Tři roky Jiří Kužela marně bojoval o neplatnost výpovědi z Dětského domova v Uherském Hradišti, na prahu čtvrtého má ale naději, že jeho tažení neskončí debaklem. Ústavní soud totiž zrušil dosavadní verdikty, neboť podle něj porušují Listinu základních práv a svobod a právo na spravedlivý proces.
„Nález Ústavního soudu je průlomový, zajímá se o něj i úřad veřejného ochránce práv, který mi v kauze hodně pomohl. Výpověď jsem dostal kvůli nesplnění kvalifikačního předpokladu, vzdělání v oboru speciální pedagogiky, čímž se ale paní ředitelka dopustila diskriminace,“ říká Jiří Kužela, který v uherskohradišťském dětském domově pracoval tři roky. I když od začátku poukazoval na určité nedostatky v jednání s dětmi, vměšování se do kompetencí vychovatelů i chování vůči mužům-vychovatelům, nikdy si od vedení nevykoledoval písemné upozornění, napomenutí nebo snad vytýkací dopis. Zlom nastal až v květnu 2012, po více než čtyřicetistránkové stížnosti Zlínskému kraji, zřizovateli školského zařízení. Stěžoval si na dlouholetou ředitelku Ivanu Lackovou, zejména pro bossing a diskriminaci. „Jakmile to zjistila, za dva dny mi dala první písemnou výtku za údajné zanedbání dohledu nad chovanci a za další dva týdny druhou za vymyšlené fyzické trestání chlapce. Nikdy se mnou však neprovedla žádné šetření. Ironií bylo, že jsem chlapce měl trestat ve stejný den, kdy Česká školní inspekce zahájila na můj popud v domově kontrolu,“ kroutí hlavou Kužela, který má za sebou více než dvacet let pedagogické praxe. Už 30. května dostal výpověď pro nedostatečnou kvalifikaci. „Je sice pravda, že jsem neměl speciální pedagogiku, nicméně to nebyl důvod k rozvázání pracovního poměru. Zvlášť když nedostatek v doplnění vzdělání zcela úmyslně zavinila právě paní ředitelka. Až do konce roku 2014 navíc platily pro pedagogy výjimky ve vzdělání, stačilo studium zahájit poslední den v roce,“ vysvětlil s tím, že jedna kolegyně vychovatelka rovněž nesplňovala potřebnou kvalifikaci, ale výpověď nedostala. „A přitom na rozdíl ode mě studium již dříve absolvovala, bylo jí povoleno, leč bylo neúspěšně ukončeno,“ připomněl Kužela, kterému vedení domova podle něj vytvořilo účelově antipodmínky pro studium. Jeho odchod znamenal, že se domov ocitl bez mužů-vychovatelů, nositelů mužského vzoru, tedy bez adekvátní náhrady. „Výpověď nese jasné známky diskriminace.  V domově byl navíc personální podstav,“ zdůraznil Kužela, který se obrátil i na ombudsmana Pavla Varvařovského.
Třebaže zpočátku tahal za kratší konec, když uherskohradišťský okresní soud, krajský soud i Nejvyšší soud rozhodly v jeho neprospěch, teď slaví dílčí vítězství. Nález Ústavního soudu totiž veškeré dosavadní výroky ruší. „Spis se vrací do Zlína, odkud možná ještě půjde do Uherského Hradiště a všechno začne od začátku. Ombudsman třeba rozcupoval i zprávu Inspektorátu práce, který podle něj nic neprokázal, protože ani nic neprokazoval,“ zdůraznil Kužela. Třebaže zůstal bez práce jen krátce a dnes je asistentem chráněného bydlení v uherskohradišťské Charitě, v případě soudního vítězství požádá o náhradu ušlé mzdy.
Vyjádření ředitelky Ivany Lackové se DOBRÉMU DNI získat nepodařilo.