Burčák, víno a památky přilákaly davy z celé republiky

Foto: sal  /  Do krojů se oblékli také starosta Uherského Hradiště Stanislav Blaha a místostarosta Zdeněk Procházka.

Popatnácté, ale znovu nevšední, originální a nedostižné. Takové byly letošní Slovácké slavnosti vína a otevřených památek v Uherském Hradišti, nejvyhledávanější oslava vína, folkloru a památek v zemi. O páteční slavnostní zahájení se postaral mikroregion Za Moravú stylově, šachovnicovým praporkem. Po Masarykově náměstí se neprojeli žádní krojovaní na koních, davy lidí ustupovaly čtyřem jezdcům na plochodrážních strojích. Přijeli z Březolup, součásti mikroregionu.
Zhruba pětadvacetitisícové Uherské Hradiště se na víkend znovu proměnilo ve více než padesátitisícové centrum Slovácka. „V průběhu slavností jsem zahajoval tolik programů a vystoupení, že jsem se prakticky nezastavil. Ale i přes to jsem stihl vnímat onu nenapodobitelnou atmosféru, jaká tuto lidovou slavnost provází. A chci zdůraznit, že tím nejdůležitějším úkolem a posláním je nést dál naše tradice. Z toho vychází také přístup obyvatel okolních obcí a měst, který je obdivuhodný. Díky tomu se naše slavnosti stávají událostí, za kterou se do Uherského Hradiště sjíždějí lidé z celé republiky i ze zahraničí,“ hodnotí starosta Stanislav Blaha, podle kterého jsou slavnosti už srovnatelné s fenomény jízdy králů nebo verbuňku. „Slavnosti považuji za vydařené. Hradiště se hmatatelně stalo centrem a srdcem Slovácka, do kterého se v jeden okamžik sjeli lidé z bezmála stovky obcí z celého Slovácka, a to v celé své kráse a nádheře krojů. V ten okamžik jsou tady všichni doma. Je to oslava nehmotného kulturního dědictví Moravy,“ dodává Antonín Mach, ředitel hradišťského Klubu kultury, hlavního pořadatele slavností.
Mezi návštěvníky, kteří nevynechali jediný ročník, patří podnikatel a senátor Ivo Valenta. „Velkolepých oslav slavností vína jsem se i letos velice rád zúčastnil, a to s celou svou rodinou. Děti se i letos oblékly do kroje a moc si to užívaly. Myslím si, že letošní 15. ročník byl v mnoha ohledech rekordní. Jsem rád, že tuto akci kromě starších generací stále častěji vyhledávají také děti a mládež. Touto příjemnou cestou tak poznávají krásu krojů a budují si vztah ke kulturním kořenům našeho regionu. Tato akce ukazuje neuvěřitelné bohatství našeho regionu, které se zde udržuje již několik staletí a na které můžeme být právem hrdí,“ sdělil slovácký senátor.
Od sobotního rána se ve Vinohradské ulici řadil průvod tří tisícovek krojovaných ze 74 měst a obcí, aby se od deváté hodiny vydal na pochod městem. Atrakcí byla účast albánského folklorního souboru Arian Plaku. O významu účasti v průvodu vypovídá příběh Barbory Huňkové z pěveckého soubor Mistřické Frajárky. „Barbora nechtěla o slavnosti přijít, takže jsme ji táhly v průvodu na vozíku,“ vysvětlovaly usměvavé pěvkyně.
Po oba víkendové dny se v historickém centru Uherského Hradiště konal jarmark. K dostání byly speciality všeho druhu. „Ochutnali jsme šumajzly, bálešáky, koláčky, buchty i bramborák. Přibraly jsme určitě kilo nebo i dvě,“ smály se sestry Matuškovy z Veselí nad Moravou. Jejich mikroregion nabízel skutečnou raritu, zmrzlinu z vína.
Po mnoha letech nelákal mikroregion Buchlov na speciality ze švestek. „Trnek bylo letos málo, takže jsme je vyměnili rovnou za slivovici. Dajte si s nama,“ lákali krojovaní. Avšak mykologové ze Salaše, ti nedostatkem úrody netrpěli. Připravili velkou, a především voňavou výstavu hub.
Gurmány byl tradičně obklopen mikroregion Za Moravú. Aby také ne, podávaly se klobásky z Mistřic, nedachlebický hovězí guláš od Františky Kaňovské nebo pekárenské výrobky z Topolné. Vůbec největším trhákem byl chleba se sádlem a cibulí. Mikroregion ale nelákal jen na jídlo. Třeba Marie Sekaninová z Topolné představila vyškrabávané kraslice.
V rámci slavností se uskutečnila Národní soutěž vín slovácké podoblasti. Sdružení slováckých vinařů, které je pořadatelem vyhledávané soutěže pořádané ve Vinohradské ulici, nabídlo 471 vzorek od 71 vinařů a vinařských firem. Titul šampion získal Alibernet 2015, pozdní sběr od Luďka Botury. V neděli se pak v hradišťské Redutě uskutečnila výstava dvanácti místních vinařů s ochutnávkou.
Již tradiční a nedílnou součástí Slavností vína a otevřených památek je také Putování Vinohradskou ulicí. To letošní bylo skutečně rekordní - do Vinohradské ulice, které se „otevřela“ v sobotu, ve 14 hodin, přišlo na 12 tisíc návštěvníků. Řada z nich také využila kyvadlové autobusové dopravy, která propojila centrum Uherského Hradiště s přilehlým slováckým muzeem v přírodě - Parkem Rochus.
Návštěvníky Vinohradské ulice čekalo celkem 22 stanovišť s vínem, burčákem, slováckými specialitami, lidovými řemeslníky, hudbou, tancem a soutěžemi. Otevřeno pro ně bylo až do pozdních nočních hodin 8 vinných sklepů a k příjemné náladě hrálo 12 cimbálových muzik. Novinkou bylo otevření nově zrekonstruovaného, nejstaršího barokního sklepa ulice, který pochází již z roku 1739.
Nechyběla ani tradiční Národní nominační výstava slovácké vinařské podoblasti. Program myslel na všechny generace, včetně dětí, pro které byla připravena řada her, hlavolamů a soutěží.
Víno a burčák tekly proudem také v Parku Rochus, kde si mohli návštěvníci ochutnat třeba i čerstvě vypresovanou šťávu z hroznů. „Myslela jsem si, že jde o „jabčák“, ta chuť mě mile překvapila. Už vím, že není nad čerstvou šťávu,“ vyznala se Jitka Jelenová, která na slavnosti přijela z Prahy. Společně s přítelem si pochvalovala také mimořádně otevřenou komunistickou věznici. „Že jsme si vystáli bezmála dvouhodinovou frontu, to nám nevadilo. Chtěli jsme se podívat, kde trpěli političtí vězni. Snad se ta doba už nikdy nevrátí,“ podotkli Michal Novotný a Jitka Jelenová. Pokud jde o návštěvnost věznice, jen v sobotu prošlo chodbami utrpení a celami smrti 2 210 návštěvníků.