Do kina na svatořečení, do kostela na relikvii s krví

Foto: ilustr., web - www.ceskatelevize.cz  /  Jan Pavel II.

Mezi pětistovku kinosálů v Evropě, Latinské a Severní Americe a Libanonu, kde se bude v neděli 27. dubna vysílat přímý přenos kanonizace papežů Jana XXIII. a Jana Pavla II., se řadí i veselské kino Morava. Satelitní přenos z náměstí Svatého Petra v Římě začne v 10 hodin, do kina bude svážet věřící zdarma speciální autobus z několika míst v regionu.
A proč padla volba právě na veselské kino? „Původně jsme usilovali o zajištění satelitního přenosu v uherskohradišťském kině Hvězda. Jenomže ve stejném termínu se tady uskuteční dlouho dopředu plánovaná akce pro děti. Náhradní prostory jsme nakonec našli ve Veselí nad Moravou a také v Kroměříži,“ vysvětlil Alessandro Alagia, prezident Italsko-Moravské kulturní a historické asociace, která akci pořádá.
Kino Morava je s kapacitou 470 diváků vůbec největším na Slovácku. Ředitel Veselského kulturního centra Michal Blažíček věří, že v sálu bude plno. „S pořádáním satelitních přenosů máme zkušenosti. Podobně jako uherskohradišťská Hvězda nebo Velké kino ve Zlíně pravidelně vysíláme přímé přenosy hudebních koncertů. Naší specialitou jsou pak sportovní přenosy. I když v neděli se bude jednat o specifickou diváckou kategorii, o naplnění strach nemáme,“ řekl Blažíček.

Část oděvu s papežovou krví ochraňují ve Strážnici
K papeži Janu Pavlu II., který zemřel 2. dubna 2005, mají lidé v regionu zvláštní vztah. Od loňského května ukrývá kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Strážnici zvláštní relikvii. Jde o část oděvu, který měl papež na sobě ve chvíli, kdy na něj byl 13. května 1981 spáchán atentát.
Část bílé kleriky s tmavou krvavou skvrnou je dnes umístěna v pozlaceném relikviáři ve tvaru kříže. Vzácnost ochraňuje speciální skleněná skříňka, která visí v přední části kostela. „Neuctíváme jen ten kousek těla, oblečení nebo kapku krve, to ne. Připomínáme si člověka, který je v této podobě přítomný mezi námi,“ sdělil při loňské slavnosti strážnický farář Lukasz Karpiński.
Uctívání ostatků je podle faráře starobylý zvyk pocházející z prvních staletí, kdy se křesťané ukrývali před pronásledováním a ke slavení bohoslužeb se scházeli v katakombách, kde byli pohřbeni první mučedníci. „Oltáře byly postaveny přímo nad hroby mučedníků. Když pak pronásledování skončilo a křesťané si mohli stavět kostely, navázali na tuto tradici a do nového oltáře vkládali nějakou část z hrobu mučedníka. Tak se začala šířit úcta k ostatkům, které nám připomínají život a odkaz světce,“ vysvětlil kněz. Úcta k ostatkům je podle něj podobná péči o hroby zemřelých.