Chraňme zeleň odmítá spalovnu uprostřed sídliště!
Foto: ceh / Stará spalovna dosluhuje, avizovaná stavba nové je terčem kritiky obyvatel.
Spalovna nebezpečného zdravotnického odpadu, která má vyrůst v Uherskohradišťské nemocnici, je terčem tvrdé kritiky spolku Chraňme zeleň. Zastánci ochrany přírody v námitkách doručených stavebnímu úřadu poukázali na několik nejasností a legislativních faux pas. Záměr je podle nich dokonce v rozporu s územním plánem města!
„Spalovna doprostřed sídliště, které má dnes pět a do budoucna osm tisíc obyvatel, zkrátka nepatří. I když jsme měli poměrně málo času na prozkoumání projektu, protože se držel pod pokličkou, narazili jsme na několik zásadních pochybení, která rozporujeme. Záměr je navíc v přímém rozporu s územním plánem, dotčené pozemky jsou označené jako veřejná vybavenost, což spalovna dozajista není,“ zdůraznil Radek Miškeřík, který se s pověřením Chraňme zeleň kauzou zabývá. Spolek na ochranu životního prostředí byl jedním ze dvou subjektů, které proti záměru podaly k odboru stavebního úřadu a životního prostředí námitky. „Územní řízení ještě připomínkovala fyzická osoba ve veřejné funkci. Námitky se týkaly umístění spalovny, navýšení spalovaného odpadu, zvýšení dopravní zátěže a ohrožení životního prostředí,“ prozradil Jan Pášma, mluvčí uherskohradišťské radnice. „Kdybychom nepodali námitky, tutlaný projekt lehce prošel. Až po rozvíření situace na sociálních sítích dva týdny před koncem termínu pro námitky začala mediální a samosprávní masáž pro prosazení záměru,“ poznamenal Miškeřík.
Spolek podle něj mimochodem podrobil kritice i ortel EIA, která posuzuje vliv na životní prostředí. „Je jasné, že technologické řešení současné spalovny je zastaralé, poplatné době, ale EIA nezkoumala žádné jiné alternativy, zabývala se jen výstavbou nové spalovny,“ podotkl Miškeřík s tím, že v rozptylové studii byl pro měření použitý systém pro venkovskou, nikoliv městskou oblast. A navíc s odkazem na Mníšek pod Brdy, který je obcí s 5 522 obyvateli, ležící v jiné nadmořské výšce než Uherské Hradiště… Za nepřesnou spolek označil i hlukovou studii a opřel se třeba i do nedostatečné výšky komínu, který má mít 16 metrů. „Lidé v horních patrech paneláků při „správném“ větru pocítí příjemné aroma… Územní plán přitom povoluje až 24 metrů. Ale komín je pouze jednou z mnoha technických otázek, se kterými se stavební úřad musí vypořádat,“ vysvětlil Miškeřík.
Spalovna podle vizí nemocnice má ročně zlikvidovat 1 000 tun zdravotnického odpadu místo současných 350 tun. „Zásadně nesouhlasíme, aby se tady spaloval odpad i ze zlínské a kroměřížské nemocnice. Ideální varianta je nechat dožít stávající spalovnu a následně odpad spalovat u firem, které se tím živí, stejně jako třeba špitál ve Vsetíně,“ je přesvědčený Miškeřík, který rovněž kritizuje, že prakticky jediným kritériem záměru je ekonomická stránka. A přitom podle něj v rámci krajských nemocnic o žádný velký zisk nepůjde. „Zlín a Kroměříž za spalování Uherskému Hradišti zaplatí tak, že se jen přelijí peníze a de facto nula od nuly pojde,“ poznamenal Miškeřík. „Opravdu nevidím jediný důvod, proč má nemocnice v Uherském Hradišti navyšovat zisky na úkor životního prostředí a občanů. To mi přijde až amorální,“ dodal Antonín Seďa, bývalý zastupitel města. „Nemám nic proti modernizaci, ale nechápu, proč se má na jednom z největších sídlišť ve městě spalovat i odpad z dalších nemocnic," poznamenal senátor Ivo Valenta.
Spalovna však ožije jen s přiklepnutou evropskou dotací, která je vázaná právě na roční kapacitu 1 000 tun, a s podpisem smlouvy se Zlínskou a Kroměřížskou nemocnicí o spalování jejich zdravotnického odpadu. Druhá část je však nejspíš pouze formalitou. „Stavební úřad teď námitky a připomínky v zákonné lhůtě vyhodnotí a ve věci rozhodne,“ uvedl Pášma, mluvčí radnice. „Za každou cenu netoužíme po sporu, ale naše námitky jsou relevantní a nebyly řešeny v podané žádosti o územní rozhodnutí. Určitě ale využijeme všech zákonných možností a prostředků,“ dodal závěrem Miškeřík ze spolku Chraňme zeleň.