří Chlachula, rodák ze Starého Města, který se dlouhodobě zabývá dobou kamennou. Učinil významné archeologické objevy na východní Sibiři a vedl prospekci paleoindiánských sídlišť v Kanadě.
Objev jej nepřekvapil, v blízké lokalitě totiž bádal už před 30 lety a výsledky publikoval v zahraničních vědeckých časopisech. Tehdy však zkoumal jen malý prostor o rozloze 25 m2 .
Současná stavba dálnice D 55 však komplexnímu geoarcheologickému výzkumu dala úplně jiné rozměry. „Velkoplošná skrývka ornice dovolila širší prostorový pohled a detailnější vyhodnocení geologického kontextu naleziště. Kulturní horizont se nachází přibližně 1-1,3 metru pod dnešním povrchem v náplavových vrstvách bočních údolí otevírajících se do Dolnomoravského úvalu. Můžeme s jistotou říct, že v „pradolině“ řeky Moravy žili lidé již několik set tisíc, možná i více než půl milionu let,“ zdůraznil Chlachula s tím, že si vybírali místa na vyvýšených štěrkopískových terasách a používali kvalitní kamennou surovinu pro výrobu nástrojů.
Život člověka vzpřímeného dokládají nové unikátní nálezy, primitivní sekáče, pěstní klíny a druhotně opracované artefakty, pravděpodobně sloužící k různým pracovním účelům (řezání masa, škrabání kůží, zpracování kostí apod.). „Část nástrojů byla vytažena hlubokou orbou z podloží, takže je silně poškozena nebo přímo zničena intenzivní zemědělskou činností,“ poznamenal uznávaný archeolog, který popsal rozdíl mezi nalezeným opracovaným kamenem z doby kamenné a čerstvě rozštípnutým. „Pravěký instrument kromě diagnostického technologického opracovaní je ohlazený větrem, patinovaný a pracovní hrana nese známky přiostřování (retuše). Replika nástroje je však primárně ostrá jako nůž,“ vysvětlil Chlachula. Některé objevené pohozené nástroje podle něj vykazují známky sekundárního použití při opakovaném osídlení lokality.
Záchranný archeologický výzkum je předvojem stavby dálnice ze Starého Města do Moravského Písku. Paleolit však nebývá vždy rozpoznán. „Ještě uděláme odběry geologických vzorků a do čtrnácti dnů práce ukončíme. Místo stavaři následně zavezou. I tak se ale podařilo zdokumentovat v regionu zcela unikátní kulturní památku,“ dodal Chlachula. Paleolitický průzkum je plánován i v dalších úsecích stavby dálnice.