Archeology překvapil skrčenec

Archeology překvapil skrčenec
Foto: il.
Staré Město Zprávy 16 / 05 / 2011

Kostra vampíra, osm zahloubených hospodářských staveb, spousta keramických úlomků, ale také kovářské, hutnické a kovolitecké krusty. To jsou dosavadní výsledky archeologického výzkumu, který probíhá ve Starém Městě. Archeologové obsadili Alšovu ulici před plánovanou výstavbou dvou bytových domů.
Hromada nálezů už nikoho nepřekvapí, vždyť Staré Město bylo v devátém století srdcem Velkomoravské říše. Je tudíž významným archeologickým nalezištěm z období Cyrila a Metoděje. „Když se zhruba před pětadvaceti lety stavěly v Alšově ulici první bytové domy, ve dvou metrech jsme našli sedm nebožtíků a v sousedním areálu Strojní traktorové stanice pak profesor Vilém Hrubý objevil jedenáct unikátních kovoliteckých velkomoravských pecí kelímkového typu a dřevěnou studnu, což byly jasné indicie, že můžeme očekávat další doklady velkomoravského života,“ říká Luděk Galuška, archeolog Moravského zemského muzea Brno, který výzkum vede. „V této lokalitě se navíc nikdy nestavělo, takže je prakticky neponičená,“ těší uznávanou kapacitu.
Archeologové za sebou mají měsíční bádání a není hodiny, aby na nějaký „poklad“ nenarazili. Aktuálně prozkoumali asi polovinu budoucího staveniště, kde odkryli na osm zahloubených částí někdejších hospodářských staveb a mezi nimi i jeden hrob. „Z hlediska slovanských rituálů byl nebožtík pohřben zcela netypicky a navíc v silně skrčené poloze. Měl nohy a ruce částečně svázané do kozelce a vykroucenou hlavu, aby se díval na západ,“ popsal „skrčence“ Galuška. Slované přitom obvykle pohřbívali ve směru západ - východ s tím, že se mrtvý „díval“ na vycházející slunce, což mu mělo umožnit obživnout. „Jenže nalezená kostra ležela v ose sever - jih s vykroucenou hlavou otočenou na západ. O takovém kostlivci říkáme, že je poznamenaný protivampírskými zásahy. Pozůstalí zkrátka věřili, že by mohl škodit i po smrti, proto se snažili mu všemožně zamezit v obživnutí a škození na majetku i zdraví,“ doplnil Galuška. Mrtvý se podle něj už za života zřejmě odlišoval od ostatních, což vzbuzovalo obavy, byl to třeba hrbáč, koktal nebo měl psychickou poruchu.
Významný je i objev zhruba čtyři metry širokého a deset metrů dlouhého vanovitého stavení, které bylo doslova zasypané kovářskými, hutnickými, ale i kovoliteckými krustami. „Samozřejmě nacházíme množství keramických úlomků nádob a máme i kompletní zlomky dvou hrnců, které půjdou krásně slepit. Za zmínku rovněž stojí nález části zlomeného rotačního brusu, jehož brusná plocha je zkosená, z čehož lze usuzovat, že sloužil k výrobě železných předmětů - zbraní a zemědělského nářadí,“ prozradil Galuška.
Archeologové narazili i na zvířecí kostru, která ale, jak se brzy ukázalo, není z Velké Moravy. „Kolem ní jsme sice našli čtyři pět velkomoravských střepů, nicméně pod kostrou se válely vršky od piv z padesátých let minulého století... Někdo zkrátka tenkrát vykopal jámu, ve které pohřbil uhynulé tele, a při kopání si dal pivo. A zaplať pánbu, že to udělal,“ usmívá se archeolog. Jeho družina zůstane v Alšově ulici minimálně do konce května.

autor: PETR ČECH
TOPlist

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace