Daňová politika státu nahrává černému trhu. Lihoviny nesou největší daňové břemeno, přesto příjmy stagnují
Foto: archiv / Pavel Dvořáček, prezident Unie výrobců a dovozců lihovin ČR
Spotřební daň na lihoviny v Česku patří k nejvyšším v Evropě. Oproti Německu či Rakousku je vyšší o 25 procent. Navzdory tomu stát na výběru nijak zvlášť nevydělává. Naopak, legální trh se propadá, výroba se přesouvá do šedé zóny a černý trh s alkoholem roste.
Unie výrobců a dovozců lihovin ČR (UVDL) upozorňuje, že zvýšení spotřební daně na lihoviny o 44 % v posledních letech nesplnilo žádný z plánovaných cílů – nepřineslo vyšší daňové výnosy a nepřispělo ani ke snížení konzumace. Výsledkem je spíš nárůst nelegálního prodeje a domácí výroby.
„Diskriminační zvýšení spotřební daně výhradně na lihoviny se ukázalo jako zcela neúčinné. Stát daň zvedl o desítky procent, ale příjmy prakticky nevzrostly. Naopak došlo k rozmachu nelegální výroby a prodeje. Odhadujeme, že více než 15 % potenciálních daňových příjmů z lihovin končí v šedé ekonomice. Ročně tak stát přichází o 1,5 miliardy korun,“ uvedl Pavel Dvořáček, prezident UVDL a generální ředitel vizovické společnosti Rudolf Jelínek.
Rozdíly v daních jsou obrovské
Unie zároveň poukazuje na výrazně odlišné daňové zatížení jednotlivých druhů alkoholu. Ačkoli běžná porce piva, vína nebo destilátu obsahuje podobné množství alkoholu, daňové sazby se liší až pětinásobně. Spotřební daň na půllitr desítky činí 1,60 Kč, na víno 0 Kč, ale na panák vodky 6,25 Kč.
Tiché víno není zdaněno vůbec, a to ani populární frizzante, které se do této kategorie legislativně řadí. Podle UVDL tak stát deformuje trh, poškozuje legální výrobce i prodejce a zároveň dává spotřebitelům falešný signál, že jeden alkohol je „lepší“ než druhý.
„Kdo chce levnější alkohol, ten si ho najde – buď přes levnější produkty, které stát tolik nezdaňuje, nebo na nelegálním trhu,“ vysvětluje výkonný ředitel UVDL Vladimír Darebník.
Lihoviny nesou většinu daňového výběru, jejich spotřeba ale neklesá
Ačkoli lihoviny tvoří jen 28 % celkové spotřeby alkoholu v Česku, podílejí se na výběru spotřební daně z alkoholu více než 64 %. Přesto oficiální prodeje dlouhodobě klesají. V roce 2024 byly nejnižší za posledních deset let. Statistická data ale ukazují, že celková spotřeba neklesá – spotřebitelé se přesouvají k méně zdaněným nebo nelegálním formám.
Od roku 2020 došlo ke zvýšení sazby daně na lihoviny o 23,2 %, ale daňové výnosy vzrostly jen o 8,8 %. Dvořáček to považuje za jasný důkaz přesunu spotřeby mimo oficiální trh. Výrazně ubylo i zahraničních zákazníků, pro které už kvůli vysoké dani přestal být český alkohol výhodný.
Černý trh roste, legální pálenky ubývá
UVDL uvádí, že podíl černého trhu před zvýšením daně činil zhruba 5 %, v posledních letech ale výrazně roste. Jasným signálem je pokles produkce legálních pěstitelských pálenic – z 2,8 milionu litrů stoprocentního alkoholu ročně na dnešních 1,3 milionu.
Podle Unie je situace ještě nebezpečnější kvůli nové legislativní změně, která umožní prodej lihovin ve velkých, až pětilitrových nádobách. Podle Darebníka to připomíná situaci před vypuknutím metanolové aféry v roce 2012, která stála život 55 lidí.
Volání po férové politice
Unie výrobců lihovin vyzývá politické strany, aby po volbách zahájily férový dialog a zavedly rovné podmínky pro všechny typy alkoholických nápojů. Zároveň upozorňuje na rostoucí konzumaci jiných nebezpečných látek – jako jsou konopné deriváty nebo psychoaktivní farmaka – které stát nijak nereguluje, ani nezdaňuje.
Dlouhodobě se přitom snaží podporovat odpovědné pití. Projekty jako „Pij s rozumem“ nebo „Pobavme se o alkoholu“ podle výzkumů přispěly ke snížení spotřeby alkoholu mezi mladými lidmi až o 48 % za posledních 15 let.