Císařský strom pokácí, u kostela už roste nový
Foto: Město Kunovice / Paulovnie plstnatá má narušený kořenový systém, praskliny a je napadena infekcí.
Paulovnie plstnatá, která dlouhodobě tvoří výraznou dominantu zeleného prostranství vedle kostela sv. Petra a Pavla v Kunovicích, pocítí ostří motorové pily. „Císařský strom“ je ve špatném zdravotním stavu. Radnice v únoru pokácí i jedenáct chřadnoucích stromů na ulici Osvobození.
„Paulovnie má narušený kořenový systém, praskliny a je napadena infekcí. Z hlediska provozní bezpečnosti dendrolog označil dřevinu za nebezpečnou a doporučil její odstranění,“ objasnil důvody kácení Pavel Vardan, starosta Kunovic.
Okrasná dřevina známá také jako „císařský strom“ patří mezi nejrychleji rostoucí dřeviny světa, mladé výhony v relativně krátké době dorůstající do výrazných rozměrů (až tři metry za sezonu – pozn. autora). Kořenový systém stárnoucí vzrostlé paulovnie u kostela je však částečně omezen betonovými základy. „V koruně stromu odborníci pravidelně prováděli zdravotní a bezpečnostní ořezy, její stabilitu už léta zajišťuje bezpečnostní vazba a zastřešením se ošetřila výrazná dutina na kmeni. Provedená opatření prodloužila životnost stromu, ale teď už přišel jeho čas,“ připomněl starosta s tím, že od roku 2018 už v blízkosti paulovnie vyrůstá mladší jedinec, který už dnes plní funkci náhradní výsadby.
Radnice má na stole dendrologický posudek, který si posvítil na 35 stromů, vykazujících známky špatného zdravotního stavu. Hned 32 jich roste na ulici Osvoboditelů, podél silnice na Hluk. „Stromořadí v průběhu posledních let pravidelně obnovujeme, naposledy v roce 2020, kdy jsme v rámci náhradní výsadby za protipovodňová opatření vysázeli čtyřiadvacet lip. V jarních měsících jsme ještě provedli výchovný a zdravotní řez,“ připomněl Vardan. Stromořadí tvoří kromě lípy srdčité a velkolisté také ořešák královský a javor jasanolistý.
U jedenácti stromů dendrolog zjistil závažné nedostatky, jakými jsou třeba interní hniloba kmene a kosterních větví, prosychání a odlamování větví. Koruny stromů jsou navíc výrazně zatíženy defektem tlakového větvení, což zvyšuje riziko jejich pádu. „V dutinách kmenů vzniká vhodné prostředí pro šíření dřevokazných hub a hmyzu, čímž dochází k další destabilizaci nejen postižených stromů, ale potenciálně i okolních dřevin. Dochází tak k silnému prosychání a nevratnému chřadnutí stromů,“ píše se v dendrologickém posudku. „Částečná asanace defektů je neúčelná v porovnání s riziky, která narušené stromy představují pro okolní prostředí. Rizikové stromy se proto ještě v únoru pokácí, na podzim počítáme s náhradní výsadbou,“ informoval Vardan.