Jak chce kraj tento trend udržet, na co sází do budoucna a jakou roli v tom hraje značka Baťa nebo nové kulturní projekty? I o tom jsme mluvili s radním pro kulturu a cestovní ruch Ivanem Láskou.

V rozhovoru se dotýká i změn ve vedení Centrály cestovního ruchu Východní Moravy, financování kultury i toho, jak lépe propojit turismus s místním životem a tradicemi.

Centrála cestovního ruchu Východní Moravy má nového ředitele, který nastoupil na začátku února. Můžete prozradit, o koho se jedná a co od něj vedení kraje očekává?

Ano, novým ředitelem Centrály cestovního ruchu Východní Moravy je Michal Vala. Je to odborník s dlouholetými zkušenostmi v oblasti marketingu v cestovních ruchu. Věříme, že jeho příchod přinese nové impulsy a moderní přístup k propagaci našeho kraje. Od nového pana ředitele očekáváme nejen udržení vysoké odborné úrovně stávajících aktivit, ale i silnější důraz na digitální nástroje, prezentaci regionu na zahraničních trzích a hlubší provázání s místními aktéry v turismu. Je důležité, aby Centrála byla skutečným strategickým partnerem obcí, podnikatelů i kulturních institucí.

Podle nejnovějších statistik roste ve Zlínském kraji počet hostů i délka jejich pobytu. Čím si vysvětlujete, že se cestovnímu ruchu v regionu tak daří?

Růst zájmu o náš kraj je výsledkem dlouhodobé dobré práce, systematických investic i trendu, kdy lidé stále více vyhledávají autentická místa s osobním příběhem. Náš kraj má mimořádně rozmanitou nabídku – krásnou a zachovalou přírodu v Bílých Karpatech, Chřibech nebo Hostýnských vrších, tradiční folklorní oblasti jako Slovácko nebo Haná, významné kulturní památky, lázně a samozřejmě moderní architekturu a industriální dědictví Baťova Zlína. Máme kvalitní síť cyklostezek, zvyšujeme standard ubytovacích zařízení, podporujeme regionální gastronomii a propagaci šitou na míru jednotlivým cílovým skupinám – od rodin s dětmi až po aktivní seniory. Navíc vnímáme, že domácí turisté i zahraniční návštěvníci hledají místa, kde se mohou nejen podívat, ale i něco zažít. Proto podporujeme také zážitkový turismus, tematické akce a interaktivní formy poznávání regionu.

Řeší Zlínský kraj problém s přehlcením nejnavštěvovanějších turistických míst?

Ano, i v našem kraji se začíná projevovat problém nadměrné koncentrace turistů v určitých lokalitách – například v Luhačovicích, na Pustevnách, nebo při akcích jako Barum Rally. Nechceme, aby se návštěvnost soustředila jen na několik míst, a proto podporujeme rozmanitost nabídky a propagaci méně známých, ale přesto atraktivních cílů. Pracujeme na tom, aby se turistická infrastruktura rozšiřovala do všech koutů kraje. Zároveň je důležité vést dialog s obcemi a hledat citlivá řešení, která zohledňují ochranu přírody, dostupnost služeb i kvalitu života místních obyvatel. Turismus by neměl být na úkor místní komunity, ale měl by s ní být v souladu. Odpovědný turismus je pro nás klíčovou oblastí do budoucna.

Ve vaší gesci je kromě cestovního ruchu také kultura. Kde vidíte největší prostor pro lepší propojení obou oblastí?

Kultura a cestovní ruch by se měly vhodně doplňovat, proto bych rád obě tyto oblasti více propojil. Naše kulturní instituce nabízejí kromě atraktivních stálých expozic a výstav i celou řadu programů, které jsou z hlediska cestovního ruchu hodně zajímavé. Tuto skutečnost je dobré komunikovat mnoha kanály a jedním z nich je právě i Centrála cestovního ruchu.

Na konci února se uskuteční slavnostní otevření Čiperovy vily ve Zlíně. Jak bude vypadat její nová éra?

Čiperova vila je jednou z architektonických perel Zlína a jsem rád, že jsme jako kraj investovali do její obnovy, a díky tomu zde vzniklo nové Kulturní a kreativní centrum Zlínského kraje. To nabídne celou řadu kreativních workshopů – práci s 3D modelováním a 3D tiskem, tvůrčí dílny, umělecko-řemeslné workshopy nebo designerské a filmové semináře. Stane se tak otevřeným prostorem pro veřejnost. Součástí interiéru vily je nově i stálá expozice zaměřená na osobnost Dominika Čipery, historii vily i na baťovské pojetí bydlení a vilovou architekturu ve Zlíně. Naší snahou je, aby vila žila současností, ale zároveň důstojně odrážela svou minulost. Proměnu má za sebou nejen samotná vila, ale také přilehlá historická zahrada, dřevěná terasa, dům zahradníka a venkovní sklady. Nově zde vzniklo i parkoviště. Upravené venkovní prostory budou sloužit k pořádání kulturních a společenských akcí pod širým nebem.

