Archeologové u Olšavy objevili zachovalou germánskou pec, předci kopírovali Římany

Archeologové u Olšavy objevili zachovalou germánskou pec, předci kopírovali Římany
Foto: Pavel Princ  /  Nález zachovalé germánské hrnířské pece archeology překvapil.
Uherský Brod Zprávy 13 / 04 / 2022

Archeologové jsou nadšení, výzkum v Uherském Brodě přináší jeden poklad za druhým. Jejich bádání předchází stavbě nových bytových domů v těsné blízkosti sídliště Olšava. Nejvýznamnějším „úlovkem“ je kompletně zachovaná dvoukomorová germánská pec, kterou na Slovácku objevili teprve potřetí za posledních 100 let.

„Pec řadíme mezi opravdu významné objevy uplynulých desetiletí. A přitom jsme ji zachytili a odkryli víceméně šťastnou náhodou ve výkopu pro vedení elektrického kabelu těsně za hranou zhruba hektarové plochy výzkumu,“ prozradil Zdeněk Kuchař, archeolog Slováckého muzea v Uherském Hradišti.

Dvoukomorová pec je kompletně dochovaná, sloužila k vypalování kvalitní na kruhu vytáčené, jemně zdobené keramiky z plaveného keramického těsta s vysokým obsahem grafitu. „Výrobu si vysvětlujeme jako pokus o napodobování kvalitnějších nádob pocházejících z dílen Římany obsazeného provinciálního území, avšak styl výzdoby a tvary nádob, které jsme objevili ve vypalovací komoře, jsou svébytným projevem místního germánského obyvatelstva,“ uvedl Kuchař s tím, že výroba poslední várky keramiky se hrnčířům zatím z nevysvětlitelných příčin nepodařila a celou produkci i pec opustili. „Pec sestávala ze dvou komor, které od sebe odděloval děrovaný rošt stabilizovaný masivním podpěrákem. Ve spodní komoře se topilo, na roštem se žárem vypalovaly keramické nádoby,“ popsal archeolog. Kompletní dochování pece podle něj zajistila metoda stavby, nebyla totiž vystavěna na úrovni terénu, ale vytesána do tvrdého sprašového podloží, které „zakonzervovalo“ její podobu dodnes.

Archeologové však při výzkumu odkryli i kompletní obytný okrsek germánské osady, kterou tvořilo pět šestiúhelníkových dřevohliněných zahloubených chat kůlové konstrukce. V jejich těsné blízkosti bývaly hospodářské objekty, ale i jámy k uskladňování sklizně. „Když jámy dosloužily, využívaly se jako odpadní jímky. I proto jsme v nich objevily množství střepů keramických nádob, kosti domácích zvířat nebo pozůstatky omazů stěn dřevohliněných domů. Zároveň nám ale dávají informace o hospodaření osady,“ pokračoval Kuchař. Na seznamu nálezů však figurují i keramické přesleny ke spřádání přízí, závaží tkalcovského stavu z vypálené hlíny a šicí jehla s ouškem. Všechny dokládají místní domácí výrobu textilií. „Nejvýznamnějším kovovým artefaktem zůstává oděvní spona, která osadu datuje do mladší doby římské, tedy zhruba do období 3. století našeho letopočtu,“ připomněl Kuchař s tím, že objevy z barevných kovů nově doplnila bronzová jehlice se zdobenou hlavicí, rovněž z doby fungování osady, a drobná stříbrná římská mince. Její přesné stáří však určí až laboratorní očištění a odborná konzervace.

Bádání odkrylo také jeden odlišný půdorys chaty, podle typické výzdoby vyzvednutých keramických střepů objekt datují zhruba do 9. století, tedy období Velké Moravy.

Archeologové tak dokončili čtvrtou ze šesti etap výzkumu, znovu se do lokality vrátí na sklonku roku. „Velký počet doposud zachycených a prozkoumaných objektů napovídá, že i závěrečné etapy přinesou množství hmotných artefaktů a nových poznatků o osídlení polokulturní lokality,“ je přesvědčený Zdeněk Kuchař, archeolog Slováckého muzea.

Tagy článku

TOPlist