Byrokracie a daně dusí podnikatele. Česko musí změnit kurz, vzkazuje prezident Hospodářské komory

Foto: KHK ZK  /  Zdeněk Zajíček, prezident Hospodářské komory ČR

Byrokracie, rostoucí náklady, ale i šance na změnu – tak hodnotí uplynulý rok prezident Hospodářské komory ČR Zdeněk Zajíček. Podle něj podnikatelé potřebují méně papírování, stabilní daňové prostředí a smysluplnou digitalizaci, která jim usnadní podnikání. „Přes rozbouřené vlny, po kterých plujeme, máme pro změnu kursu příznivý vítr. Teď musíme donutit kormidelníka, aby otočil kormidlem,“ říká Zdeněk Zajíček v rozhovoru pro DOBRÝ DEN S KURÝREM, kde otevřeně mluví o tom, co podnikatele brzdí a kde vidí největší příležitosti k růstu.

Jaký byl loňský rok z pohledu podnikatelů?
Rok 2024 byl pro podnikatele stále náročný, ale zároveň přinesl některé pozitivní momenty. Na jedné straně čeští podnikatelé stále čelili vyšším nákladům na energie, rostoucím cenám práce a nejistotě na evropských trzích, na druhé straně se podařilo stabilizovat inflaci. Klíčovým tématem však zůstávají regulace a vysoká byrokratická zátěž, což Hospodářská komora opakovaně zdůrazňovala jako hlavní bariéru rozvoje podnikání. S ohledem na to, že těžiště řešení tohoto problému ale primárně leží na evropské úrovni, je nezbytné prosadit změny ve spolupráci s dalšími zeměmi a podnikatelskými organizacemi. Přes dílčí pozitivní kroky není dynamika reakce na aktuální výzvy na úrovni sedmadvacítky podle nás ani zdaleka odpovídající výzvám, před kterými stojíme. Chci věřit, že se to v tomto roce změní, protože změnu kursu potřebujeme co nejdříve.

Co se podle vás podařilo prosadit z hlediska rozvoje podnikatelského prostředí nejvíce a co naopak nejméně?
S ohledem na to, že při setkáních s našimi členy opakovaně ze všech stran slyším jako hlavní problém stížnosti na regulatorní a byrokratickou zátěž, se kterou se musejí vypořádat, musím na první místo dát dílčí zlepšení, jichž se nám podařilo dosáhnout v těchto oblastech. Byť často jde s ohledem na legislativní proces a jeho lhůty o opatření, která vstoupí v platnost letos anebo až napřesrok. Tady jsme se výrazně podíleli na projektu jednotného měsíčního hlášení, kterým se smrskne podnikům povinnost vyplňovat pětadvacet formulářů v různých termínech na jedno elektronické podání. Zjednodušení přináší i námi prosazovaná flexinovela zákoníku práce, kterou před několika týdny přijal parlament. Jde mimochodem za dlouhé roky o první novelizaci této klíčové právní normy, která definuje tuzemský pracovní trh, jež zohledňuje také zájmy zaměstnavatelů, a nejen zaměstnanců. Prosadili jsme také daňové úlevy pro zaměstnanecké benefity, rozšíření počtu uznaných kvalifikačních oborů a ve spolupráci se zainteresovanými resorty jsme našli cestu, jak podporovat přísun kvalifikované pracovní síly ze zahraničí na český napjaty pracovní trh.
A neúspěchy, které já vidím, se bohužel týkají také propásnutých příležitostí v oblasti digitalizace, jež je podle mě klíčem k řešení celé škály problémů mezi podnikateli a státem. Zde se nepodařilo naplnit právo občanů na digitální služby v dohodnutých termínech. A z digitalizace stavebního řízení v gesci bývalého vicepremiéra pro digitalizaci Ivana Bartoše se stala i přes naše upozornění a varování jednoznačně blamáž roku, která zasáhla stavebníky, developery, architekty, ale i obce a drobné majitele nemovitostí.

Potvrdil minulý rok roli Hospodářské komory jako klíčového hráče v prosazování zájmů podnikatelů?
Ano, a to nejen v oblasti byrokracie, ale i v řešení dalších zásadních témat, jako je energetická stabilita, pracovní trh nebo reforma daňového systému. Naše aktivity v rámci tripartity a vyjednávání s vládou jasně ukázaly, že Hospodářská komora je partnerem, který dokáže hájit zájmy podnikatelů a přicházet s konkrétními návrhy řešení.
Zde je ale třeba připustit i to, že současný vývoj přímému vlivu Hospodářské komory na zastupování podnikatelů vůči státní administrativě úplně nepřeje, Je to dané přenosem kompetencí na evropskou úroveň, změnami, kdy stále více strategické agendy, která ovlivňuje konkurenceschopnost českých podniku určuje evropská exekutiva. Na této úrovni je komora jedním z mnoha hráčů, kteří hájí podnikatelské zájmy, a to často hráčů z daleko větších zemí. Proto potřebujeme být v Bruselu slyšet a my děláme aktuálně vše pro to, abychom měli v rámci sedmadvacítky ten nejsilnější hlas, jak jen to jde. Zatím se nám to strategicky daří, jak díky spolupráci s dalšími podnikatelskými organizacemi ze sedmadvacítky, díky kterým aktuálně v čele Eurochmabres stojí náš bývalý prezident Vladimír Dlouhý, tak i díky aktuálnímu úspěchu, kdy byla naše zástupkyně v Bruselu Alena Mastantuono zvolena místopředsedkyní Evropského hospodářského a sociálního výboru. Díky tomu máme aktuálně v Bruselu tak silné zastoupení, jaké jsme nikdy v minulosti neměli. A já věřím, že se nám to podaří plně zužitkovat při prosazování změn a kroků, které chceme prosadit, a máme je již strategicky připravené. Myslím, že v tomhle čase je to obzvláště důležité, protože se nám v nastalé politické situaci otevírá prostor ke změnám, po nichž je aktuálně u veřejnosti poptávka. Řečeno s nadsázkou – přes rozbouřené vlny, po kterých plujeme, máme pro změnu kursu příznivý vítr, teď musíme donutit kormidelníka, aby otočil kormidlem.

Podnikatelé často kritizují přebujelou byrokracii. Je to důvod, proč Komora spustila antibyrokratickou reformu?
Jednoznačně. Dlouhodobě podnikatelé tráví příliš mnoho času administrativou místo toho, aby se mohli věnovat rozvoji svého podnikání. Antibyrokratická reforma zahrnuje několik kroků – digitalizaci státní správy, zrušení zbytečných povinností a zjednodušení legislativních procesů. Naším cílem je odstranit největší překážky v podnikání a snížit časovou i finanční zátěž firem. Předně ale chceme prosadit jeden princip, který bych rád vyzdvihnul – mechanismus, který bude nadále hlídat jakýsi index regulatorní zátěže – bude kontrolovat u aktuálních kroků administrativy a zákonodárců, zda tyto povinnosti podnikatelům nepřidávají nadbytečně, protože je daná oblast již regulována.

Jaké změny v zákoníku práce považujete za nejpodstatnější a na co se chcete soustředit v dalším vyjednávání s vládou?
Velké téma byla regulace práce na dálku, flexibilních úvazků a dohod o provedení práce. Hospodářská komora podporuje moderní a flexibilní formy zaměstnávání, které umožní firmám efektivně řídit pracovní sílu v rychle se měnícím ekonomickém prostředí. Už jsem mluvil o tom, že flexinovela je po velmi dlouhé době první novelizací, která vyslyšela také požadavky zaměstnavatelů, byť ne všechny naše návrhy byly zohledněny. Bereme ji tedy nikoliv jako revoluci, ale určitou evoluci. Je to minimálně krok správným směrem, který ukazuje, že stát často reguloval věci, kterými komplikoval život jak zaměstnavatelům, tak i zaměstnancům. Šlo třeba o nesmyslný zákaz, který bránil rodičům pracovat na stejné pozici během mateřské či rodičovské dovolené, což pak řada zaměstnavatelů složitě obcházela, aby mohla tomuto rodiči dát práci, která mu vyhovovala. Proč by koneckonců někdo měl měnit pracovní činnost u toho samého zaměstnavatele jen proto, že se rozhodl mít dítě? Stejně tak mizí zbytečné lékařské prohlídky pro lidi, kteří nejdou do rizikového zaměstnání – šlo jen o zdržování a byrokracii. Myslím, že je to posun, a hlavně to otevírá diskusi o tom, jestli není pro zaměstnavatele a zaměstnance často lepší mít možnost uzavírat dohody i bez složitých státních omezení. Je to první krok správným směrem – a doufejme, že ne poslední.

Jaký je váš názor na změny v daňové politice vlády?
Podnikatelé dlouhodobě volají po stabilním a předvídatelném daňovém prostředí. Bohužel jsme v uplynulém roce viděli spíše nárůst daňového zatížení, což jde proti podpoře konkurenceschopnosti českých firem. Hospodářská komora prosazuje efektivnější daňový systém, který nebude brzdit podnikání, ale naopak podpoří investice do inovací a růstu. Na druhou stranu tyto kroky vlády byly vyvolané geopolitickými změnami a dopady ekonomických turbulencí, především na energetickém trhu. Byla to reakce na nedomýšlené dopady některých evropských politik a důsledky předchozí pandemie COVID-19. V tomto kontextu bych se proto spíše přimlouval, aby větší prozíravost v souvislosti s konkurenceschopností našich ekonomik projevoval Brusel, aby důsledky následně národní vlády nemusely „hasit“ obdobnými nepopulárními zásahy do stability svých daňových systémů.

Nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců je velký problém. Jaké vidíte řešení?
Hospodářská komora vnímá nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců jako zásadní problém, který brzdí rozvoj českých firem. Řešení vidíme ve třech klíčových oblastech. První je reforma vzdělávacího systému s důrazem na duální vzdělávání. To znamená užší propojení škol a firem, aby studenti už během studia získávali praktické zkušenosti a byli lépe připraveni na skutečné pracovní podmínky. Inspirací je například německý nebo rakouský model, kde firmy přímo spolupracují se školami a podílejí se na tvorbě vzdělávacích programů. Druhým nezbytným krokem je podpora rekvalifikací, protože trh práce se neustále mění a zaměstnanci se musí přizpůsobit novým technologiím a profesím. V roce 2024 komora realizovala zkoušky ze 17 profesních kvalifikací, kterých se zúčastnilo 264 uchazečů. Tyto programy pomáhají lidem získat nové dovednosti a firmám zajistit, že budou mít dostatek kvalifikované pracovní síly. Třetím klíčem k řešení je zjednodušení příchodu kvalifikovaných pracovníků ze zahraničí. Komora v tomto směru pomohla v roce 2024 více než 1 300 firmám zajistit téměř 8 000 kvalifikovaných zaměstnanců v rámci vládního programu Kvalifikovaný pracovník. Pokud se tyto tři oblasti – vzdělávání, rekvalifikace a řízená migrace – podaří správně nastavit, české firmy mohou získat stabilní a kvalifikovanou pracovní sílu, která jim umožní rozvoj a inovace.

Jak hodnotíte aktivity Krajské hospodářské komory Zlínského kraje?
Zlínský kraj patří k regionům s vysokým podnikatelským potenciálem a Hospodářská komora zde odvádí skvělou práci, zejména v oblasti podpory malých a středních podniků, duálního vzdělávání a inovací. Naše spolupráce je intenzivní a jsem přesvědčen, že v příštích letech přinese ještě lepší výsledky.

Co by podle vás v roce 2025 pomohlo podnikatelům nejvíce?
Klíčové je vytvořit stabilní a předvídatelné podnikatelské prostředí. To znamená méně byrokracie, jednodušší daňový systém, podporu investic a jasnou strategii pro digitalizaci a modernizaci ekonomiky. Pokud chceme, aby Česká republika byla konkurenceschopná, musíme podnikatelům nabídnout lepší podmínky pro jejich růst a inovace. Konkrétní plány a návrhy k tomu Hospodářská komora má, potřebujeme jen vůli na národní i evropské úrovni tyto změny prosadit.