Letos slaví kraj 150. výročí narození Tomáše Bati. Jaké aktivity nás během roku čekají a připravuje něco přímo Zlínský kraj?

V Muzeu jihovýchodní Moravy ve Zlíně máme stálou expozici Princip Baťa: dnes fantazie, zítra skutečnost, věnovanou Baťovi ze všech úhlů pohledů, ale muzeum chystá k výročí i celou řadu dalších akcí. Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně připravuje na únor výstavu Historie grafického designu ve Zlíně, jejíž součástí bude prezentace firmy Baťa a jejich vstupů do veřejného prostoru města, a dále také výstavu Neuskutečněné vize firmy Baťa v KGVUZ, kde bude firma Baťa představena jako iniciátor a investor zlínské meziválečné funkcionalistické architektury. Krajská knihovna Františka Bartoše si Baťovo kulaté výročí připomene přednáškami, výtvarnými a literárními soutěži či digitalizací literatury. Ale těch akcí bude mnohem více.

Jak podle vás funguje značka a fenomén Baťa z pohledu cestovního ruchu?

Fenomén Baťa je pro Zlín i celý náš kraj obrovským darem. Je to značka, která má mezinárodní přesah, příběh a silnou vizuální stopu v architektuře krajského města. Lidé z celého světa znají Baťu jako podnikatele, ale často netuší, jak jedinečný urbanistický experiment vytvořil právě ve Zlíně. Z pohledu cestovního ruchu je důležité tuto značku dále rozvíjet a interpretovat – například formou expozic, virtuálních prohlídek, tematických tras, audioprůvodců a spolupráce se soukromým sektorem. Máme jedinečnou šanci vytvořit z Baťova odkazu silný pilíř kulturní turistiky s celosvětovým dosahem.

Co se vám v oblasti kultury daří nejvíce? A na co jste nejvíce hrdý?

Dlouhodobě vnímám vysokou návštěvnost expozic, výstav i doprovodných programů. Naše muzea a galerie jsou vyhledávaným místem plným kreativních lidí, kteří dokážou oslovit všechny věkové kategorie návštěvníků. Obzvláště jsem hrdý, že se nám na konci loňského roku podařilo koupit exkluzivní akvizici patnácti děl Maxe Švabinského. Povedlo se to díky mimořádně dobrým vztahům kurátorů Muzea Kroměřížska s jeho rodinou. Radost mám také z toho, že jsme významně posílili alokaci pro náš dotační program na obnovu a restaurování kulturních památek a památek místního významu ze 7 na 12 milionů korun a zásadně jsme navýšili i odměnu pro držitele ocenění Lidová stavba roku Zlínského kraje, a to z 50 na 150 tisíc korun.

Kde dnes reálně brát finance na kulturu? Jak kraj zapojuje partnery, granty či mezinárodní projekty?

Zlínský kraj a jeho příspěvkové organizace umí pracovat s vícezdrojovým financováním. Velké investice v kultuře děláme převážně se zapojením evropských či národních zdrojů. Z těch nových mohu zmínit například novou expozici Krajské galerie výtvarného umění ve Zlíně, stavební obnovu a revitalizaci zámku Vsetín nebo vznik kulturních kreativních center ve Hvězdárně Valašské Meziříčí a v už zmíněné Čiperově vile. Z těch starších třeba rekonstrukci konírny a hospodářského dvora v Rymicích na Kroměřížsku, výstavbu nového objektu na Ploštině nebo vybudování Cyrilometodějského centra ve Starém Městě. Na všechny tyto projekty se nám podařilo získat dotace ve výši od zhruba 50 až do 85 % celkových nákladů.

Na co se může Zlínský kraj v oblasti kultury a turismu nejvíce spolehnout?

Opřít se můžeme především o autenticitu a identitu našeho regionu. Máme silné kulturní kořeny, výjimečné osobnosti, krásnou přírodu, živý folklór, tradiční gastronomii i moderní architekturu. Konají se tu špičkové akce a rozvíjí se kreativní průmysly, které jsme ještě posílili vznikem kreativních center. Pokud budeme nadále budovat kvalitní služby, podporovat místní tvůrce a hledat chytrá spojení mezi kulturou a turismem, máme šanci vytvořit prostředí, které bude přitažlivé, ale zároveň udržitelné. Důležité je, aby všechny naše aktivity směřovaly k tomu, že kultura a cestovní ruch přispívají ke kvalitnímu životu obyvatel – a tím i k dobré pověsti Zlínského kraje jako místa, kde stojí za to žít i trávit volný čas.