Autem na Velkou Javořinu. Ano, ale kdo to zaplatí?

Autem na Velkou Javořinu. Ano, ale kdo to zaplatí?
Foto: ara
Uherskobrodsko Zprávy 07 / 04 / 2016

Autem až na nejvyšší vrcholek moravsko-slovenského pomezí, na Velkou Javořinu? Proč ne, když to jde ze slovenské strany. Sdružení pro rozvoj dopravní infrastruktury na Moravě má smělý plán. Společně se Zlínským krajem a správci jeho silnic obnovit zpustošenou cestu, která vede až pod vrchol 970 metrů vysokého kopce. Záměr se opírá o jednoduchý argument. Zatímco ze Slovenska dorazíte autem až k Holubyho chatě, která stojí přímo pod vrcholem, v opačném směru vám brání nesjízdná cesta. Na mapách je vedena jako silnice III. třídy číslo 05418 a impuls k jejímu znovuotevření dal Libor Lukáš. Současný předseda Sdružení pro rozvoj dopravní infrastruktury na Moravě usiloval o její obnovu už v čase, kdy působil jako hejtman Zlínského kraje. Najde spojence? Zdá se, že v tom problém nebude.
„Už v roce 2006 jsem osobně inicioval jednání, která měla směřovat k opravě komunikace až k vysílači na Velké Javořině a její zpřístupnění pro motoristickou veřejnost. Moji spolupracovníci měli za úkol připravit reciproční projekt s Trenčínským samosprávným krajem. V té době jsme počítali s využitím finančního programu Evropské unie Intereg,“ vrací se do nedávné historie Libor Lukáš. „Naši slovenští partneři měli v rámci tohoto programu opravit silnici z jejich strany až k Holubyho chatě. My jsme pak měli zrealizovat rekonstrukci z české strany. Zatímco slovenská část zamýšlené rekonstrukce silnice se podařila, u nás se nestalo nic. Samozřejmě pokud nepočítám bezpočet jednání o problému. Velkým odpůrcem na české straně, který vystupoval proti záměru od prvopočátku, byla Správa Chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty. Správa, na rozdíl od svých slovenských kolegů, nechtěla vrchol zpřístupnit z české ani slovenské státní hranice. A majetkový správce? Ředitelství silnic Zlínského kraje nemělo záměr opravit silnici ve svých prioritách. A když se objevil odmítavý postoj ochranářů přírody, tak se ji snažilo vyřadit ze sítě třetích tříd převedením do vlastnictví státního podniku Lesy České republiky. To se naštěstí po dlouhá léta nepodařilo uskutečnit. Silnice ale dnes chátrá a stále čeká na svoji „novou, turistickou“ příležitost.“
Předseda Libor Lukáš požádal v minulých dnech o součinnost hejtmana Stanislava Mišáka. V písemnosti, kterou má redakce DOBRÉHO DNE k dispozici, připomíná krajskou pomoc dříve podobně zdevastovaným cestám. „V posledních patnácti letech se Zlínskému kraji podařilo zrealizovat obdobné silnice, například na vrchol Kohútky a Pusteven nebo cestu Nedašova Lhota - Červený Kameň. Žilinský samosprávný kraj vystavěl novou silnici na Kasárna a Trenčínský samosprávný kraj zrekonstruoval silnici Čertov - Kohútka a Cetuna - Velká Javorina. Z české strany se na vrchol Velké Javořiny bohužel silnici doposud nepodařilo opravit,“ píše Libor Lukáš. V dopisu také upozorňuje na fakt, že lokalita má obrovský potenciál pro rozvoj turistických aktivit a s tím související zaměstnanosti místních obyvatel. „Tomu ale neodpovídá dostupnost po stávající silnici III/05418,“ upozorňuje Lukáš.
„Silnice na vrchol Kohútky, stejně jako prodloužení komunikace v obci Žítková, se řešila financováním ze státního rozpočtu, a to v návaznosti na vládní rozhodnutí o průběhu státní hranice mezi Českem a Slovenskem. Pro rekonstrukci silnice z Prostřední Bečvy na Pustevny se pak podařilo získat dotaci EU v rámci Regionálního operačního programu Střední Morava,“ reagoval hejtman Stanislav Mišák. Naznačil tak, že bez další unijní nebo státní podpory se obnova zničené silnice na Velkou Javořinu nejspíš neuskuteční.

„Nemůžeme pracovat na pozemcích, které nejsou naše“
Zlínský kraj je rekonstrukci nakloněn a jeho představitelé už v minulých dnech podnikli první kroky k zahájení jednání. V zákulisí chystaných debat to ale v případě vysvětlování „komu co v kopcích patří“ zaskřípalo. Je zřejmé, že vzájemná jednání a vyjasnění si některých pojmů budou nutná. Ostatně, posuďte sami.
„Víme o tom, že silnice na Velkou Javořinu by si zasloužila opravu. Velká Javořina je pořád ještě místem, na kterém se schází Češi a Slováci při různých kulturních a společenských příležitostech,“ vysvětluje zlínský hejtman Stanislav Mišák. „Proto jsme se rozhodli vstoupit do jednání s Chráněnou krajinnou oblastí Bílé Karpaty a následně také s majitelem pozemků pod silnicí. Tím jsou Lesy České republiky, respektive stát. Bez jejich vyjádření ale momentálně nemůžeme podniknout další kroky,“ zdůraznil hejtman.
„Okolní pozemky patří státu a spravují je Lesy ČR. Ale cesta, o níž se hovoří, a která by se mohla v budoucnu opravovat, ta patří Zlínskému kraji. Ten je majitelem, a tedy i správcem. Oprava cesty je tak věcí majitele. Lesy ČR cestu využívají, stejně jako řada dalších subjektů a fyzických osob, především rekreantů a návštěvníků regionu,“ podotýká Eva Jouklová, mluvčí Lesů ČR.  Mluvčí zlínského hejtmanství Renata Janečková upozorňuje, že podle informací Krajského úřadu ve Zlíně sice silnice jako taková patří Zlínskému kraji, ale pozemky pod silnicí a v jejím okolí jsou ve vlastnictví Lesů ČR, respektive státu. „Z toho důvodu musíme vstoupit do jednání s příslušnými subjekty. Je to postup, který nám ukládá zákon. Nemůžeme cokoliv realizovat na pozemcích, které nejsou naše,“ prohlásila.
Hovořit o termínech prvních jednání je zatím jako věštění z křišťálové koule. Na každý pád, všichni zainteresovaní se vzájemné debatě nebrání.

Silnice uprostřed panenské přírody
Ředitelka CHKO Bílé Karpaty Jiřina Gaťáková říká, že silnice dnes okolní faunu ani flóru neohrožuje. Což se v budoucnosti může, ale také nemusí změnit. „Silnici v současnosti využívají především Lesy ČR a provoz na ní není odlišný od provozu na jiných lesních cestách. Komunikaci, která je značena jako cyklostrasa, hojně využívají i pěší turisté,“ uvádí ředitelka. Má-li Sdružení pro rozvoj dopravní infrastruktury na Moravě zájem o obnovu silnice, což jeho předseda Libor Lukáš potvrzuje, pak se ochranáři nejdříve budou muset detailně seznámit s rozsahem záměru a teprve pak vyhodnotit jeho vliv na přírodní hodnoty. „Silnice je v současnosti ve velmi špatném stavu a její obnova by si vyžádala rozsáhlou opravu, jejíž rozsah je pro posouzení vlivu nutné znát. V tomto okamžiku se tedy nedá říct ani že je obnova zcela vyloučená, ani že je bezproblémová,“ shrnula Jiřina Gaťáková.
Území, kterým cesta prochází, je z hlediska ochrany přírody zařazeno podle § 27 zák. č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, do I. a II. zóny odstupňované ochrany přírody. Jedná se tedy o území s významnými přírodními hodnotami s vysokým stupněm ochrany. Z pohledu ochrany přírody a krajiny tak silnice prochází velmi cenným územím, navíc se v její těsné blízkosti nachází tři významné lokality. Přírodní památka Za lesem, přírodní památka Bahulské jamy a Národní přírodní rezervace Javorina.

Autobusem až na vrchol
Zhruba šest kilometrů dlouhá cesta začíná křížením s mezinárodním tahem I/54 na Slovensko a končí přibližně ve své polovině u chaty zvané Kamenná bouda. Odtud už musíte jen pěšky.
„Pokud nastane potřeba podpořit projekt na obnovu cesty, budeme jednoznačně pro,“ říká Antonín Popelka, starosta Strání-Květné. Velká Javořina leží v katastru jeho obce a dostat se na vrcholek po čtyřech nebo dvou kolech by podle Popelky přivítali jak místní obyvatelé, tak návštěvníci regionu. „K vysílači na vrcholu, kde v čase Československa sloužila vojenská posádka a který leží na straňanském pozemku, se jezdilo dlouhá léta bez problémů. Zlom nastal po sametové revoluci. Dnes se nedostanete dál než ke Kamenné boudě. Ale i na cestě k chatě to bývá krušné. Musíte jet obezřetně a vyhýbat se ostrým kamenům, nejrůznějším nerovnostem a jámám. Jinak přijdete v lepším případě o pneumatiky a v horším si poškodíte přední nápravu. A když už se dostanete k chatě, dál už vás značka nepustí. A i kdybyste se rozhodli jet dál, autem se zkrátka o mnoho metrů dál nedostanete,“ popsal současnou situaci starosta.
„Jámy přitom nejsou nijak malé, některé mají v průměru bezmála půl metru a hluboké jsou až patnáct centimetrů,“ upozorňuje starosta Vlčnova Jan Pijáček. Ten pamatuje doby, kdy se na Velkou Javořinu jezdilo dokonce autobusem. „Je to už hodně dávno, určitě nejméně třiadvacet let. Jako bývalý člen výboru Javořinských slavností jsem v jednom z autobusů také cestoval,“ zavzpomínal Pijáček, který by pro opravu zdevastované silnice také zvedl ruku.
Jeho straňanský protějšek Popelka je přesvědčen, že obnova cesty by ještě víc povzbudila příznivce extrémní cyklistiky, kteří do okolí jezdí kvůli členitému terénu už dnes.
„Cyklotras v okolí je hodně a další trasa na Velkou Javořinu by rozvoji turistiky jen pomohla. Osobně horskou cyklistiku nevyhledávám, ale určitě bych patřil k těm, kteří by novou trasu rádi vyzkoušeli. Že má Velká Javořina turistický potenciál, to není jen prázdné slovo,“ podotkl Popelka.
I když se možná rekonstrukce nedaleké obce Březová netýká, i zde by ji především kvůli rozšíření cyklotras přivítali. „Snaze o rekonstrukci říkám ano. Ostatně jde o obnovu, ne o stavbu nové silnice,“ konstatoval starosta Josef Trecha. A doplnil: „Jen mě velmi mrzí, že podobné snahy o obnovu se nám vyhýbají. Cesta do Březové ve směru od Strání je přitom na řadě míst v katastrofálním stavu. A ideální to není ani v opačných směrech na Nivnici nebo Lopeník. I zde se musíte vyhýbat spoustě nerovností. A to jde o přístupové silnice pro obyvatele, ne pro občasné turisty,“ upozornil starosta Trecha.

autor: JAROSLAV CHUDARA
TOPlist

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace