Charita hledá dárce televizorů, bez zpráv a seriálů jsou senioři osamělejší

Foto: Charita Uherské Hradiště  /  Televize jsou pro seniory spojnicí s okolním sětem, zdrojem informací i zábavy.

Charita Uherské Hradiště hledá dárce, kteří nakoupí televizory pro klienty Pobytové odlehčovací služby Velehrad. Většina seniorů je totiž zvyklá sledovat zprávy nebo oblíbené seriály. Jenže televizor není součástí vybavení jednolůžkových pokojů, projekt rekonstrukce bývalé DZP Salašská už tak přišel na 70 milionů korun.

„Cílem je vytvořit prostředí, ve kterém se senioři cítí bezpečně, důstojně a co nejvíce jako doma. Jen kvalitní péče ale nestačí, potřebují také věci, které zpříjemňují běžný den a pomáhají překonávat chvíle samoty,“ vysvětlila Jitka Raclavská, mluvčí uherskohradišťské Charity.

Ze šestnácti pokojů mají televizory pouze tři, po jednom mimochodem darovaly i obce Kněžpole a Jalubí. Třináct klientů však stále zůstává odkázáno vesměs výhradně na kontakt s ošetřujícím personálem. Charita Uherské Hradiště, zřizovatel služby, proto vyzývá potenciální dárce k nákupu televizorů s úhlopříčkou minimálně 120 centimetrů. „Jejich potřeba je opravdu velká. Klienti mají vlastní jednolůžkové pokoje, což jim poskytuje soukromí a klid. Zároveň však tráví část dne sami. Televize je pro mnoho z nich spojnicí s okolním světem, zdrojem informací, zábavy i pocitu, že jejich běžný život pokračuje dál. Senioři byli zvyklí sledovat zprávy, oblíbené seriály nebo kulturní pořady každý den. Když o tuto možnost přijdou, velmi to vnímají,“ říká Pavla Zahrádková, vedoucí Pobytové odlehčovací služby Velehrad. I když jsou televizory pro klienty důležité, nebyly součástí vybavení pokojů. „Zajišťovali jsme stavební úpravy, zdravotnické vybavení, nábytek, bezpečnostní prvky a mnoho dalších nezbytností. Rozpočet se postupně výrazně navýšil, takže se finanční prostředky soustředily především na vybavení potřebné pro kvalitní a bezpečnou péči,“ poznamenala Zahrádková.

Z bezpečnostních a provozních důvodů Charita žádá pouze o nové televizory, nepřijímá použité ani zánovní. „I když televize není životně důležitá věc, pro člověka, který opustil svůj domov a ocitne se v novém prostředí, je možnost si pustit oblíbený pořad, sledovat dění ve světě nebo si jen zkrátit dlouhé chvíle velmi důležitá. Bez televize jsou dny našich babiček a dědečků mnohem osamělejší,“ zdůraznila vedoucí zařízení. Každý darovaný televizor podle ní pro klienty představuje nejen technické vybavení pokoje, ale kus domova, pohody a lidské blízkosti.