Archeologové objevili první schránku na sůl

Archeologové objevili první schránku na sůl
Foto: sal
Staré Město Zprávy 28 / 08 / 2013

Záchranný průzkum u stavby kostela svatého Ducha ve Starém Městě skončil. Archeologové z brněnského Moravského zemského muzea odkryli základy i část nadzemního zdiva bývalé administrativní budovy cisterciáckého řádu a několik velkomoravských objektů, včetně železných předmětů a keramických střepů. Unikem je nález vůbec první schránky na sůl z jeleního paroží.
Archeologové si „posvítili“ na poslední neprozkoumanou část budoucího náměstí Velké Moravy. Z výkopových prací od roku 1989 věděli, že narazí na dva velkomoravské příkopy, které byly součástí opevnění hradiska z první poloviny 9. století, a cihlovokamennou středověkou stavbu. „Zeď je z kvalitně vypálených cihel i pečlivě vybraného kamene, což poukazuje na mocného investora. Jednoznačně jde o předhusitskou zeď, protože po roce 1420 přichází krize ve stavitelství,“ říká Luděk Galuška, vedoucí archeolog, který se skupinou spolupracovníků prozkoumal zhruba 300 metrů čtverečních. „Stavba je z druhé poloviny 14. století a téměř jistě byl investorem řád velehradských cisterciáků, kteří ve Veligradě (dnešní Staré Město - pozn. autora) měli hospodářský dvůr. Základy zřejmě administrativní budovy se u kostela uzavírají, na druhé straně však vedou až pod Jezuitskou ulici,“ pokračuje Galuška.
Archeologové objevili i zaniklé sídlištní objekty z Velké Moravy. Největšími nálezy jsou tradičně středověké a velkomoravské keramické střepy, ale i jeden unikát. „Objevili jsme první trojcípou schránku na sůl ve Starém Městě, je z jeleního paroží a v jedné dutině je dokonce ještě kámen, který bránil vysypání soli. Ležela v příkopu nasáklá vodou,“ prozradil Galuška. Radost měl i z nálezu železné sekerovité hřivny, která možná sloužila ke směně zboží místo peněz. „Cenné jsou i keramické části nádob, které se používaly při slévání barevných drahých kovů. Na vnitřní straně jsou potřísněné nataveninami, což je další důkaz výroby zlatých i stříbrných šperků v první polovině 9. století,“ dodal archeolog.
Kostlivec však na archeology „nevykoukl“, na žádný hrob nenarazili. „Předpoklad se nenaplnil. Ale je pravda, že mezi velkomoravskými příkopy jsme ještě žádný hrob nenašli,“ podotkl Galuška, jeho parta objevila jen zvířecí kosti. I jejich analýza však přinese cenné poznatky o životě za Velké Moravy. „Na jídelníčku převládalo prase, ale jedli i kozy a ovce. Lovné zvěře měli poskrovnu,“ říká.
Šanci obdivovat historii dostanou i obyvatelé Starého Města. Dvouměsíční práce archeologů totiž zůstane odkryta minimálně do Velkomoravského koncertu.

autor: PETR ČECH

Galerie

TOPlist

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace