Zákon o církevních restitucích dostal od poslanců zelenou. Když jej podepíše prezident republiky Václav Klaus, obcím na Uherskohradišťsku přidělá vrásky, ale zároveň i uvolní svázané ruce. Nevyjasněné majetkové vztahy totiž brzdí jejich rozvoj. S církevními pozemky mají bohaté zkušenosti hlavně ve Velehradě a Modré.
„Už tři roky máme schválený územní plán, ve kterém jsou dvě velké lokality pro výstavbu rodinných domů. Jenže z devadesáti procent jsou na původně církevních pozemcích, takže na zákon netrpělivě čekáme,“ říká Stanislav Gregůrek, starosta Velehradu. Zablokovaný stavební rozvoj obce má podle něj třeba návaznost na obsazenost základní i mateřské školy.
Velehradští se při investičních akcích zásahu do církevních pozemků však nevyhnuli, třeba při výstavbě cyklostezky do Starého Města. „Pozemky máme ošetřené smlouvami o smlouvách budoucích. Až zákon podepíše prezident, budeme vše řešit,“ poznamenal Gregůrek. Za stěžejní považuje získání pozemků na rodinnou zástavbu. „Vyvoláme jednání a uvidíme, jestli se dohodneme na převodu, nebo jejich odkoupení,“ poznamenal velehradský starosta.
Jeho kolega Stanislav Kovářík ze sousední Modré na zákon o církevních restitucích rovněž netrpělivě čeká. Vždyť dvě třetiny katastru obce leží na církevních pozemcích... „Hlavně ať už se to konečně vyřeší, aby bylo možné s pozemky nakládat a čerpat dotace,“ přeje si Kovářík. „Vždyť nevyjasněné majetkové vztahy blokují třeba i společnou snahu s Velehradem vybudovat záchytné parkoviště pro návštěvníky cyrilometodějských oslav,“ poznamenal Kovářík.
Komunisté zabavili církvím 181 tisíc hektarů lesa, 72 tisíc hektarů zemědělské půdy a přes osm tisíc hektarů dalších nemovitostí. Celkový objem restitucí se vyšplhal na 120 miliard korun. Vrácen jim má být majetek v hodnotě 75 miliard a navíc 59  miliard korun jako finanční kompenzace v průběhu třiceti let.