Když si koupíte loď a spustíte ji na Baťův kanál, žádné povolení od něj a jeho týmu nepotřebujete. Přesto se bez společnosti, kterou zastupuje, obce a města neobejdou. U břehů by kotviště možná vznikla, ale o pravidelném rozvoji vodní cesty by se hovořit nedalo. „Jsem ředitel Baťova kanálu, ale voda a její břehy patří státu, v našem případě Povodí Moravy. Takže pokud bychom šli do důsledku, ředitelem Baťova kanálu je ředitel Povodí Jan Hodovský. Obecně prospěšná společnost Baťův kanál, kterou zastupuji, zajišťuje rozvojové projekty, aktivity a propagaci. Sami nic neprovozujeme,“ říká Vojtěch Bártek.

Už jste byl letos na vodě?
Několikrát. A dokonce ještě před prvomájovým otevřením Baťova kanálu, které se letos uskutečnilo v Uherském Ostrohu. Svezl jsem se na palubě našeho plovoucího informačního centra, kterým je loď Ad Fontes. Zimovala ve Spytihněvi, takže jsme ji přesunuli po proudu do Ostrohu. S přítelkyní jsme pak stihli projet také meandry řeky Moravy, známé a vyhlášené Strážnické Pomoraví. Stejně tak se mi už podařilo sjet cyklostezku, která lemuje kanál. Šlapal jsem z Olomouce až do Veselí nad Moravou. Takže „revír“ už mám zmapovaný a zkontrolovaný z obou stran. (smích)

K čemu slouží plovoucí informační centrum?
Chceme být stále blíž lidem. Ad Fontes nám pomáhá k propagaci už třetím rokem. Loď slouží jako naše zázemí na akcích. Křižujeme pravidelně kanálem, třeba při jeho odemykání jsme prodávali lístky na plavby, poskytovali jsme rady a tipy kde strávit pohodovou dovolenou na kanálu. Mimochodem, název lodi Ad Fontes, což se dá volně přeložit jako K pramenům, má dvojí smysl. Lze si ho vyložit také jaké cestu k pramenům poznání. A propagace kanálu patří k naší práci.

Vaše ředitelna sídlila ještě nedávno přímo ve veselském přístavu. Dnes si ale povídáme v centru města. Sedíme v Panském domě, navíc v místnosti oddělené jen skleněnou výplní od výstavní galerie. Proč?
Pokud jde o metry čtvereční, které můžeme zdarma využívat, v tomto případě šlo jednoznačně o krok kupředu. Město Veselí nám dalo do správy celou expozici o Baťově kanálu, která je velmi prostorná. Lidé si tady mají možnost prohlédnout pět modelů a čtyřiadvacet informačních panelů. Expozici jsme v minulých dnech představili také v Senátu. Zatímco dřív jsme sídlili ve dvou malých kancelářích, nyní jsou k dispozici solidně velké prostory. Je to velké zázemí a neplatíme nic. Protislužbou se staráme o expozici a eventuálně provádíme návštěvníky. Sídlíme v krásných prostorách, ale uznávám, ke kanálu máme dál.

Kdo vás v přístavu vystřídal?
Jeho provozovatel. Je ale docela možné, že zase budeme k vodě blíž. Existuje totiž možnost, že se nastěhujeme do budovy bývalé Myslivny, která stojí jen několik metrů od přístavu. Město uvažuje o její rekonstrukci. Pokud se vše povede podle plánu, Baťův kanál získá skutečně reprezentativní prostory také pro expozici. Jde zhruba o dvouletý výhled, takže ke stěhování by mohlo dojít snad v roce 2017.

