Báňský úřad rozhoduje o těžbě na Ostrožsku. Protesty sílí

Báňský úřad rozhoduje o těžbě na Ostrožsku. Protesty sílí
Foto: ilustr., sal  /  Nedaleko Uherského Ostrohu a Moravského Ostrohu se těží roky...
Uherský Ostroh, Moravský Písek Zprávy 04 / 09 / 2017

Čím blíže je rozhodnutí o povolení těžby štěrku na Ostrožsku, tím více sílí hlasy varující před nenávratnými změnami v přírodě. Připomeňme, že o souhlas usilují České štěrkopísky zastoupené firmou Jampílek z Lázní Toušeň už jedenáct let. A stejně dlouho trvají protesty, které v posledních měsících vyvrcholily podporou celkem 57 zastupitelstev měst a obcí na Hodonínsku. Problém se však dotýká také Zlínského kraje, konkrétně okolí Uherského Ostrohu. Na tahu je nyní Obvodní báňský úřad pro katastry krajů Jihomoravského a Zlínského v Brně. Jeho verdikt se očekává v nejbližších dnech.
„Nepoctivá kampaň vůči našemu záměru těžby bohužel neustává ani poté, co posuzování vlivu záměru na životní prostředí EIA vedené Ministerstvem životního prostředí nezjistilo žádné podstatné okolnosti, které by těžbě bránily,“ uvádí vedení Českých štěrkopísků (viz DOBRÝ DEN, číslo 35 z pondělí 28. srpna). „Naše těžba je stále vykreslována jako katastrofická hrozba, zatímco jsou přehlíženy poznatky z nesčetných pískoven v blízkém i vzdálenějším okolí, ale i z celé ČR nebo ciziny, kde řádně prováděná těžba štěrkopísku rizika nepředstavuje a právě naopak těžební jezera často slouží jako kvalitní vodní zdroj.“
Mezi největší odpůrce těžby patří Moravský Písek. Proč? „Hlavním důvodem je ochrana výjimečně kvalitního zdroje pitné vody,“ vysvětluje Hana Habartová, starostka obce a jedna z iniciátorů petice s výmluvným názvem „NE ohrožení pitné vody pro 140 tisíc lidí“.
Zatímco vodní rezervoár leží na katastru Moravského Písku, místo dlouhodobé těžby se nachází na sousedním katastru Uherského Ostrohu. „Což zakládá problém, že těžba je na území Zlínského kraje, ale veškeré negativní dopady spojené s těžbou neseme my, občané v Jihomoravském kraji. Ať už jde o možnost zasažení vodního zdroje, zvýšenou dopravu, prašnost nebo hlučnost…“
Proti těžbě se vyslovilo 57 zastupitelstev obcí a měst okresu Hodonín. Pokud jde o samotný Moravský Písek, tady říká těžbě NE většina obyvatel. Petici pak v celém regionu podepsalo už několik tisíc lidí.
Je mezi nimi také starostka Uherského Ostrohu Hana Příleská. „Nové studie navíc ukazují, že zpracovatelé posudků EIA vycházeli z údajů, které dlouhodobě neodpovídají vodním poměrům spodních vod v dané oblasti. Rizika jsou tedy vyšší, než autoři a posuzovatelé EIA připouští,“ upozorňuje starostka. „Je také důležité vědět, že plánovaný záměr je umístěn v aktivní zóně záplavového území a ochranném pásmu vodního zdroje a že dotčená oblast začíná trpět vysycháním. Firma přitom počítá, že se vody z těžebního jezera využijí jako závlahy. To znamená, že bude docházet k dalšímu odčerpávání vody, která bude chybět v jímacím území…“
Těžařská firma navíc bude muset nutně odkrýt povodňové hlíny, které jsou přirozeným filtrem pro spodní vodu. A v tom je údajně vůbec nejvážnější problém. „Zdroj pitné vody se pak stane mimořádně ohroženým,“ shodují se starostky Habartová a Příleská.
České štěrkopísky s tím zásadně nesouhlasí. Ve svém písemném vysvětlení k problému pak uvádí: „Těžba zde pro vodárenské využití nebezpečná není a naopak je doložitelné, že řízenou těžbou a rekultivací vznikají přírodně cenné areály, namísto například polí intenzivně postřikovaných pesticidy a chemickými hnojivy. Nebylo by snad logičtější, kdyby zde zemědělci přestali vypouštět hnojiva a pesticidy a znečišťovat přírodu, pole, řeky a potoky? Na takovou ochranu vodních zdrojů by se myslím měly úřady a politici zaměřit především, a ne si selektivně vybírat, komu zabrání v těžebním záměru, a jiným s tím napomáhat.“

autor: JAROSLAV CHUDARA
TOPlist

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace