Kunovský les je posetý černými skládkami, některé jej „zdobí“ už léta. Jejich likvidace však vázne i přesto, že jde o Evropsky významnou lokalitu. Když totiž není žalobce, není ani soudce. A tak na počet hromádek a hromad s odpady nestačí ani prsty na obou rukách…
Aktuálně je nejkritičtější situace při cestě od jezu přes řeku Moravu směrem na Kostelany nad Moravou, kde je pár metrů od sebe hned šest ohnisek odpadu… „Třeba skládka pod obchvatem je už minimálně dva roky a nikomu to nevadí… Je to ostuda,“ zlobí se obyvatel sídliště Štěpnice, který do Kunovského lesa a podél řeky Moravy chodí často na vycházky. „Když ale na skládky nikdo neupozorní, tak to asi nikdo ani neřeší,“ kroutí hlavou.
A není daleko od pravdy. Radnice v Kunovicích ani odbor stavebního úřadu a životního prostředí uherskohradišťského městského úřadu o skládkách nemají tušení. „Žádný oficiální podnět na černou skládku neevidujeme. Problematiku s jejich odklízením však obvykle řeší katastrálně dotčené obce, kam jsou také podněty směřovány. Většinou se jedná o protizákonné jednání občanů,“ informoval Jan Pášma, mluvčí uherskohradišťské radnice, podle kterého na spoustu skládek narazí zaměstnanci města při různých pochůzkách. Často je hlásí i pozorní lidé. „I když někdo vysype odpad na obecní pozemek, který není na jeho odkládání určený, není důvod postihovat obce. Zvlášť když skládky obvykle na své nemalé finanční náklady odstraňují,“ poznamenal Pášma. Když odbor životního prostředí nezjistí viníka, vyzve k odstranění černé skládky v Kunovském lese město Kunovice. „Zákon o odpadech to sice obcím a městům neukládá, ale přesto je likvidují,“ podotkl Pášma.
„Černé skládky jsou sice na území našeho města, nicméně vlastníkem dotčených pozemků je Česká republika a správcem Lesy ČR, které za jejich stav odpovídají, byť jej nezpůsobily,“ poznamenala Ivana Majíčková, starostka Kunovic, podle které se skládky na území lesa objevují hlavně právě u obchvatu města. „S jistotou tak nelze říci, že jde o občany města,“ zdůraznila Majíčková. Radnice podle ní ročně investuje do likvidace černých skládek zhruba 50 tisíc korun. Jejich původce je totiž obtížné vypátrat. „Ještě obtížnější je pak prokázat, že materiály uložené na skládce skutečně pocházejí od něj, nikoliv od jiného „pachatele“, který třeba při své činnosti využívá podobné materiály,“ podotkla starostka Kunovic.
Autoři černých skládek si každopádně koledují o tučné pokuty, zakládají je totiž v Evropsky významné lokalitě, kde žije spousta vzácných a chráněných živočichů. Třeba kriticky ohrožený motýl pestrokřídlec podražcový, strakapoud jižní nebo lejsek bělokrký. „Inspekce životního prostředí může fyzické osobě za nezákonné nakládání s odpady napařit pokutu až jeden milion korun. Při rozhodování o konkrétní výši může hrát nemalou roli, kde skládku založil,“ upozornil Pášma.