Jak vlastně společnost Baťův kanál funguje?
Voda a její břehy patří státu, v našem případě Povodí Moravy. Takže pokud bychom šli do důsledku, ředitelem Baťova kanálu je ředitel Povodí. My, a nyní hovořím za města, obce a zlínské a jihomoravské hejtmanství, které naši obecně prospěšnou společnost zřídily a podporují, se staráme o rozvojové projekty, aktivity a propagaci. K dispozici je Informační centrum Baťova kanálu, vedeme živé internetové stránky, spolupracujeme s provozovateli přístavů. Sami nic neprovozujeme. Přístavy jsou ve správě soukromých podnikatelů, kterých je rok co rok víc. Předloni jich bylo patnáct, loni dvacet. Půjčují lodě, provozují občerstvení. My se snažíme propagovat vodní cestu a spolupracujeme s obcemi a Ředitelstvím vodních cest na rozvojových záměrech. Radnice neumí provozovat Baťův kanál. Nemají odbory, které by se na něco podobného specializovaly. Je na nás, abychom byli v kontaktu se všemi obcemi podél kanálu. Zrovna minulý týden jsem měl setkání s firmou, která pracuje na studii vylepšení přístavu Napajedla.

Jak se kanálu daří po ekonomické stránce?
Jsme obecně prospěšná společnost se statutárním zástupcem (ředitel Bártek, pozn. autora), správní a dozorčí radou. Těm skládám účty. Správní rada schvaluje rozpočet a hospodaření, vede mě metodicky a může mě také odvolat. Dozorčí rada je kontrolním orgánem, který sleduje soulad naší činnosti se zákony a předpisy. Pracujeme s veřejnými prostředky, proto jsme každý rok pod kontrolou auditu a jeho kulatého razítka.

A rozpočet?
Ten se mění podle rozsahu činností, zhruba se pohybuje kolem částky 1,5 až 2 miliony korun ročně. Jsme servisní organizací, která cílí místo na majetek na koordinační činnost. Musíme být katalyzátorem a motorem a ne podnikatelem nebo správcem majetku. Také proto pracujeme jen v pětičlenném složení. Jde o dva zaměstnance na plný úvazek a tři externisty. Cílíme na propagaci a marketing. Vydáváme materiály pro veletrhy turistického ruchu, snažíme se dostat Baťův kanál stále více do povědomí. Pořádáme facebookové soutěže, ta poslední byla o cyklodres Baťova kanálu. Velmi důležití jsou pro nás malí pasažéři.

Ti ale na vodu nesmí sami...
To je pravda. Je tady ale několik projektů, které mají ohlas především u dětí. Třeba Jana Šulcová z přístavu ve Vnorovech pro ně vydala omalovánky. Nyní se uvažuje o dalším vydání, které chceme šířit na veletrzích turistického ruchu. Z Vnorov pochází také dětská hra Kocábky na Baťově kanále, která připomíná známé Člověče, nezlob se. Tuto hru jsme také odkoupili a nasadili do soutěží a marketingových akcí. Nabízíme také akční, Pirátské plavby. Za těmi ale musí návštěvníci z Hradišťska trochu dál, do přístavu v Hodoníně. Jde o plavbu s královnou, která veze poklad. Její loď je ale přepadena piráty. Je to vzrušující plavba s programem. A když jsem zmínil Vnorovy, tady mají i Pohádkovou stezku se zvířaty.

V posledních letech přibývá lidí, kteří chtějí mít vlastní loď. Pokud se majitel rozhodne spustit ji na Baťův kanál, musí se s vámi dohodnout na podmínkách?
Nemusí. I zde ale dokážeme být užiteční každému, kdo se rozhodne rozšířit flotilu. Baťův kanál je veřejná vodní cesta a pokud se rozhodnete pořídit si loď, můžete pravidelně využívat našich služeb. Žádnou smlouvu s námi nebudete uzavírat. Vše potřebné najdete na webových stránkách batacanal.cz.

Kotvit ale nemůžu podle libosti. Nebo ano?
Pokud máte zájem o dlouhodobé stání, potřebujete mít nutně kotviště. A místo si jednoduše pronajmete. Plavidlo nemůžete přistavit podle vlastního uvážení a zůstat tam dlouhodobě stát. To byste třeba v Uherském Hradišti nebo Starém Městě zablokoval dopravu. Přístavní hrany slouží jen pro krátkodobá kotvení. Pokud byste chtěl stát v přístavu delší dobu, tak si pronajmete prostory nebo část břehu od Povodí Moravy. Ceny se liší podle místa a jeho atraktivity. Jde zhruba o 1 500 korun ročně. Půjčovny lodí platí za roční pronájem okolo 4 až 5 tisíc korun.

Baťův kanál měří bezmála 53 kilometrů. Ještě pořád se buduje, nebo už je rozšiřování u konce?
Rozšiřovat se ještě stále můžeme. Situace má několik poloh. První spočívá v tom, že původní stavba byla projektovaná, a také postavená, pro nákladní plavbu. To znamená, že přeprava lignitu a uhlí neměla nároky na jídlo, pití a sociální zázemí. Infrastruktura z první republiky byla připravena výhradně pro přepravu zboží. Vyřešila však mnohé, co by se dnes ukázalo jako problém. Mám tím na mysli důmyslný systém plavebních komor a křížení s mosty. To dnešnímu využití kanálu ušetřilo velkou spoustu práce. Pak je zde infrastruktura pro turistické zázemí. Tedy přístavy, přístaviště, občerstvení, sociální zařízení, parkoviště, infocentra. Nevím, jestli tady budeme moci někdy říct, že je hotovo. Druhou věcí je prodloužení trasy. Dlouhá léta se snažíme o prodloužení do Hodonína a Kroměříže. Pravomocné územní rozhodnutí na vznik plavební komory Rohatec už máme na stole, nyní se usilovně snažíme dotáhnout stejné rozhodnutí pro Bělov. Zde jsou reálnými termíny na prodloužení roky 2017 a 18. Pokud se tak stane, kanál by se protáhl o dalších zhruba dvacet kilometrů.

A co slovenská část kanálu?
Na vysoké úrovni je spolupráce se Skalicí, která má svůj přístav napojen na naše internetové stránky. Dá se říct, že propagace kanálu směřuje pravidelně také na Slovensko. Není výjimečné, že na kanál přijíždí lidé ze vzdálených míst, třeba až z Košic. Ve Skalici si na několik hodin půjčí motorovou loď a večer se znovu vrací domů, tedy na druhý konec Slovenska. Slovenština je na kanálu už dlouhé roky velmi slyšet.

Nevadí Baťovu kanálu výkyvy počasí?
Nás trápí, když je vody víc než méně.

Promiňte, ale vody přece ubývá…
Máte pravdu v tom, že dlouhodobě je vody méně. Nicméně na kanálu existuje fungující soustava jezových zdrží, které nám vodu hlídají na úrovni splavnosti. Nyní už asi třetí týden protéká kanálem denně zhruba třicet kubíků vody za vteřinu a systém hladinu stále drží na stejné úrovni. Provozní problémy se tedy nevyskytují. Přijdou tehdy, pokud se vyskytne velká bouřka. Když za krátkou dobu spadne ohromné množství vody, dostáváme se do velkých průtoků, při nichž už plavba po řece Moravě není možná. Tím pádem jsme omezeni, protože za této situace se dá plout pouze po kanálových úsecích. Po bouřkách a přívalových deštích se objevuje také spousta naplavenin, které se ukládají do plavebních komor. Zvyšují se tak náklady na čištění. Navíc do motoru se může namotat některá z nečistot, co zvyšuje nebezpečí. Takže shrnuto: ano, změna klimatu má vliv, ale pokud nedojde ke katastrofálnímu suchu, tak nám spíš než méně vody vadí jednorázové přívaly vody. Výhodou kanálu je, že se nachází na dolním toku Moravy, která sbírá vodu ze spousty toků. Dá se říct, že přináší vodu z Jeseníků a Beskyd.