Lubomír Traub je již tři roky náměstkem hejtmana Zlínského kraje, který dostal do vínku hned několik náročných oblastí. Na hejtmanství odpovídá především za strategický rozvoj, územní plánování, dotace, ale také například cestovní ruch. Jak prozradil v aktuálním rozhovoru, je skvělou zprávou, že se Zlínskému kraji v těchto oblastech začíná dařit. Například cestovní ruch, který byl zásadním způsobem postižen pandemií covidu, nejen přežil, ale dokonce se vrátil na předcovidová čísla a zaznamenal růst o dalších 9 %. Ale daří se také v dalších oblastech, jako je například obsazování strategické průmyslové zóny v Holešově. „Díky novým firmám také stoupne atraktivita Zlínského kraje a mladí lidé tak nebudou muset odcházet za pracovními nabídkami do jiných měst či zahraničí,“ je přesvědčený náměstek hejtmana Lubomír Traub.

Strategická průmyslová zóna v Holešově je takovým evergreenem Zlínského kraje a svého času to vypadalo, že možná zůstane dokonce prázdná. Jak si zóna stojí dnes? Daří se pro ní nacházet nové investory?
Strategická průmyslová zóna Holešov je poslední průmyslovou zónou, která nabízí 100 až 120 hektarů volných ploch. V posledních měsících byl zájem o volné pozemky ze strany investorů obrovský, s některými z nich vedeme další jednání o odkupu. Aktuálně je zóna zaplněna hlavně menšími a středními firmami, do budoucna bychom pro ni stále chtěli najít toho „strategického investora“ s určitou přidanou hodnotou nejen pro Holešov a jeho obyvatele, ale i pro Zlínský kraj jako celek. Potenciál pro menší firmy se už téměř naplnil, hlavním úkolem tedy do budoucna bude zejména hledání středně velkých investorů a dále strategického investora.

Průmyslová zóna vznikala v době, kdy byla výrazně větší nouze o práci a její existence měla podpořit ekonomickou stabilitu celého kraje. Platí to i dnes, kdy se naopak řada firem potýká s velkým nedostatkem zaměstnanců?
Dnešní zaměstnanost je historicky jedna z nejvyšších, to však neznamená, že by tím existence zóny přestala dávat smysl. Právě naopak. U některých firem může být problém v tom najít kvalifikované, kreativní či jinak nadané zaměstnance. Ve Zlínském kraji jim však v tomto, určitě nelehkém, úkolu napomáhá také zlínská Univerzita Tomáše Bati, kde nyní studuje mnoho nadaných studentů, kteří se chtějí na trhu práce uplatnit.

Vybudování zóny stálo stovky milionů korun, další téměř půl miliardy teď kraj posílá na další budování infrastruktury. Vyplatí se stále kraji tyto investice?
Bez dokončené infrastruktury nelze prodávat pozemky novým investorům. Mnohdy jsme byli svědky toho, že si velké firmy pro své výrobní či jiné závody volily konkurenční lokality (třeba i v zahraničí), kde „dojdou k hotovému“ a mohou okamžitě začít stavět. Toho se chceme vyvarovat. Musíme dát investorům vhodné podmínky k tomu, aby zde mohly firmy rozvíjet své podnikání. Díky novým firmám také stoupne atraktivita Zlínského kraje a mladí lidé tak nebudou muset odcházet za pracovními nabídkami do jiných měst či zahraničí.

V krajské firmě, která spravuje průmyslovou zónu, došlo v průběhu léta k personálním změnám. Co očekáváte od nového vedení?
Pan Radovan Macháček, který v zóně funguje jako nový předseda představenstva od srpna tohoto roku, má dlouhou manažerskou zkušenost kombinovanou s veřejnou funkcí. Velmi dobře zná oba pohledy, tedy jak pohled investora, tak veřejné instituce. Jeho zásadním úkolem bude zaměření se na hledání nových investorů, získání strategického investora, ale také dotažení současných jednání a výstavby.

Kromě strategického rozvoje máte v gesci mimo jiné také cestovní ruch. Jak jste spokojený s jeho restartem po náročném období pandemie covidu?
Do Zlínského kraje zavítalo v prvním pololetí tohoto roku téměř 360 000 návštěvníků, cestovní ruch zde tedy zažívá skvělé časy. Vrátil se na předcovidová čísla a oproti stejnému období minulého roku stoupl o dalších 9 %. Výsledek je dokonce o více než 12 000 návštěvníků lepší než v prvním pololetí roku 2019. Největší radost máme z nárůstu návštěv ze zahraničí. Je jich o 53 % více než ve stejném období před rokem. Zlínskému kraji na cestovním ruchu velmi záleží a podporuje jej mnoha způsoby. Nárůst počtu návštěvníků je tedy naplněním dlouhodobých cílů.

Klíčovým pro cestovní ruch v našem kraji je bezesporu také Baťův kanál. Zlínský a Jihomoravský kraj v polovině října podepsaly smlouvy o vstupu do společnosti Baťův kanál. Jaké změny to přinese?
Zlínský a Jihomoravský kraj se společně zaměřily na rozvoj Baťova kanálu. Hejtmani obou krajů podepsali 16. října v Uherském Hradišti vstup do společnosti Baťův kanál. Oba kraje tím získají kontrolu a větší zapojení do budoucích aktivit a plánů a budou přímo rozhodovat o jeho dalším směřování. Tento turistický fenomén přiláká ročně 80 až 90 tisíc návštěvníků. A to se bavíme jen o vodní cestě. Podél kanálu vede také dálková cyklostezka, je zde řada restaurací, kaváren a mnoho dalších služeb pro turisty. Společně s partnery kraj plánuje významné investice i do budoucna. Vzniknout by měla plavební komora v Bělově a rekreační přístav pro 83 lodí v Kroměříži. Protažením Baťova kanálu na jih do Hodonína a na sever do Kroměříže se tak rekreační vodní cesta rozšíří ze současných 53 kilometrů na 72 kilometrů v roce 2027.

Kde vidíte další příležitosti ke strategickému rozvoji Zlínského kraje?
Příležitosti vidím ve dvou rovinách. Jednak byl historicky rozvoj území Zlínského kraje vždy postaven na podnikavosti, inovacích a tvůrčím přístupu jeho obyvatel. Do budoucna je třeba podporovat rozvoj nejen v podnikatelském sektoru, ale napříč všemi oblastmi rozvoje kraje. Za druhé si myslím, že do budoucna bude rozvoj Zlínského kraje stále více spjat se schopností využití nových technologií, kde hraje významnou roli struktura ekonomiky a digitální kompetence jeho obyvatel.