Archeologové objevili nezvyklé velkomoravské hroby, záhadou „staroměstské Pompeje“
Foto: Aleš Korvas / Štafetu pro archeolozích brzy převezmou stavaři, kteří se pustí do stavby volnočasového vzdělávacího centra.
Šest velkomoravských hrobů z konce 9. století objevili archeologové při záchranném výzkumu v sousedství základní školy ve Staré Městě. Jejich umístění je poměrně zaskočilo, jedinci totiž byli pohřbeni v náplavových vrstvách. Unikátní je rovněž nález středověkého hmoždíře a zásobních nádob po ničivém středověkém požáru.
„Odkryli jsme okrajovou část velkomoravského sídliště se stopami po kovářské výrobě, na hranici pozemku nezvykle umístěné hroby z konce 9. století a důkazy středověkého osídlení z 13. až 15. století, kdy Staré Město patřilo pod velehradský klášter. Není tedy vyloučené, že se nacházíme v místě bývalého areálu cisterciácké stavební huti,“ uvedl Luděk Galuška, vedoucí uherskohradišťského Centra slovanské archeologie Moravského zemského muzea Brno, které výzkum provádělo.
Archeologický tým pod vedením Lucie Valáškové se do areálu školy na náměstí Hrdinů vrátil po dvou letech, v první etapě výzkumu tenkrát „vykopal“ dva velkomoravské hroby a pozůstatky osídlení z období Velké Moravy a vrcholného středověku (14. - 15. století). „Za velké překvapení považujeme nález šesti velkomoravských hrobů v těsné blízkosti chodníku. Jedinci navíc byli pochováni v poměrně velké hloubce do staré náplavy, tedy na dost nezvyklém i nelogickém místě, když opodál Na Valech bylo centrální pohřebiště. Jeden měl u sebe hrnek a sekyrku, ostatní nic, z čehož vyvozujeme, že nepatřili k elitě společnosti,“ prozradila Valášková.
Archeologové objevili několik topenišť středověkých pecí, většinou hrnčířských, což dokládá výrobu keramiky. „V jedné peci zůstaly tlakem stlačené hrnce, takže pec zanikla náhle v době výpalu, s největší pravděpodobností požárem, jehož pozůstatky jsou patrné i na polozahloubeném objektu, který nejspíš sloužil jako spižírna. Na jejím dně jsme našli tři, možná čtyři tlakem rozbité zásobnice z tuhové keramiky, jsou velké až metr a v průměru mají 40-50 centimetrů,“ sdělila Valášková s tím, že mezi zajímavými nálezy je i kamenný hmoždíř bombovitého tvaru, který rovněž prošel silným žárem. „V zásobnicích se tak nejspíš skladovala surovina, která se drtila v hmoždíři. Na území Starého Města už v té době existovaly minimálně tři mlýny, takže určitě nešlo o obilí, ale třeba mák,“ zamýšlí se archeoložka. Jelikož se našly všechny střepy zásobnic, po jejich slepení je archeologové společně s hmoždířem určitě představí veřejnosti.
Co stálo za ničivým středověkým požárem (za doby vlády Karla IV. až po husity - pozn. autora), archeologové přesně neví. Historické prameny o podobné události mlčí. „Staré Město nebylo opevněno, je tedy klidně možné, že během střetů o moravské dědictví mezi knížaty nebo v dobách husitských válek si neúspěšní dobyvatelé Uherského Hradiště vylili zlost na okolí. Třeba Matyáš Korvín nebo Matúš Čák Trenčanský…,“ naznačil možné historické souvislosti Galuška. Jestli malé „staroměstské Pompeje“ skutečně souvisí s dobýváním Hradiště, však není možné potvrdit. Ale ani vyloučit.
Záchranný výzkum v týdnu skončil, štafetu pro archeolozích brzy převezmou stavaři, kteří se pustí do stavby volnočasového vzdělávacího centra, ve kterém najdou střechu nad hlavou školní družina, nová moderní knihovna a Středisko volného času Klubko. Investice z městské pokladny vysaje 186 milionů korun.