Další těžební jezero u Ostrohu? Hloubit se má 20 let!

Další těžební jezero u Ostrohu? Hloubit se má 20 let!
Uherský Ostroh, Moravský Písek Zprávy 29 / 03 / 2015

Představte si, že vám denně projede pod okny až 100 nákladních vozů plných štěrku. Dnes, zítra, každý den, celkem dvacet let. Tak dlouho se má na zhruba pětadvaceti hektarech mezi Uherským Ostrohem a Moravským Pískem těžit štěrkopísek. Jeho zásoby jsou tady mimořádně vydatné. Pod zemí leží až pětadvacet metrů silné náplavy, které slibují pohádkové zisky. Z jediného hektaru se dá vytěžit štěrk za desítky milionů a těžba by mohla trvat i pětatřicet let. Ale nepředbíhejme.
Nezpochybnitelných faktů, které se týkají těžby posvěcené souhlasem Ministerstva životního prostředí, totiž není mnoho.
Jasné je, že těžařská firma František Jampílek z Lázní Toušeň může ze zhruba 25 hektarů vyvézt ročně 200 tisíc tun štěrku, na vytěžení ložiska má 20 let. Souhlas ministerských úředníků získala díky studii společnosti AQD - envitest. O kladné posouzení usiloval František Jampílek od roku 2006, a i když jeho společnost několikrát stáhla žádost o dokončení takzvaného procesu posuzování vlivů těžby na životní prostředí, nyní je nechala úspěšně dokončit. „Zásoby mezi Ostrohem a Pískem jsou tak velké, že je otázkou času, kdy se tady začne těžit,“ prohlásil Jampílek pro DOBRÝ DEN už v roce 2011. Po čtyřech letech od výroku, který vzbudil rozruch, má zahájení těžby na dosah. Pokud ovšem získá ještě chybějící souhlasná vyjádření správních orgánů. Konkrétně obvodního báňského úřadu, který situaci posoudí v součinnosti s úřady pro ochranu životního prostředí a se stavebním úřadem. Jednu z klíčových rolí sehraje i územní plán. Přesněji jeho úprava, se kterou současná politická reprezentace v Ostrohu ani Písku nepočítá. Ministerstvo navíc dalo do souhlasného stanoviska 58 podmínek, které musí těžař před začátkem těžby, při ní a po ní splnit. Také proto dnes nelze hovořit o přesném termínu zahájení těžby.

K.O. pro odpůrce těžby
Zpráva o ministerském souhlasu s vyhloubením dalšího těžebního jezera v regionu je těžkou ranou především pro občanské sdružení Zelená hráz a také pro Vodovody a kanalizace Hodonín (VaK), které asi půl kilometru od místa budoucí těžby provozují prameniště podpovrchové pitné vody Bzenec-komplex. Tento vodní zdroj patří k vůbec nejvýznamnějším a také nejkvalitnějším na celé jižní Moravě.
Vodárenská firma proto loni zorganizovala masivní kampaň proti těžbě, protestní petici podepsalo přesně 12 737 obyvatel. Dlouhodobá těžba je údajně schopná ohrozit zdroje pitné vody pro téměř 130 tisíc lidí.
Ředitel VaKu Pavel Koubek přijal schvalující zprávu z ministerstva takto: „Studie, které jsme si nechali zpracovat a které říkají, že hrozí znečištění podzemních vod, jsou nyní zbytečné. Stejně tak nikoho nezajímá, že proti těžbě podepsalo petici 13 tisíc lidí.“

Studie číslo 1, 2, 3…
Posudků na podporu i zákaz těžby je několik. Jeden hydrogeolog přitom vyvrací argumenty druhého. Jen dokumenty, které má redakce DOBRÉHO DNE k dispozici, zabraly přes 300 stran.
Jeden příklad za všechny. Zatímco těžařská firma ujišťuje, že žádná rizika nehrozí, ředitel Pavel Koubek tvrdí opak. „Proudění podpovrchových vody totiž vytváří spojnici prameniště se zamýšleným těžebním jezerem. Studny na čerpání vody sahají minimálně do patnáctimetrové hloubky. Dnes je tak voda chráněná nadložím, v případě jezera se do ní mohou dostat hnojiva a pesticidy z polí, nečistoty z projíždějících aut či případných povodní, různé spady z ovzduší. Nebezpečím mohou být i úmyslné činy,“ sdělil s tím, že VaK své názory opírá také o odborné posudky Zdeňka Vacka, který prameniště před zhruba třiceti lety zakládal. Pod dalšími posudky jsou podepsaní třeba uznávaný hydrogeolog Svatopluk Šeda nebo předseda České asociace hydrogeologů a pracovník Výzkumného ústavu vodohospodářského v Praze J. V. Datel.
„Není důvod se obávat. Ve zpracovaných posudcích a studiích bylo jednoznačně prokázáno, že při dodržení určitých podmínek nemůže dojít k ohrožení, či dokonce znečištění kvality podzemních vod nebo ohrožení jejich vydatnosti,“ sdělil Miroslav Mužík, zástupce těžební společnosti.

Jak ze slepé uličky
Město Uherský Ostroh už má plán jak těžbě zabránit. Vedení radnice považuje za jediný účinný nástroj proti těžbě územní plán, který umožňuje lokalitu využívat jen pro zemědělství. „Nyní silně převažuje názor nesouhlasit se změnou územního plánu,“ shodují se starostka Hana Příleská s místostarostkou Jiřinou Galuškovou.
Oficiální názor vedení Moravského Písku bude znám až na konci týdne, po jednání zastupitelstva. Starostka Hana Habartová se k problému dosud nevyjádřila, minulý týden vybírala dovolenou.

autor: JAROSLAV CHUDARA
TOPlist

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace