Děti by si měly najít obor, který je bude bavit a zároveň v něm najdou uplatnění

Foto: archiv Zlínského kraje  /  Radní Zlínského kraje pro školství Jindra Mikuláštíková.

Zlínský kraj dlouhodobě investuje do modernizace škol, rozvíjí kariérové poradenství, podporuje spolupráci škol se zaměstnavateli i nové metody výuky.

Jak se daří připravovat mladé lidi na rychle se měnící svět? Co přinese duální vzdělávání, proč kraj podporuje výuku matematiky jinak a jak pomáhá žákům s výběrem budoucí profese? O tom jsme hovořili s radní Zlínského kraje pro školství Jindrou  Mikuláštíkovou.

Paní radní, když se ohlédnete za uplynulým školním rokem, co považujete za nejdůležitější zprávu pro rodiče, žáky i učitele? Byl to pro krajské školství spíše rok stabilizace, nebo rok výraznějších změn?

Uplynulý školní rok přinesl několik významných změn. Tou největší bylo převedení financování nepedagogických pracovníků na zřizovatele škol, tedy kraje a obce. Pro mnoho ředitelů to znamenalo novou odpovědnost i obavy, jak provoz škol zajistit. V základním školství došlo k ročnímu odkladu zavádění nových rámcových vzdělávacích programů. Ukázalo se totiž, že školy ještě neměly dostatečnou metodickou podporu. Díky odkladu získaly více času na přípravu. Samotná změna ve výuce tak začne naplno až v příštím školním roce.

Letošní přijímací řízení znovu ukázalo silný zájem o odborně zaměřené maturitní obory. Čím si vysvětlujete, že odborné školy ve Zlínském kraji jsou pro žáky a rodiče tak atraktivní? A co podle vás dnes rozhoduje při volbě střední školy nejvíce?

Ve Zlínském kraji máme dlouhodobě kvalitní síť středních škol, které dosahují výborných výsledků i v celostátních odborných soutěžích. Do jejich rozvoje a moderního vybavení navíc významně investujeme, což zvyšuje jejich atraktivitu pro žáky i rodiče. Při výběru školy samozřejmě hrají velkou roli rodina a kamarádi. Stále více se ale prosazuje také hledisko budoucího uplatnění. Dnes už rodiče i děti dobře vidí, že kvalitní řemeslníci nebo absolventi technických oborů mají velmi dobré pracovní i finanční vyhlídky. Velký význam přikládáme také kariérovému poradenství, které jsme ve Zlínském kraji zavedli před dvěma lety. Žáci osmých tříd absolvují osobnostní testy, díky nimž lépe poznají své silné stránky a mohou si vybrat obor, který odpovídá jejich schopnostem i zájmům. Největším úspěchem není dostat dítě na vysněnou školu, ale pomoci mu najít obor, ve kterém bude spokojené a který mu otevře cestu k profesi, jež ho bude naplňovat a zároveň v ní najde pracovní uplatnění.

Přijímačky jsou pro řadu rodin jedním z nejemotivnějších období školního roku. Kraj dlouhodobě zdůrazňuje, že míst na středních školách je dostatek, ale zároveň existují obory, o které je mimořádný zájem. Co byste poradila rodičům a osmákům, kteří už teď začínají přemýšlet o výběru školy pro příští rok?

Doporučila bych jim, aby využili možnost kariérového poradenství. Každý žák osmé třídy ve Zlínském kraji absolvuje test RIASEC, který pomáhá odhalit jeho předpoklady a zájmy. Výsledky mohou být cenným vodítkem při výběru budoucí školy. Stejně důležité je navštívit dny otevřených dveří a seznámit se s prostředím škol i jejich nabídkou. Pro příští školní rok navíc poprvé připravujeme jednotný Den otevřených dveří, který se uskuteční v pátek 15. ledna. Zapojí se nejen střední školy, ale také spolupracující firmy a věříme, že například i nemocnice. Žáci i rodiče tak budou moci získat ucelený přehled o možnostech studia i budoucího profesního uplatnění.

Jedním z velkých témat je technické vzdělávání. V Uherském Brodě nedávná návštěva ministra obrany připomněla význam Střední školy – COPT, oboru puškařství a spolupráce s Českou zbrojovkou. Je to podle vás příklad cesty, jak může škola navázat na tradici regionu, ale přitom připravovat žáky na moderní technologie a potřeby zaměstnavatelů?

Rozhodně ano. Velká očekávání máme od nového zákona o duálním vzdělávání, který ještě více posílí spolupráci škol se zaměstnavateli. V podstatě se vracíme k tomu nejlepšímu z minulosti – k úzkému propojení teoretické výuky s praxí přímo ve firmách. Právě Střední škola – COPT v Uherském Brodě je skvělým příkladem. Spolupráce s Českou zbrojovkou tam funguje už řadu let a nový zákon jí dává jasnější pravidla. Firma má vyškolené instruktory, úspěšně prošla certifikací a může být inspirací pro ostatní. Podobný model se začíná rozvíjet také v Bystřici pod Hostýnem, kde úzce spolupracuje nábytkářská škola s místními výrobci nábytku. Věřím, že takových příkladů bude ve Zlínském kraji postupně přibývat.

Matematika bývá pro část žáků strašákem, ale zároveň bez ní jen těžko posílíme technické, přírodovědné nebo IT obory. Zlínský kraj proto otevřel téma „Matematika jinak“ a moderních metod výuky. Co konkrétně podle vás může pomoci, aby se děti matematiky méně bály a více v ní viděly smysl?

Podpora výuky matematiky je pro nás jednou z priorit. Impulzem bylo moje setkání s panem učitelem Tomášem Chrobákem, který přináší moderní metody výuky a inspiruje pedagogy po celé republice. Představil nám finskou aplikaci využívající umělou inteligenci, která dokáže přizpůsobit obtížnost úloh schopnostem každého žáka. Velkou výhodou je, že děti pracují společně ve třídě, vzájemně se motivují a učení získává hravější podobu. Žáci zažívají úspěch bez ohledu na to, jestli patří mezi nejlepší, nebo mají s matematikou potíže. První zkušenosti škol jsou velmi pozitivní. Současně ale víme, že žádná aplikace sama o sobě nestačí. Proto podporujeme také učitele základních škol, kteří hledají nové cesty, jak matematiku učit zajímavěji a srozumitelněji. Mám radost, že ve Zlínském kraji působí řada mladých a nadšených matematikářů i matematikářek, kteří se vzdělávají, sdílejí zkušenosti a dokazují, že matematika nemusí být pro děti strašákem.

Vláda od letošního roku přenesla financování nepedagogických pracovníků na zřizovatele, tedy i na kraje. Pro Zlínský kraj to znamenalo, že se musel velmi rychle vypořádat s novým systémem a najít peníze na provoz škol, aniž by to dopadlo na jejich každodenní fungování. Jak jste k této změně jako kraj přistoupili a co konkrétně znamenala pro školy i krajský rozpočet?

Pro letošní rok znamená tato změna pro kraj navýšení výdajů přibližně o 41 milionů korun. V příštím roce očekáváme nárůst zhruba na 55 milionů korun, přičemž zatím nevíme, o kolik se zvýší platové tarify nepedagogických pracovníků. Naší prioritou bylo zajistit, aby změna neohrozila běžný provoz škol. Proto s řediteli jednotlivých škol podrobně procházíme personální i finanční situaci a společně hledáme možnosti úspor tam, kde jsou ještě rezervy. Oceňuji, že většina ředitelů k tomu přistupuje velmi odpovědně a pragmaticky. Díky této spolupráci se nám podařilo přechod na nový systém zvládnout bez zásadních komplikací.

Kraj letos pokračuje také v investicích do školských budov a vybavení. Mluví se například o modernizaci Středního odborného učiliště v Uherském Brodě, nové laboratoři a klimatizaci na škole v Uherském Hradišti nebo o investici do Tauferovy střední odborné školy veterinární v Kroměříži. Podle čeho kraj určuje priority, kam peníze ve školství poslat nejdříve?

Investice do škol plánujeme dlouhodobě a snažíme se je směřovat tam, kde přinesou největší přínos pro žáky i kvalitu výuky. V tomto volebním období mám tři hlavní priority. První je přístavba dílen Střední průmyslové školy polytechnické – COP ve Zlíně, která posílí technické vzdělávání. Druhou je výstavba nové tělocvičny pro Masarykovo gymnázium na Vsetíně. Škola funguje více než sto let, ale dosud nemá odpovídající sportovní zázemí. Třetí prioritou je nová budova speciální školy a školky pro děti se středně těžkým a těžkým zdravotním postižením, která by měla vzniknout v areálu Uherskohradišťské nemocnice.

Ve Zlínském kraji se rozvíjí kariérové poradenství, spolupráce škol s firmami, digitální kompetence, moderní výuka i podpora gramotností. Když se podíváte několik let dopředu, jak by podle vás měla vypadat dobrá krajská škola? Co by si z ní měl žák odnášet kromě vysvědčení?

Dobrá škola by podle mě měla být především místem, kam žáci chodí rádi, protože vědí, proč studují a co jim vzdělání přinese. Chtěla bych, aby v našich školách přibývalo vnitřně motivovaných žáků, kteří si svůj obor vybrali vědomě a mají při tom podporu rodiny i školy. Vedle znalostí a odborných dovedností by si měli odnášet také schopnost spolupracovat, převzít odpovědnost a obstát v měnícím se světě. A pokud bych měla říct jednu hodnotu, kterou bych jim přála ze školy do života, pak je to lidskost. Právě tu mohou dětem předávat učitelé každý den svým přístupem i osobním příkladem.