Hamletovskou otázku - postavit, nebo nepostavit čističku odpadních vod - řeší v Částkově. I když má obec do roku 2015 výjimku a necítí nad sebou bič Evropské unie, zastupitelé nechali vypracovat studii. Případná výstavba je totiž na několik let zcela finančně ochromí...
„Když nezískáme dotaci, je pro nás výstavba čističky likvidační,“ zdůraznil Pavel Štěpančík, starosta Částkova, který si ohledně dotací iluze nedělá. Evropská unie totiž, aspoň zatím, trvá na ČOV u obcí, které mají více než dva tisíce obyvatel, což se logicky odráží i v bojích o dotace...  „Jelikož máme pouze čtyři sta obyvatel, jsme naprosto bez šance,“ je přesvědčený Štěpančík.
Částkov má aktuálně od vodohospodářského orgánu udělenou výjimku. Odběry vzorků vypouštěných odpadních vod, prováděné pravidelně čtyřikrát ročně, vykazují průměrně desetinásobně nižší hodnoty, než jsou povolené limity. „Při takovém znečištění a průtoku v místním potoce dochází k samočisticímu procesu. Čističku tudíž nepotřebujeme. Laicky řečeno, z obce vytéká skoro stejná voda, jaká do ní přiteče,“ tvrdí starosta, který se však obává plošného nařízení Evropské unie. Jestli přijde, Částkov čekají problémy... „Když se povinnost vybudování ČOV rozšíří i na obce naší velikosti, nečeká nás lehká budoucnost. Z investice bychom se vzpamatovávali minimálně patnáct let, během kterých bychom pouze šetřili, spláceli úvěr a pokrývali provoz čističky,“ říká Štěpančík.
Roční rozpočet Částkova je totiž pouhé tři miliony korun. „Na investice nám však zbývá jen půl milionu, zbytek padne na samotný provoz obce,“ poznamenal starosta. „Provoz čističky by samozřejmě zatížil každého občana, odhadem jde o tisíc korun na hlavu ročně,“ dodává.
Na osud ČOV a v podstatě i obce se v Částkově obyvatel zeptají formou anketních lístků, které lidé najdou v poštovních schránkách ještě do konce týdne. „Jejich názor bude pro zastupitele užitečnou pomocí v rozhodování,“ prohlásil Štěpančík.